Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMladí a staří
Autor
bixley
V současné covidové době neustále řešíme, co se starými, co s mladými, podívejme se na to tedy trochu jazykově.
Přídavná jména mladý a starý patří nejen k nejstarším českým, ale obecně slovanským slovům. Od nich potom odvozujeme podstatná jména označující mladé a staré osoby. Jaký pro to máme dnes repertoár? Mladík, mládenec, mladice, mládež, teenager, stařec, stařenka, dědeček, babička, senior, seniorka. Už z tohoto výčtu je patrné, že označení mladých a starých lidí nepokrýváme jen českými slovy. Každý z výrazů byl navíc typický pro nějaké období.
Asi nejstarším slovem je mládenec, dnes ustrnulé ve spojení starý mládenec. Ale i toto spojení je už dávno na ústupu. Mládenec původně pochází z nářečního množného čísla od slova mládě, tedy vedle mládě – mláďata bylo možné říct i mládence, podobně děvčata, děvčence. Mládenci dodnes vystupují v lidových písních.
Když jsme už u té historie, je dobré připomenout slovo junák. To má německý základ jung „mladý“. Také junáci se objevují v lidové slovesnosti. Připomeňme si i ruské pojmenování chlapce junoša. Občas ho používáme, když chceme povzbudit staršího muže, že je stále čilý: "Vy jste ještě junák!" Ale dnes známe výraz junák hlavně v jiné souvislosti. Antonín Svojsík ho totiž použil jako český ekvivalent pro anglické scout, skaut.
Slovo mládež zase frčelo v době socialismu. Vždyť proniklo i do názvu organizace, kterou měla pod křídly tehdejší Jediná a Velká strana, KSČ: Socialistický svaz mládeže. Dobře to navazovalo na stavby mládeže v 50. letech minulého století a další akce.
O mladících se v současnosti dočítáme nejčastěji v návaznosti na různé nehody, tedy že například nějaký mladík nezvládl řízení apod. Většinou jde o muže ve věku 20 až 25 let. Mladici se dnešní čeština vyhýbá, nahrazuje ji mladou ženou. Toto slovo užíváme kupodivu spíš ve vztahu ke starší ženě, když ji chlácholíme „vy jste ještě mladice“. Stejně tak starší ženu na ulici nebo v obchodě oslovíme „mladá paní“. Je to jakýsi druh eufemismu.
Mládeži od třinácti do devatenácti dnes říkáme anglickým teenageři, podle anglické přípony –teen u těchto číslovek. Česká paralela –náctiletí se moc nevžila.
Pokud jde o staré občany, dnes jsou to nejčastěji senioři. Opět jsme se uchýlili k cizímu jazyku, a to k latině. V latině je senior ovšem 2. stupeň od přídavného jména senex, starý, znamená tedy starší. Senioři jsou tudíž starší obyvatelé. Někdy jim říkáme dědečci a babičky, zahrnujeme je do jakéhosi pomyslného příbuzenského vztahu, protože jinak bychom museli mluvit o stařečcích a stařenkách, a to se nám nelíbí, je to k nim neuctivé.
Jaký asi bude další vývoj? Těžko předvídat, ale pravděpodobně cizí jazyky budou dále vítězit nad češtinou. Je to dáno tím, že v češtině význam "nízkého věku" u přídavného jména starý sice zůstal, ale změnily se jeho konotace. Dříve bylo slovo starý chápáno jako synonymum k moudrý, dnes ho vnímáme pejorativně jako hloupý.
59 názorů
Evženie Brambůrková
16. 01. 2021Je to krásný humor.
No, Renato, ,,Stará jednička" byla přece paní Kaplanová při vyšetřování ve vile továrníka Birhanzla.
"Starou jedničku" si nějak nevybavuju. Ale vzpomněla jsem si na vtip:
"Prosím vás, rychle, pane doktore, dítě se dusí."
"A jak je staré?"
"Což o to, staré je dobře, ale dítě už modrá."
Evženie Brambůrková
16. 01. 2021Taky by bylo pěkné, kdyby mne na nějaké párty osvovovali: Stará jedničko!
