Život

Přijde mi, že v první sloce, co do obsahu, je jakýsi rozpor. Hrdinka leží na zemi, smutná, ubrečená, avšak má radostné myšlenky. Kde se vzaly a nebo proč ten smutek?

Vázaný verš by měl mít slušný rytmus, ustálené nebo jednotné metrum. V první sloce, poslední verš je metrum tzv. jamb, který se dost odlišuje od toho, co máš nad ním. Začíná těžkopádně, nerytmicky. Myslím si, že verš hned nad ním (ten se ti povedl) - "V myšlenkách radostně utíkám" by mohl sloužit jako šablona pro rytmus pro ostatní verše tvé básně. Rytmus pokulhává v celé básni.

Rýmy: nenávratna - nezvratná - sice působí čistě, ale jde o skoro stejná slova, mající stejný kořen. Takové rýmy se dají použít, ale jen tehdy, když není jiného zbytí. Jen ve stavu nejvyšší nouze. Vzlykati - nazvati - jde o zastaralé koncovky infinitivů, které se už nepoužívají. Vzlykati je tvrdé y.

Soustředil jsem se na nedostatky, doufám, že tě to neodradí. Máš tam klady, báseň je citlivá, zámýšlí se nad radostmi a strastmi, nad tím, jak to hrdinka nese, jak se to dokáže měnit. Je z toho cítit křehkost a čistota. A proto si myslím, že by stálo za to se nad ní ještě zamyslet, zdokonalit ji. A psát a psát. Stojí to za to.