Co dělá Miroslawek? Žije ještě?

Jsem písmácká fosilie. Publikovala jsem tu (Betty, Lilbeth) v době, kdy asi mnozí současní uživatelé nebyli ještě na světě. Teď už se literárně pohybuji jinde, nicméně účet zůstal a s ním dost výživných vzpomínek. Pár lidí jsem tu ale měla ráda a mezi nimi i Miroslawka.

Dnes jsem cosi hledala a narazila na jeho komentář, který nebudu raději uveřejňovat. Nicméně díky němu jsem si po letech uvědomila, že  jeho vztah ke mně se velice rychle rozvinul do fáze čiré nenávisti, kterou neváhal projevovat i mimo břehy Písmáka. Bohužel to ale nikdy nezůstalo u faktických připomínek, ale přeneslo se to do osobní roviny. Vztekal se jako prskající křeček, často se vysmíval a nesmyslně útočil.

Dnes jsem se dozvěděla o smrti mé bývalé kolegyně, kterou jsem měla moc ráda (Evy Jurinové, moje vzpomínka zde), a tak mě ten Miroslawkův starý komentář přivedl k úvaze, žije ten člověk ještě, píše? Vídáte se někdo s ním? 

Není to pochopitelně nijak důležité, ale bylo by hezké slyšet, že třeba dospěl k určitému vnitřnímu klidu. Nenávist je totiž naprosto k ničemu.

A zároveň chci říct, že pokud se teď s někým literárně a případně i jinak škorpíte, věřte mi nebo ne, ale za takových dvacet let se tomu opravdu jenom zasmějete. Ta podstata života tkví v něčem jiném, ne v hledání věcí, které nás rozdělují, nýbrž v nalézání těch, co nás spojují.  A to říkám s plným vědomím ženské, která před čtyřmi roky pochovala sebevraha. 

A jinak pište a mějte se hlavně rádi:-)