Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá jsem pes 6 / Moje Báro
Autor
bixley
Tak je to zase jak to bývalo. Páník mě drbe a dostal jsem dokonce párek! To mi páník dává jen občas, nevím proč. Je to velká dobrota. Zřejmě to musí někde ulovit.
A hele, páník bere do ruky tu věc, co mě na ní vodí ven. Tak to jsem rád!
A zase si užívám trávu a stromy. Tentokrát nemusím hned domů. Ale pozor, taky cítím Báro! Kdepak je?
Páník si mě nevšímá, kouká do té své placky. Tak můžu vyrazit za ní.
„Ahoj, Juli, jak ses vyspala? Mám pro tebe překvapení… Co? To bys chtěla vědět, viď? Novou kabelku… Cože? Haha, ty sis koupila novej klobouk? Tak to je fakt dobrý…“
Aha, Báro je dost daleko. A hlídá ji panička. Ale co to vidím? Blíží se Maxi a taky kouká na Báro! Tak to teda ne! To mi dělat nebudeš! Myslíš si, že jsi větší pes než já, takže máš na všecko právo? Báro je náhodou moje!
Zavrčím a výstražně na něj zaštěkám. Vůbec ho to neodradilo. Vrčí a cení zuby. Znovu zlověstně zavrčím a ukážu mu svoje zuby. Nemá se k odchodu. Rozbíhám se a vrhám se na něj. Chci ho kousnout, ale on se po mě ohnal tlapou. Už jsme oba na zemi a válíme se jeden přes druhého. Taky se mě snaží kousnout, ale uhýbám mu. Ha, teď jsem ho podrápal na břiše. To ho rozzuřilo. Jau! Kousl mě!
„Bene, co to děláš, nech toho!“
„Maxi, ke mně!!“
Najednou cítím, že mě drží páník kolem krku. Připíná mi tu věc a vede mě na ní pryč. Ohlídnu se. Maxi skončil podobně.
„Váš vlčák pokousal mýho psa! Dávejte mu náhubek!“
„On za to nemůže, ten váš si začal!“
Hmm, jdeme domů. Páník mě doma vede do malé místnůstky.
„Pojď, Bene, umyju ti to.“
Jé, hezky to chladí. Ale teď i pálí! To asi není voda.
Jsem hrozně unavený a svalím se na váledlo. Ale taky jsem pyšný, že jsem si Báro ubránil. Brzy usnu.
Vzbudím se, když ucítím, že mě někdo hladí. Cítím známý pach. Julča!
„Ahoj, Beníčku, moc se mi po tobě stýskalo.“
Její hlazení je takové jemné. Jiné než od páníka. Olíznu jí tlapu.
Taky mi už chyběla. Jestlipak mi přinesla to šunku?
„Něco pro tebe mám. Dobrej salámek.“
Salá- cože to? No, to je jedno. Spolknu to raz dva.
Teď přišel i páník a drbe mě za uchem. „Bene, ty sis bránil svou Barunku, žejo? Jseš opravdu statečnej pes!“
To je krása mít takovou smečku!
21 názorů
My jsme ho uvazovali venku. Když jsme přišli a měli v tašce maso, tak se olizoval - vytáhl jazyk a přejel si s ním přes tlamu. Nejvíce ho lákalo řeznictví. To nasál vzduch a tázavě se na nás podíval.
My jsme nikdy neměli auto. Brali jsme s sebou pokud jsme nespěchali všude. Byla to příležitost k procházce. On byl sice raději, když se šlo do přírody nebo na zahradu, ale každé jití ven bylo podle něho lepší než být doma. Pokud nepršelo nebo nebyl hodně unavený.
Evženie Brambůrková
11. 01. 2021A tomu se říká ,,psí život".
Jamardi, já jsem měla pražského krysaříka a s tím jsem do obchodu nechodila. Buď bych ho musela mít v tašce nebo bych ho musela nechat čekat před obchodem a bála jsem se, že mi ho někdo odvede. Chodil se mnou jen do tzv. psího obchodu, tedy do Pet Center.
Díky.
Kočkodane, i válek! Ale pejskové naštěstí válčí jen na svém písečku... Díky.
To je pěkné!
Náš Brit věděl, že se pro maso chodí do obchodu. Když jsme šli okolo, tak někdy naznačoval, že bychom tam měli jít. On byl komunikativně hodně dobrý. Ale zase měl problém upravit si deku, nevěděl, jak ji posunout.
Beník by chtěl sbalit Báru,
nejlíp, aby byli v páru.
Snad si nevybere Maxe.
Ale to ukáže praxe.
Ale jo, Beníku, salámek je taky dobrý. Zvlášť když ho dostaneš jen tak, na usmířenou.
blacksabbath
11. 01. 2021JO!!!!.....to mám ale hezké ráno!!!!!.........já to věděla :-)))))))....moc se mi líbí jak to píšeš.....hihhi.....já si s s tou smečkou povídám......:-)))).................*/****************