PADÁ TO Z NEBE

Chumelenice a mráz, obojí mě vždycky táhlo ven. Jednou jsem oběhl 10 h sad, při mínus 15 kolem dokola jen v trenkách. Když jsem pracoval na zámku, tak syn hraběte s manželkou, nechávali své malé, polonahé děcko, hrát si v dešti s tím, že když mu bude zima samo příjde. Krásně se tak otužovalo.

Karle, děkuji Ti moc za přečtení a tip! Jsem ráda, že se má miniaturka líbila, protože radosti je v ní mraky! I když už není aktuální :)  

Takové texty jsou prima. Máš v tom nepředstíranou radost a hravost. Ráda se k němu vrátíš.

Děkuji moc za video! Ooo... to je tak roztomilé :) Nejlepší je na konci videa panda ve sněhu :) Ta se v tom tak válí, jako kdyby sníh viděla poprvé :)

odkaz na video

Jarmilo (Jamardi), děkuji Ti moc za kritiku i tip! Jsem ráda, že se Ti toto dílo líbilo. 

Ano, všichni jsme stejní. Co se týče padání vloček :) 

To video co jsi zmiňovala, muselo být pěkné a roztomilé... Klidně mi pošli odkaz a já také mrknu :)

Je to pěkně vyjádřené. Hodně lidí se takto kochá, je to zase něco jiného a je to jen někdy. I zvířata. Dnes jsem se třeba dívala na video, kde se pes dívá vzhůru a pozoruje vločky. O dovádění v závěji ani nemluvím - lidi i psi, všichni.

Theo, děkuji! Hned jak jsem si přečetla Tvou kritiku, tak jsem z ní nadšená! Ano, člověk by se měl těšit z maličkostí. A hlavně ze sněhu...

Teda ty jsi nadšená! To je moc dobře :) Já taky bývám... Je to taková příjemná agitka pro domácí pecivály a negativní zaprděnce. Jednou jsem u autobusové zastávky viděla houpat se starou babičku na houpačce, kde se obvykle houpou děti. Ale bylo dopoledne - děcka ještě ve škole. Takže stará paní využila situaci a byla nadšená jako ty ze sněhu :) A o tom to je... umět se v životě radovat z maličkostí.

Tak to mě mrzí, že si zimomřivá. To ti musela být opravdu velká zima. Myslím, že už se to ale nikdy opakovat nebude :)

Lucko, děkuji za odezvu :-))). Ta zima byla tehdy mimořádná, pokud jde o nadílku sněhu i mrazy. Jsem odjakživa zimomřivá, takže to bylo pro mě velké sebezapření chodit v ranních mrazech do práce (pracovali jsme od 6,30). Na tramvaj jsem to měla pěšky 20 minut a tramvají také přibližně 20 minut. Tenkrát jezdily ještě staré dřevěné otevřené tramvaje, kde to profukovalo. 

vesuvanka - děkuji Ti moc za tip a přečtení. Jsem ráda, že jsem Tě mým textem potěšila. To je mým cílem!

Skvělé, že ses podělila i se svým zážitkem. 25 cm sněhu asi v Brně nikdy neuvidím. Kdyby bylo -20 stupňů tak, to by byla asi ze  mě ledová kra a to mám ráda zimu!

Moc hezky napsané, pohled na zasněženou krajinu i město potěší, i když ve městě může vzniknout dopravní kalamita. Pokud jde o brodění se sněhem, vzpomínám na konec listopadu roku 1969 (to není překlep), kdy jsem se ráno brodila sněhem cestou do práce. Během noci napadlo 25 cm sněhu, takže doprava byla značně ochromena. Na Národní třídě vojáci nakládali sníh na auta, vozili na most a shazovali do Vltavy. Zima pak byla tuhá, v noci mrazy kolem -20 stupňů, sníh se držel až do března 1970. TIP

bixley - jsem ráda, že jsem Tě svým textem potěšila! Ano ano, také znám brodění se sněhem, kvůli dopravní kalamitě :) Nejčastěji je to cestou do školy...

Díky za pěkný text, znám to z Brna i z Prahy. V Brně v Lužánkách a v Praze na Proseku v parku přátelství je to úžasné! 

Vzpomínám si, že kvůli padajícím vločkám jednou vůbec nejezdily autobusy z Holešovic na Prosek a musela jsem si vzít taxík. Vyklopil mě půl kilometru od domova a musela jsem se brodit sněhem...

zelada - děkuji Ti! Moc pěkná kritika.

Lucko, piš, co chceš, piš, co tě napadne, piš, co vidíš i nevidíš, piš, co se ti líbí i nelíbí a za čas se k tomu vracej a dávej tomu třeba jinou tvář. Nechť tě při tom všechny múzy provázejí. 

TerkaHigh - děkuji za Tvou milou kritiku. Moc mě potěšila. Je úžasné, že se Ti můj text líbil. Ano, kombinace dopravy a sněhu v Brně není nikdy dobrá :) Mé dílo bylo zamýšleno v pozitivní náladě. Pojímá totiž o sněhu a ten je přece skvělý!  

Znám ten nádherný euforický pocit při prvním sněhu a také nechápu, proč někdo nechce jít ven, když přeci tak krásně sněží :) :D. Také jsem si osvěžila, jaké bývalo bydlení v Brně vs. doprava při sněhu. Proto se mi povídka líbila, i když má na mě až trošku moc pozitivní vyznění. Nechybí v ní ani určitá myšlenka o drobných radostech života.