Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAbsces
Autor
Gora
Procházela kolem drogerie.
Periferně mapovala situaci: dnes byly dveře dokořán, uvnitř jediná prodavačka na několik zákaznic. Ideální situace. Vešla a užívala si příjemný odér značkových vůní. V regálech samé tuctové zboží. Kde jsou parfémy? Támhle, přeloženy do vitríny na zdi, přístup k nim až za pokladnou. Opatření proti krádežím? Výraz prodavačky, když se ty dvě pohledem střetly, byl všeříkající.
Aha, tady se to ví. Co? Přece že já, doktorka, specialistka ORL, ke které chodí celé město, kradu. Ačkoli – není to snad příliš silné slovo na občasný prezent, který mi sem tam padne do oka?
Pokaždé zdvořile utrousila pár frází a s voňavou lahvičkou v kapse saka odešla. Dalšího půl roku ji tam nikdo neviděl. Majitelka to určitě odhalila. Proto přestěhovala parfémy jinam. Cukání jakéhosi nervíku pod levým okem doktorky zrychlovalo, ale nebyla si jista, jestli je viditelné. Vycouvala z obchůdku.
Vezme dnes zavděk balíčkem pudinku nebo bujónem. Adrenalin zlodějny už ponoukal k činu.
V samoobsluze to šlo hladce jako již několikrát předtím.
„Šunku s nejvyšším podílem masa, půl kila nakrájet, prosím!“
Chvíli nato nechat vklouznout šunku přímo do tašky pověšené na vozíku a ne do něj. Hračka. A ještě balíček pravé maďarské papriky, když už procházím kolem stojanů s kořením, šup s ním do kapsy sáčka. Hotovo.
Postavila se k jediné otevřené kase. Nepříjemné čekání, zpocené dlaně. Srdce se rozebíhá rychleji jako kdysi dávno při atletických závodech. Zboží z pásu však odebírala úmyslně pomalu. Hlavně nezmatkovat, zachovat klid.
„ Ano, kartou.“ Už už se viděla venku.
„Mohla byste jít, prosím, na chvíli se mnou dozadu?“ poklepal jí kdosi na rameno. Prudce se obrátila.
„Jistě, pane vedoucí!“
Spěšnými kroky se proplétal mezi nakupujícími směrem k závěsu, kde bylo zázemí obchodu. Prodavačky za nimi otáčely hlavy, jak klapala přes prodejnu na vysokých podpatcích.
Proč jsem si je proboha brala. Všichni se na mne dívají. Proč jen jsem se vedoucímu nějak nevymluvila a neodešla? Jako hloupá husa pochoduju za ním vložit hlavu na špalek poté, co jsem párkrát oškubala Jednotu. Teď ten chlapík - ustrojen do bílého pláště jako chirurg - zařízne mne.
Za matnou plochou, která byla zrcadlem jen naoko, měl vedoucí celkem pohodlnou pozorovatelnu. Sama teď poprvé dostala možnost vidět samoobsluhu z opačné strany.
„Posadila byste se, prosím, já si jen něco připravím,“ promluvil konečně vedoucí. Celá tumpachová si dřepla v luxusním kostýmu na otočnou židli. Paprika pálila i přes sako jako oheň.
Pravá maďarská, hm… Jestli bude trvat na tom, abych vyndala vše z kapes nebo z tašky, tak se propadnu hanbou. Má na to vůbec právo?
„Paní doktorko, mohl bych vás poprosit, podíváte se společně mnou, jen co to najdu…“ šmejdil po počítači myší a zahleděl se na monitor.
Z pubertální hry, která z kamarádek toho vynese z obchoďáku víc, se vyvinul návyk. Když je mi mizerně, znovu to ožívá.
Rozvod. Epilepsie jediné dcery. Stěhování do nové ordinace. Kvinde od ženatýho milence. Kopanec od osudu - a při nejbližší příležitosti šílená chuť někde něco vzít. Aspoň sama sobě dokazovat - že na mne si přece netroufnou, jsem něco jako privilegovaná… jsem doktorka! Jen si to zkuste!
Barva se pozvolna vracela do alabastrově bílé tváře.
„Tady. Kamera zobrazuje frontu u pokladny. Máme je tady teprve měsíc, ještě mi trvá, než najdu ten pravej záznam.“
Poznala svůj vysoko vyčesaný drdol. Měla pocit, že se dívají na nepříliš kvalitní starý film.
