Jeptišky těší pohled k nebesům

Elíno, Marku,

když ještě ke všemu připočteme fakt, že každý národ - a vlastně i člověk - má tak trochu odlišnou mentalitu (i ve stejném čase), už zmíněné fráze, nezbývá mi než ještě jednou smeknout před vámi, kteří poezii překládáte, protože se to skutečně může zdát jako nevděčná práce. Ale ti, kteří jazyk neovládají, pak vděční být můžou - jako například kdysi já za překlady Rimbauda, protože francouzština...

Mimochodem díval jsem se po síti, jestli byl William Wordsworth skutečně z Anglie, a překvapilo mě, jak dávno žil.

Matesi,

já jsem se do větší hloubky, co se angličtiny týče, zabývala pouze Shakespearovými sonety. Mám více překladů + originály, takže mohu porovnávat. Hilského vydání navíc osahuje rozsáhlý překladatelsko-historický komentář, ze kterého je jasné, že W.S. sonety jakožto dobový kulturně historický fenomén, jsou zcela nepřeložitelné. Překladateli nezbývá nic jiného, než básně velmi zjednodušit a přizpůsobit je době, v níž sám žije, jinými slovy: přeložit myšlení z doby manýrismu do myšlení jednadvacátého století. Vyzní vždy asi tak jako když někdo udělá z Homéra knížečku pohádek pro děti.

Elíno,

anglicky umím z Irska, takže skutečně anglickou angličtinu (William byl pokud si dobře vzpomínám angličan) neovládám, tuším, že rozdíl je nejen ve výslovnosti, ale i v některých významech - angličtina je dobrodružná právě frázemi, které znamenají ve výsledku něco jiného, než doslovný překlad. To, že mi osobně nesedlo "Když mě nudí svět", samozřejmě neznamená, že se tam ta věta nebude zamlouvat jiným. Pravidlům překládání poezie nerozumím.

Kdybych měl mazat všechny své texty pod patnáct tipů... (asi bych se nikdy nedověděl, jestli náhodou nedostaly tipy další;)

Kočkodane,

původně jsem chtěla mazat všechna svá dílka pod 15 tipů, protože Oldův systém jednoznačně považuje za úspěšné jen dílko nad čtrnáct tipů, respektive dílko se dvěma výběry. Kdybych ale všechny propadáky mazala, zůstalo by mi na stránce zatím jen osm básní, ale co je důležitější: chci psát delší cykly jako Nálady, Zámek nebo Totalitní blues. Nemohu tedy mazat některá svá dílka kvůli kontinuitě cyklů. A dalším důvodem, proč tu některé propadáky nechávám je vysoký počet zajímavých kritik pod nimi, které mají větší hodnotu než samotná báseň.

Matesi,

ty umíš jistě anglicky mnohem líp než já a tak můžeš posoudit, zda chápu půvadní báseň správně. Myslím, že je to takové literárně humorné dílko o agorafobii, o tom, že všichni a všechno touží po klidném refugiu, byť by takové útočiště třeba i bylo vězením. Máš pravdu, že formulace "když mě nudí svět" se do překladu nehodí, protože v partii o příliš velké svobodě nemá oporu v původním textu. Jsem ale elína m., jsem na světě už příliš dlouho(letos mi bude 436 let) a život mě už nudí jako takový.  Patrně by bylo lepší napsat "když mě děsí svět", ale tak jako tak už je to jedno. Překládat cokoli pro Písmíák je ztrátou času. Jediná básnířka, která dost lidí zajímala, byla Li Čchig - čao. Budu muset popřemýšlet po někom podobném.

Elíno,

nevím, jestli došlo k nedorozumění, nebo se jedná o žertovné použití, ale Jirka nejsem (ač by u něho zmizelo nadprůměrné syčení v kombinaci s příjmením Šmíd). Hodnocení se s dovolením alibisticky vyhnu s odkazem na bídné znalosti originálního jazyka. Dovolím si jen také vyjádřit údiv nad výmazem, ten byl k dílku krutý. I když nemám přehled o standardním počtu obdržených tipů, tak počet 7 podle mne důvod nepředstavuje. A ani menší ne. Ale to je jen můj přístup, já holt pro mazání (až na nějaké výjimky) obecně nejsem.

Marku, přiznávám se rovnou, že nazvat svobodu pojmem obludným mi připadá přehnané, kvůli mému vlastnímu přesvědčení, chápu básníkův pohled na svobodu v řádu, je docela srozumitelný, šlo mi skutečně jenom o to konkrétní slovo - "obludným". Báseň má tolik životů, kolik čtenářů, děkuji za možnost nahlédnout. Za těmi poustevníky si ale neoblomně stojím.

