Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHostel Morning
Autor
annnie
Hostel Morning Sat. 10/9/17, 7 a.m., Inverness
Kuchyně se otvírá v 8 a.m.,
tak všichni spí -
ostatně málokdo šel do postele před půlnocí
a tak jsme v living roomu jen
já,
English Artist
a mlčenlivý chlápek v červeném svetru.
Umělé osvětlení tu nejde vypnout,
před polospuštěnými roletami se mísí s invernesským ránem
a vytváří tak opatrně most do nového dne.
Hukot aut se v dálce míchá s křikem racků,
občas kdesi cosi spadne.
Lidský hlas neslyšet.
A potud to bylo dobré.
Na scénu vchází Whisky Man,
co včera ponocoval na vedlejším gauči;
usadí se vedle mě
a sděluje mi tajemství,
že na severním pólu už není žádný sníh -
na rozdíl od jižního.
Nemám to prý nikomu říkat,
jen svým přátelům,
prosí mě s jemným úsměvem pod černou čepičkou,
leda svým přátelům.
Fajn,
budu o tom vážně mlčet navždy,
ale vy jste mí kámoši
a tak vám to povídám,
ať můžete včas učinit potřebná opatření.
Whisky Man bohužel vydává trochu moc výraznou vůni
a taky mu špatně rozumím
(to je ale moje chyba)
a tak jsem vděčná osudu,
že v roli pozorně naslouchajícího sympaťáka
objevuje se v záři reflektorů Radek
a přebírá nit této delikátní konverzace.
Jen díky tomu nám neunikne zásadní informace,
že britská královská rodina jsou ještěři.
Moje babička by dnes slavila narozeniny
byla ročník 1909.
Prožila velkou lásku
dvě světové války
internaci svého muže v Dachau
porod mrtvého dítěte
sebevraždu milovaného bratra
bolševický úpadek své země...
Nepamatuju si na den, kdy se nezasmála,
nevím o dni bez její písničky.
Milovala jsem ji tak,
že mě to dodnes bolí.
Nechala jsem ji umřít v nemocnici
a teď
pod šedými širokými mraky invernesského nebe
ji zdravím
a doufám,
že jí tu lásku jednou vrátím.
24 názorů
Zeanddrichu, to je milé psaní! Vzpomínka na moji babičku tedy zdraví vzpomínku na tvoji babičku :)! Měj se krásně, Pá a.
Zeanddrich E.
05. 09. 2021(a ještě -moje babičky sice asi v životě toho moc nenaplavala (neměla prostě kde),..., ale ještě těsně před svým úrazem, tedy již ve svých 95 letech, ..běhávala (např.) do obchodu a zpět tak hbitě, že ji nestačily mnohé osoby o padesát -šedesát let mladší :) )
Zeanddrich E.
05. 09. 2021((...)).
Tak se dívám, Anko, že naše babičky (zde myslím mámu mého táty) měly v něčem podobné osudy.. .
-Ta moje (Kateřina se jmenovala) byla sice narozena v roce 1906 -ale také se dožila 95 let (!),..., odešla z tohoto světa v hustopečském špitále,..., a prvé dítě (František) jí zemřelo ještě v kolébce. Co se týče válek apod., prožila, samozřejmě, také ty ..samé.. .
((a vidím v komentářích i zmínku o Glasgow -tam jsem sice nebydlel pět let, ...., ale alespoň čtyřikrát spal (paprskovitě jsme odtud vyjížděli po Skotsku), v roce 2010 myslím, při naší cestě po GB .. :) )).
Milí přátelé, moc děkuju za vaše krásný reakce. Strašně ráda bych vám odpověděla každýmu zvlášť a vtipně a mile atd., ale já v posledních dnech fakt nic nestíhám... Už je zase skoro jedna v noci a tak se omlouvám a děkuju, že jste se nad mým textem zastavili. Srdečně zdravím vás i vaše vzpomínky na vaše babičky a moc se těším na nějaký příští setkání s váma!
Moje babička byla velkej formát. Dožila se 95 a její nejvtipnější hláška byla: "Jo, když mně bylo osumdesát... To jsem ještě přeplavala Otavu..." Tak to jen jako žertíček za odměnu za vaše krásný komenty... Díky moc a.
Krásný a silný text, bez pasáže o babičce by byl stále krásný, ale takhle je i pro mě hodně silný.
Dobrý text , řekla bych hodně...konec jsem si přebrala po svém hrachu.
Marcela.K.
30. 01. 2021No, nevím, co když to teď ti tví kámoši všude rozkecají?