„Podívejte, vedle vás – ten chlapík v tmavý mikině a kapuci je nejspíš fantóm Jednoty. Nikdo ho nezná. Pokaždý odnese dost drahý věci, šunku, exotické koření a podobně. Neviděla jste mu náhodou do obličeje?“
„Všímám si svého, pane vedoucí,“ řekla rozechvělým hlasem, sotva zaslechla slova šunka a koření. „Toho člověka taky nejspíš neznám. Mrzí mne, že nemohu pomoci!“
„Nebudu teda zdržovat, paní doktorko. Už tak jsem vás zaneprázdnil víc než dost. Jinak, co se tý pomoci týká – nedávno jste pomohla mé dceři. Bílková, jestli víte. Přišla k vám s problémem v krku, tři dny nemohla polknout ani sousto.“
Aha, ten obrovský absces na mandlích. Řízla jsem jej na křesle u nás v ordinaci, ačkoli se takový zánět běžně posílá do špitálu. Mladá paní kojila a nastaly by problémy s miminem a jeho výživou.
„Vzpomínám si. Jak se jim daří, mamince a dítěti?“
„Dcera trpí panickou hrůzou z nemocnice, a vy jste ten zákrok měla hotovej za chvilenku. Nemusela se odloučit od kojence, na to se nezapomíná. Takovou věc by jen tak někdo neudělal, paní doktorko.“
Tentokrát klapala podpatky směrem k východu již nahlas, sebevědomě. Vedoucí ji galantně doprovodil před obchod.
„Tady nás neposlouchaj prodavačky, jsou to ty nejzvědavější ženy, co znám,“ podával doktorce ruku na rozloučenou. „Víte, teď je to mezi námi jedna ku jedné. Cítil jsem se vám zavázanej, a účet jsem dnes vyrovnal. Manko zaplatil z vlastní kapsy. Ostatně, každej si zaslouží druhou šanci. Natož pak tak šikovná a sympatická doktorka jako vy. Na shledanou,“ uklonil se zdvořile a zmizel v prodejně.
Já káča pitomá.
Domů došla jako ve snu poté, co darovala šunku a maďarskou papriku bezdomovci na zídce u dvora.
„To je dobře, že jsi dnes brzy doma, mami,“ přišla na pomoc s taškou Radka. Doktorka jen pokývla hlavou a dlouho si v koupelně umývala ruce. Po paměti rozčesala drdol. Vyhýbala se pohledu do zrcadla.
Přichystala večeři pro dceru. Sama jen popíjela čaj. Rozbolelo ji v krku. Stejně by sousto nedovedla polknout.
81 názorů
Gora, tebe tieto mini-príbehy idú. Ide z toho taký príjemný závan ľudskosti, v týchto časoch akosi menej citeľný tam vonku. Takže vďaka aj za to *
Janino, děkuju za slova i citát... to je, co mne baví, vžívat se do postav, díky!
Moc dobře napsané. Překvapuje mě, že jsem ji ještě nečetla, ale jak se dívám na lednové datum, tak to jsem zřejmě ještě měla své "mimopísmákové období" :-) Mně se na tom asi nejvíc líbí ten náhled z obou stran... že dovolíš čtenáři kleptomanku i pochopit. Připomnělo mi to můj oblíbený citát z Čapka o tom, že kdyby někdo věděl úplně o všem, nemohl by člověka soudit, jen by mu bolestně rozuměl...
Lakrove, děkuju, že ses dostal ke čtení mé povídky, už to mne potěšilo. Ono podle mne není tak důležité, kde a zda se to odehrálo, ale zda se povedlo podchytit mentalitu určité vrstvy lidí, tzv. nedotknutelných, o ni především mi šlo... Díky...
Zpočátku mi vadí onen "nepřirozený pohled zvenčí"; pohled sama na sebe, ale po chvíli -- když si uvědomím k jakému rozuzlení te příběh zřejmě spěje -- mi dochází, že jinými prostředky, jinými než pohledem "zvenčí sama na sebe", by ty křehké souvislosi ani nebylo možné popsat. Je to vlastně takové "kriminální drama" o slušných lidech, tak slušných, jakých se světu spíš nedostává... Tip.
P.S. Nic ryze osobního v tom zřejmě není; spíš jen zaznamenaný či odposlechnutý příběh "z okolí".
Děkuji za zajímavou povídku.
Co se týče posuzování lidí, vždycky může dojít k překvapení. Mně se třeba stalo, že jsem seděla v čekárně na nádraží a přisedla si ke mě starší paní a začala mě napomínat, abych si dávala pozor na své věci, že se tady krade. Načež přišli dva příslušníci VB a paní sbalili. :)
stromečku, dík za názor!
Doktorka si byla tak jista nedotknutelností, protože patřila k privilegovaným...
Jen ještě jeden postřeh ze života. U standartní populace je to běžně diagnostikovaná nemoc, ale u nízkopříjmové a tzv. nepřízpusobivé části lidstva nikdy zjištěna nebyla, tam jsou to zásadně drobné krádeže. Prostě morální slepota.
