Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePorozumis ?
Autor
Stevenson
Porozumíš ?
Narozeninová party skončila celkem v pohodě a rozcházeli jsme se domů v poněkud rozjařené náladě. Můj dědeček by nás asi nazval „ Zlatou mládeží “ .
Nově nastolený kapitalismus nám dal daleko víc, než jen osobní svobodu, možnost říkat co chceme, jezdit kam chceme ale hlavně prostředky k tomu dělat téměř všechno co chceme.
Bylo nám vše jasné. Minulost byla pasé, budoucnost jasná jak vycházející slunce, žít se musí přece jen přítomností.
Společnou cestou z mejdanu jsme ještě dopíjeli lahve šampanˇského, které jsme si vzali ssebou. Noc byla ještě mladá, jako my. Všechno bylo mladé. Jen ta stará paní, která vybírala z popelnice nebyla. Zřejmě homeless, baglady. Angličtina se stávala pomalu naši druhou řečí . Také pokrok. Jako ve všem. Jak by se
dneska pomalu člověk domluvil, třeba s někým na nádvoří pražského hradu ?Na rozdíl od ostatních mě něčím zaujala. Ano, má vlastní babička na poslední zažloutlé fotografii rodinného alba vypadala přesně jako ona. Shrbená už věkem a odevzdaným smutkem vyzařujícím z celého jejího těla . Zastavil jsem se na chvíli a odmítl lahev, kterou mi kamarád podával.
\"
Co ti je prosím Tě ?“ zeptal se mě .Nějak se mi sevřelo hrdlo a necítil jsem se na odpovědˇ. Snad sledoval na co se dívám a snad i částečně pochopil. „ Snad by ses nám tady neroztesknil nad jednou špinavou babou, člověče ? Kdyby si zašla na sociálku, určitě nebude tohle muset dělat. A vůbec za ty daně co všichni platíme jen na tyhle nemakačenky co se valejí pod mosty..“
Když jsem neodpověděl, jen mávl rukou a přidal se k ostatním i k jejich zpěvu Happy birthday to you……
Bože, proč.. ? ptal jsem se v duchu. Proč dopouštíš tohle. Proč to tak musí být ? Jak Ti máme potom rozumět, když kolem sebe stále vidíme tolik bídy a zla.
Stará paní vyn
dala něco z popelnice a pomalým, šouravým krokem odcházela.Rozjařený Happy birhday pomalu také odezníval, ale já stále stál na místě a nemohl zabránit tomu pálení potlačovaných slz. Ale nějak vnitřně se ten důvod, pro které jsem stále měl i hrdlo sevřené pomalu měnil.
U
ž jsem litoval a smutnil nejen pro tu starou paní, ale i pro nás. Pro tu partu, která odcházela z jednoho mejdanu, aby ráno začla plánovat druhý.A věděl jsem, že snad toho Boha začínám chápat….
Ráno jsem si v novinach p
řečetl, že sedmdesátiletá stařenka pobírající důchod a vlastnící komfotni byt s luxusní chatou na přehradě, žebrá na ulicích v turistické zoně….