Jako v Rozpuštěný a vypuštěný.
blacksabbath
16. 01. 2021JJJ...to je vidět podle počtu konemtů...:-))))
blacksabbath
16. 01. 2021No vida-vida...jaká se tada rozjela diskůzíja...jeden se poučí...i pobaví......:-)))))))
Prosecký, jasně, ale opravdu myslím, že angličtina, zejména americká, už k zjednodušování vykročila. To slovo kid je první vlaštovka. Píše se a vyslovuje stejně. :-)
Nami, hezké.
Je dobré mít s účastníky,
ty korespondenční styky.
S každým povedeným stykem,
je člověk víc romantikem.
Já si samozřejmě dělám legraci. Když se ale podíváme na češtinu s nadhledem, je to šíleně komplikovaný jazyk.
Renato,
moje znalosti nebyly nikterak omračující a už je také zavál prach zapomění. Moc jsem toho nenamluvil, ale v první polovině devadesátek jsem provozoval korespondenční styky se zahraničními spolujazyčníky (Litva, Argentina, Brazílie, Peru, Togo, Pobřeží Slonoviny).
Laďo,
jen jestli by tě pak ta paní nepovažovala za nějaké pako...
Kočkodane, jinak jsem Tvou znalostí esperanta překvapena. Kde jsi esperantsky rozprávěl?
Jednou jsem v práci na lise ohýbal kovová ucha. Když jseměl práci zapsat do sešitu, měl jsem dilema.
Ohýbání uší - to ne, to je životné
Ohýbání uch - to ne, to je divné
Ohýbání uchou jsem si nakonec schválil
Ale stejně nevím.
Slovíčko "kolikpak" je spisovné. Žádné pravidlo tedy neporuším, když příjdu do čekárny u lékaře a zeptám se paní přede mnou: "Kolikpakátá jste?"
Kočkodane, taky bych řekla. :-)
Jinak myslím, že kdyby se esperantem začalo mluvit při běžné komunikaci, ne jen mezi zasvěcenci, tak by možná časem taky nebylo tak pravidelné. Lidi totiž mají ve zvyku pravidla porušovat. :-)))
I já už jsem šedesátplus.
(Nemůžu přece psát – hnus!)
V 80. letech jsem se esperanto učil a ta skvostná pravidelnost mým mozkovým závitům vskutku nemálo lahodila. Přesto je na celém širém světě největší kráskou ta naše mateřská čeština.
I já už jsem šedesátplus.
(Nemůžu přece psát – hnus!)
V 80. letech jsem se esperanto učil a ta skvostná pravidelnost mým mozkovým závitům vskutku nemálo lahodila. Přesto je na celém širém světě největší kráskou ta naše mateřská čeština.
Pardon, uvědomila jsem si, oni už jsou vlastně na té zpravidelňovací cestě. Zavedli slovo kid. :-)
"Díťata" je blbost. Zase se tam mění písmeno na konci. To, proboha ta čeština nemá žádný smysl ro řád? Snad "dítěta" by šlo. Ale jednodušší bude češtinu úplně zakázat.
Přiznám se, že tomu moc nerozumím, i když ovládám dva jazyky a oba dva jsou český.
Můžeme o nich mluvit, ale jednodušeji: buď dět a děti, nebo dít a diti. Ono to půjde.
No nevím, je totiž prokázáno, že nepravidelnost se v jazyce drží tím, že se nepravidelné tvary používají hodně často. A v případě dětí to právě platí. Ledaže bychom o nich přestali mluvit. :-)
Dík za příspěvek.
Další vývoj půjde k jazykovému sbližování a úpadku komplikovaných jazyků. K těm patří, bohužel, i naše mateřština, němčina, francouzština nebo rétorománština.
Vezměmě si jen tu češtinu: Jednotné číslo "dítě", množné číslo "děti"? A mohl bych jmenovat tisíce dalších jazykových nesmyslů. Budoucnost patří esperantu. Labora tago.
blacksabbath
16. 01. 2021kdybys měl sbírku LP desek....mohla bych o tom uvažovat, Nani...:-)))))
blacksabbath
16. 01. 2021Za to nemůže tvůj přítel, ale ty pokladní. Já myslím, že je to vtipný....s dovolením....budu to používat....zdraví.... super stará ivi
Nami, boduješ!
Blacki, můj přítel při nakupování jízdenky říká, že je super stár. Tán myslí, že je šedesát pět plus. Až na to, že ty pokladní zpravidla jeho vtip moc nechápou. :-)
Nezašla by jste na kávičku.