Radovane, díky, trochu jsem si zafušovala do tvého ranku:-)) a těší mne tvá slova!
Radovan Jiří Voříšek
25. 01. 2021Výborná terapie pro pro hlavní hrdinku, problém by mohl zmizet a nebo mohlo nastat, že se s tím obrátí k odborníkovi a dotáhnou to spolu.
Jinak napsané je to tak, že text dokáže udžet napětí od začátku do konce. Pořád se neví, jak to dopadne. A nedá se to ani odhadnout, protože párkrát to vypadá, že vedoucí chce projevit jen vděčnost, hned na to pochybnosti - ví to?
Taky se mi líbí, že jednání vedoucího je na úrovni, i když ví, že má před sebou zlodějku, není to jediná její složka, je taky skvělá MUDr. a musí být osobnost na výši, protože to umí s vystrašenými lidmi. Ta jeho moudrost je výborně vykreslená.
Líbí se mi vlídnost, se kterou je povídka napsaná. Hezká charakteristika postavy, včetně těch myšlenkových pochodů - působí opravdově. Přes tu něutěšenost tématu je zpracovaná vlastně mile úsměvně. Hezká.
To byli asi obyčejní ožungři a ne pořádní zloději. Viděl jsem jednoho krást flašku chlastu, udělal to šikovně, jen mě si nevšiml, že ho vidím. Řekl jsem mu, ať to kouká vrátit a on radši poslechl.
Theo, děkuju:-), no, kéž by AHA efekt zapůsobil natrvalo, ne jen na chvilku:-)
V naší samošce, kvaji, jsem asi dvakrát zažila, jak se muži !z ulice" snažili pronést pod kabátem lahev alkoholu - jednomu spadla a rozbila se, druhého čapli u pokladny:-), to s kořením nejspíš nehrozí.
Thea v tramvaji
19. 01. 2021To bylo drama! Pěkně jsi to dávkovala a na konci aha efekt :)
Líp krade, to jsou řeči. Ona byla přece zkušená zlodějka, nebýt těch kamer.
Pěkné. Jen netuším, co dělal ten bezdomovec s práškovou paprikou. To ta doktorka nemohla místo ní čubnout třeba pivo nebo kořalku, aby se bezdomovec jednou pořádně poměl? Měla bys to v tom duchu přepsat. :-)
Děkuji, Přemku - zkusila jsem dílko napsat tak, aby to nebylo "jen o té zlodějně" :-)
Výborně propracovaná psychologie kkleptomanské doktroky a diplomatického vedoucího. Obdivuji.
Prosecký, díky, jsem potěšena.
Možná tu povídku vystavím na svém blogu... dík za podnět.
Dobré. I tou překvapivou pointou. Doufám, že se to dostaně k širší čtenářské veřejnosti.
Jardo, díky:-)
Jako pořadatelka nesoutěžím, ale to nevadí, pět let stačilo:-)
Je to tak dobrý, že to vypadá, jako bys to opisovala z kamery. Já už tu soutěže nesleduju, ale tohle bych podpořil jako prózu měsíce...
*********************
Vynikající! Přečetla jsem baz dechu. A velice oceňuji závěr. Nemá to chybu!
Irčo, já si dávám setsakramentskýho majzla, takže mi tvoje tvorba nebyla nikdy ukradená.
A co říci k dnešní povídce? Ať dostanu pětadvacet na svoje šunky s nejvyšším podílem masa, jestli lžu, když tvrdím, že se mi moc líbila. Aspoň že ta otorhinolaryngoložka nečmajzla taky mandle.
Nami 99, mýlíš se. Někdo tě může z krádeže obvinit aniž bys něco ukradla. Ten trest je neetický, může z člověka udělat naprostého vyvrhela.
K3 - tím pádem je trest účinný a tedy v přádku. Smyslem trestu je náprava. A jestli se viník polepší a ještě díky všší účinnosti trestu ponaučí, že "tohle už nikdy", tak jenom lépe.
Karle, omylem jsem smazala tvou kritiku, promiň!!! Stihla jsem si ji přečíst, psal jsi, že to nejspíš v tomto případě není nemoc, ale návyk krást. Já nevím, ale problémy s tím ta dotyčná / ve skutečnosti/ moc neřešila...
Nejsem si jistý, že zde jde o kleptománii. Kleptomán nekrade pro obohacení, tedy mnohdy si ani neuvědomuje, že něco odcizil. Kleptoman je spíš něco jako pyroman. Jde vyloženě o to nutkání. Je dokonce schopný ukradenou věc vrátit. Jako sportovní rybář hází ryby zpět do vody. Tady jde spíš o obyčejnou zlodějku u níž návyk vznikl nejspíš tou zkušeností s kamarádkami, neboť, když mě nikdo nepřistihnul, zkusím to zas. Je to levnější, tak uvažuje zloděj. Jde o návyk a nejde mu vyloženě o zisk. Takže já to beru jako skvělou studii obyčejné zlodějky.
