Daleko

Nemá.

Máma se nakazila v nemocnici a od ní pak brácha i já, když jsme se o ní starali. Pak musela s covidem do léčebny a tam jsme nesměli.  Tak to nemá být.

To si myslím také. Byť je tu to nebezpečí, že je nakazíme a oni pak zemřou. Jenže to riziko tu bylo vždy, jen se nejmenovalo Covid ale třeba Influenza či jinak.

A pokud mi někdo ze čtenářů chce radit, ať se jdu podívat do přetížených domovů pro seniory nebo nemocnice, tak rovnou odpovídám, že jsem tam byla. Ne čumět, ale pomoci, když to bylo třeba. A právě proto mám ty myšlenky, o kterých jsem psala v předchozím příspěvku.

Lepší by bylo, kdybychom mohli být s nimi, Arwen.

To je přesně to, nad čím občas přemýšlím. Jestli ta "ochrana starých a nemocných za každou cenu" má smysl a jestli není vykoupená slzami, bolestí, osaměním, křivdami a nakonec nedobrou smrtí.

I já se snažím ze všech sil tomu uvěřit, Lído.

Děkuji ti, Dagmaram.

věřím, bude dobře***

hezky jsi to napsala. Taky se mě to dotklo

Musíme doufat.

Smutné /*

Děkuji za hezkou vzpomínku, Abakus.

Hladný polystyrénu neverí. U mňa sa  babička odmietla vzdať svojho plyšáka - dostala som leva Bomba až, keď už som oňho nestála. 

To je v pohodě, Prosecký, a hlavně zdraví všichni potřebujeme.

Děkuji, Ivi, to je od tebe hezké.

Ona tady, Ireno, bude s námi napořád.

Tak to , Luboši, v životě chodí.

Určitě má, annnie, co vypravovat.

Chápu. Hladový polosytému nevěří.

to je moc, moc smutné.......je to u mne stejné jako u Irči.....*/******************

To mi je líto, Evži, babičku jsem si z tvých vyprávění oblíbila.

Babička je daleko a někdo jiný už asi blízko... ale přinese úlevu...

Věřím, že vedle smutných slz vypráví medvídkovi i spoustu radostných vzpomínek. A držím palce na brzké shledání. A tip. Pá a.

To samé prožívají lidé na všechny světové strany, LGarra.

Pro mne hodně, Prosecký. Když kvůli podivné nákaze nesmíš za mámou, tak je to hodně daleko.

Ano, Renato,

Může to být i jižněji? ... Protože tip... 

Jak daleko na severu to může být?

Moc smutné.