A nebo ke mně na chviličku.
Mám krásnou sbírku motýlů
a vychlazenou tequilu.
Můžem se bavit i plesat,
přesto, že jsem plusšedesát.
Dobrý den, pane. Je přesně 13.11.....Přeji krásný den!
Ivi - plusšedesát je super.
Za mně běžná věta, kterou neurazím a neřeším věk.
"Dobrý den paní, nevíte prosím vás kolik je hodin?
blacksabbath
16. 01. 2021Renatko,...já to trošku otočím.....:-))))....."prosím vás".... by mělo býti samozřejmostí....a pane/paní...tím se fakt nic nezkazí...
Já bych souhlasila s tím, co navrhuje Nami, tedy jen paní. A třeba to doplnit "prosím vás", tím se nikdy nic nepokazí...
Dík.
Já to mám stejně jako Evženie.....v komentáři Kočkodana jsem si také nevybrala......Nami to zase strašně zjednodušil....nojo ale.....jak si budeme tedy říkat...když uj jsme plusšedesát??????
hezky ses zamyslela ......pravda, pořád mi říkají mladá paní.... už mnoho let :)))***
annie, máš pravdu, tady ovšem to stará znamená přemoudřelá. Je zajímavé, že k tomuto slovnímu spojení nemáme mužskou paralelu. :-)
Kočkodane, díky za vtipné doplnění. Tvoje Odkveťačka
Dílko ne zrovna nedávno odkojené autorky jsem si přečetl se zájmem.
Půvabných alternativních výrazů pro starší občany nabízí čeština celou přehršli. Například:
zraloš – zraloška
olďák – oldice
polokmet – polokmetka
vráskař – vráskařka
zažilník – zažilnice
pozeniťák – pozenitnice
Odkveťáček - odkveťačka
No, nezapomeňme ještě na úderný výraz "stará-mladá", což opravdu není totéž jako "forever young" :)
To se klidně slovně upozorňovalo na to, že jsou staří, děti si moudrých starých lidí vážily, dnes se nesmí říct, že je někdo starý...
Toš... Tadyk u nás na slovácku je to skoro to samé: Stareček a Starenka...
Koneckonců asi kdekdo zná Starečka Pagáča... :D
(Bo slovácko sa aj súdí aj nesúdí! :)
Benetko, necháme se překvapit... :-)
Já su z Brna, babička z Hané. Ta svým prarodičům říkala stařeček a stařenka, nikoli dědeček a babička.
Nemyslím si že by cizí jazyky vítězily nad tím našim mateřským. Spíš je to takové prolínání...
A nevím jak to vnímají ostatní čehúni bo já su moravák ale třeba hodně těžko mi jde přes pusu to slovenské stará mama starý otec. O kolik je krásnější BABIČKA & DĚDEČEK!!!
Ale to jen tak na okraj...
Hezké - zjímavé.
Napadá mně:
Do padesáti - délemladá, nebo brzostarší
Po padesáti - dlouhomladá, nebo spíšestarší
Já při oslovení vůbec věk, nebo přídavné jméno neřeším. Ženy mladší i starší oslovuji "Paní" a muže "Pane." Dívku "Slečno.
Evži, máš pravdu, tady to oslovení opravdu pokulhává. Ono nějak samotné paní nestačí, muselo by se asi něco přidat, ale ne věkového, třeba "milá paní", to by ovšem taky asi neprošlo. :-)
(o oslovení "dobrá ženo" nemluvě)
Správná připomínka, Ireno. Další význam těchto přídavných jmen nesouvisející s věkem. Díky.
Evženie Brambůrková
15. 01. 2021Rozhodně zajímavé pojednání. V dnešní době mi chybí oslovení pro starší paní. Říkat důchodkyni ,,mladá paní" je dost drastické. Taky by mne nenadchlo, kdyby mi nějaký muž v letech říkal ,,stará paní".
Snad bych unesla ,,madam", ale tak si zase nepřipadám.
Třeba se zde urodí nějaké pěkné oslovení.
Probrala jsi, Renato, ta přídavná jména z různých úhlů pohledu... Maně jsem vzpomněla na: Ve 2. polovině 19. století vzniká první politické sdružení Národní strana, která se později dělí na staročechy a mladočechy.