Elíno, každý jsme jiný, mě osobně "Azyl" oslovil víc. Nesedlo mi tam jenom "Když mě nudí svět", protože z originálu to prostě necítím.

Každopádně smekám před snahou všech, kteří se do překladů pouštějí.

Matesi, Andělko, Kočkodane, Elíno: Díky Vám všem za zastavení.

Co se týče toho obratu "too much liberty", chápu ho v kontextu celé básně. Od prvního řádku apeluje autor na povinnost a řád. Svobodu nachází tam, kde jiný svázanost a pouta.

 Sonet je potom básnickým útvarem, který má rovněž pevně daná pravidla - a je v tomto ohledu velmi sešněrován. Ale autor sám píše, že jeho to baví. Že se tak cítí svoboden.

 Vše je o způsobu vnímání. Mně přišlo, že autor chtěl vyjádřit právě toto a vymezit se proti pojetí svobody jako existence bez zodpovědnosti a pravidel.

 Elíno, děkuji za Tvá slova. Škoda, žes svůj sonet smazala - jsem tedy rád, že jsi ho dala aspoň sem. Víš, že ho nepokládám za nezdařilý, ale naopak, ocenil jsem jeho lehkost i to, jak pracoval s původní myšlenkou. Měl jsem k němu jenom pár technických detailů, jako například, že se Ti nerýmoval první řádek básně se čtvrtým.

 Každopádně mě přiměl napsat tuto svou verzi.

 A rovněž děkuji za zajímavou diskusi, která se zde, doufám, ještě rozvine.

 Mějte se všichni pěkně :-)))

Jirko,

pokud tě to zajímá, tak původní Wordsworthův sonet žádný název nemá. U sonetů tohoto typu počátkem devatenáctého století tvořil název první verš, který byl psán výraznějšími písmeny. Já jsem zvolila pro svůj překlad název Azyl, protože podle mne to slovo vystihuje obsah a ideu básně. Můj překládek je zveřejněný pod tím Markovým a mne by určitě zajímal tvůj názor na toto mé dílko.

Matesi Strabo,

k Muamarkovu překladu jsem připojila do kritik překládek svůj, tak jako Marek původně připojil svůj překlad k tomu mému. Vidím, že ty se o překlad živě zajímáš, což je tady na Písmáku doopravdy rarita. Můžeš tedy naše dva překlady porovnat a mě opravdu zajímá tvůj názor. Zdůrazňuji, že jsem se nepokoušela o překlad co nejvěrnější a nejpodobnější originálu, snažila jsem se ale zachovat ideu básně. 

Marku,

ocenila jsem tvůj překlad velmi vysoko, když jsi jej poprvé zveřejnil v komentáři nad mým překladem tohoto W.W. sonetu. Jsem ráda, že ti teď aspoň mohu dát za ten překlad regulérní tip a vyslovit svůj veřejný obdiv.

Psát překlady je nevděčné. Dají mnoho práce a tady na Písmáku o ně není žádný zájem. Můj překlad dostal pouze sedm tipů, proto jsem ho smazala. Tobě přeji tipů daleko více a připojuji svůj původní neúspěšný překlad, tak, jak jsem ti slíbila.

William Wordsworth: Azyl

Jeptiškám stačí čtyři holé zdi

a poustevníkům ticho jejich cel

a studentům klid v hradbách citadel,

nit přadlenám a tkalcům jejich stav,

květ pro včelky je štěstím v stéblech trav,

na vysočině v holých skalách vřes.

Skrýš v náprstníku najdou si tam kdes,

pak jedna druhou na návštěvu zvou.

Hmyz pochlubí se vonnou kobkou svou,

já spokojím se s pouhým sonetem.

Se slůvkem slůvko se v něm proplete

ve čtrnáct veršů, v klubko krásných vět.

Co se svobodou ? Když mě nudí svět,

mám útočiště... Vy též vejděte.

Mě těší už ten název. (lehký smajlík)

***

Tulákům stačí zádumčivost cel? Tuším, že William měl na mysli spíš poustevníky.

"Jimž svoboda je pojmem obludným" - ta věta mění význam originálu, zveličuje tíhu svobody, básník měl na mysli příliš velkou svobodu (too much liberty).

Překlad by neměl měnit obsah - sdělení.