Babičky odcházejí příliš brzy...já tu svoji milovanou zpívat nikdy neslyšela. Byla jsem nejmladší vnučka její nejmladší dcery (osmá byla moje maminka). Možná proto... Přesto zpívám svým vnoučatům její oblíbené písničky, ty kterými mě uspávala moje máma. Sivá holubička a Černé oči....
Zemřela také v nemocnici, ale my už byly na cestě, určitě bychom ji tam nenechaly, kdyby to nebylo tak rychlé....nepočkala na nás.
blacksabbath
30. 01. 2021líbí se mi celé ....a to o babičce jsi napsala moc krásně.....*/*************
Takové smutné.
Ze Skotska znám jenom whisky, ale zato spoustu značek - z vysočiny, z nížiny, z ostrovů... Prakticky jsem upil trošku z celé země.
...kdo jinej než já, je ochotný kvůli komentářům zasírat si karmu....
Bódhisattva? Je to fatwa?
Radovan Jiří Voříšek
30. 01. 2021dík za vysvětlení
Tvé příběhy ve verších jsou dobře vystavěné a nejednoznačné, jako by si čtenáře dobíraly...
CHT: z tvýho komentáře mi nebylo tak úplně jasný, jestli pro tebe byla tahle moje báseň něčím důležitá, z tipu vidím, že možná ano. Za tip tedy dík a k otázce našich babiček: kdysi jsem párkrát byla na regresní terapii a terapeutka mi řekla velmi povedenou větu: "Buďme vděčný našim příbuznejm - kdo jinej by byl ochotnej si kvůli nám zasírat karmu?" No - a někdy jsme MY ti příbuzní, kteří...
Já si z toho všeho beru například to, že lásku, kterou mi babička dala, se snažím posílat dál. Považuju to za lepší řešení než pozdní pláč...
Přeju krásnej den a.
Radovane, díky za pozorné čtení.
Ty dvě linie jsou tam zcela záměrně - jedna tvoří kontrapunkt tý druhý. Bez whiskymana by babička byla (podle mne) trochu moc uslzená, a whiskyman bez babičky jen takovej pohlednicovej vtípeček. Ale takhle vztah mezi nima (aspoň doufám) vytváří na jedný straně odlehčení, na druhý trochu ponor... Ostatně, jistě chápeš, že ani whiskyman není jednoznačně komická figura - má tu vlastně pro citlivýho čtenáře takovou funkci dveřníka... No ale já na ty rozbory moc nejsem a hlavně: jsem radši, když o mejch textech lidi přemejšlej, než když říkaj "Dobrý, dobrý"...
Moc díky, pá a.
Radovan Jiří Voříšek
30. 01. 2021oprava - ovlivněné
Tohle to mi přijde nejsilnější:
Nepamatuju si na den, kdy se nezasmála,
nevím o dni bez její písničky.
Milovala jsem ji tak,
že mě to dodnes bolí.
Vlastně celá pasáž o babičce. Jako celek to má podle mě šanci umístit se v literárních tiscích, výběrech a bodovat v soutěžích současné poezie. Kdybych měl dílo vyjádřit matematicky, jak mně osobně přijde, vyjádřil bych ji touto rovnicí:
y = A sin(2píft + fí) - což je sinusoida. (promiň, nevím jak se píšou řecká písmena, tak jsem je vypsal). Sinusoida ne co do kolísání kvality veršů, ale spíš témat. Říkám si (nesměrodatně) jestli by nestálo za to třeba babičku oddělit od částí věnujících se povídání ovlovněné kocovinou Whisky Mana.
.....abych nezapomněl: moc se tedy nesmála. Nedocvaklo mi, že nevím, co je únava. Její manžel byl otec mé matky. Lze z toho vyklouznout? Nelze. Byť je víra skutečně dar......
já jsem byl tak leda ve Velké Vesmírné Prdeli a tak komentář raději nechám Janu Zrzavému.
Ale u Balatonu bylo taky dobře a i já jsem nechal babičku umřít v nemocnici. Jak statečná byla, se vypovědět nedá.
Dagmaram, díky moc Dneska padám, pá a zas někdy na kousek pokecu! Hezkej večer a.
Přesně! Díky.
Já byla ve skotsku pouhejch pět dní, ale vzalo mě u srdce.
Nejostřeji se díváme na svůj život a zemi odněkud odjinud. Moc se mi to líbilo. Tajně doufám, že ještě stihnu do Skotska zajet. Kdysi jsem byl čtři týdny v Durhamu.