Nami 99, ten způsob o kterém se zmiňuješ je velmi účinný, ale je v rozporu se zákonem. Protože takový trest mnohonásobně převyšije míru trestu, který si ten člověk opavdu zaslouží.
tak tohle byl adrenalin. Paráda. Výborná zápletka v napínavém provedení. Skvělý. Já jsem na prózu lenivá, ale nemáš tam ještě :-)
Je to ze života, připomnělo mi to, jak kdysi propustili vedoucí sociálky... kradla v drogerii parfémy...viděla jsi film Parfém: příběh vraha? Taky mám velikej, všetečnej nos a miluju vůně... :)
Nami, díky, tady byla v devadesátých letech podobná nástěnka... a pak zmizela.
Karpatský knihomoľ
17. 01. 2021Teda!
Kdysi, byl to pokus o nápravu a výchovu zlodějíčků v obchodech, začli dávat za výlohu obchodu fotky provinilců. Byla to pro ně velká ostuda. Obec se chlubila i dobrými výsledky v boji proti drobným krádežím. Ale. Když se za výlohou jednou objevila fotografie manželky pana starosty, projekt se okamžitě zrušil.
Jani, děkuju... ano, je to tak... ti lidé si dokazují - když jinde selhali...
Velmi zajímavý příběh. Vedoucí to dobře vyřešil. Netušila jsem, že kleptománie může být vyvolána stresem. TIP
Alizum Nitram - Alizum Nitram - ja áno, ale na 26 riadku by som už hlavného hrdinu zabila.
Gora - som odkojená suchým čiernym anglickým humorom, s tým sa dá nanajvýš žiť. A celkom dobre prejsť prúsermi života.
Alizum Nitram
17. 01. 2021...tak toto je level, na ktorý si netrúfam. Viac ako 25 riadkov som ešte nenapísal...
Stývne, jsem ráda, že jsi četl a okomentoval. Vedoucí - někdo, koho si ona paní nikdy vlastně ani nevšimla, se projevil jako sekáč:-) Dík.
Líbí se mi, že se vedoucí choval slušně, i tak dosáhl svého. Elegantní řešení.
Dík za čtení, Abakus - všimla jsem si, že máš ke všemu nějaký spíš negativní podotek na základě nedobrého zážitku... tak přeju, aby někdy byl i pozitivní:-)
mám za sebou operáciu mandlí a nemám na to najlepšie spomieky - skôr tie najhoršie.
S kleptomániou som sa stretla iba na profesionálnej štátom podporovanej úrovni - Akcia "B" a nejaké to zhabanie majetku...
Evženie Brambůrková
17. 01. 2021Pěkný příběh. Musí to být pro toho člověka hrozně těžké. Ale léčit se to dá.
Jardo, děkuju ti... taky netuším... ale je to doktorka - měla by sama vědět...
Napsáno skvěle. (Ale stejně si myslím, že ji to nepustí, dokud se nezačne léčit.)
Květoni, děkuju.
Forem kleptománií je několik, krom nejtěžší i ta vyvolaná momentální "náladou" - situací... něco špatného se přihodí - a nutkání krást je tady, a pak se třeba desetiletí nemusí "ozvat"... ano, zajímavé téma.
blacksabbath
17. 01. 2021Ty brďo......tak tohle se ti fakt povedlo.....vykreslilal jsi to super...ty pocity té doktorky.... vedoucí to vzal....asi, možná...za dobrej konec....alespoň se zastyděla.......snad.....a snad se to dá léčit......apropóóó....četla jsem dvakrát....*/**********************************************
Savage Flame
17. 01. 2021Hodne dobre. Moc se mi libily ty vlastni uvahy protagonistky v kontrastu s popisem z hlediska treti osoby a primou reci. Navic zajimavy pribeh. Dekuji. ;) S.F.
Zajímavý námět. Kleptomanie je psychiatrická porucha, která svému nositeli způsobuje celou řadu trapných problému včetně možných oplétaček se zákonem. Dá se léčit? A vyléčit? Těžko říct.
Já Lucie píšu...
17. 01. 2021Goro, wow! Přečetla jsem to jedním dechem. Moc se mi to líbilo! Velice pěkně ukázané, že lidé si dávají druhou šanci. Stoprocentně dávám TIP!
Ireno, hezká psychologická studie. A ukázka toho, že žádný nemá v sobě jen to dobré.