Sněhobílá

Tak já musím říct, že jsem se v tom textu úplně našla a že od začátku jsem věděla, co autorka píše, proč a k jakému závěru to směřuje. Ale to jen asi proto, že stejné pocity jsem zažila už několikrát. A také si myslím, že má autorka pravdu v tom, že se o tom moc nemluví. Ne že by nebyl plný internet článků a diskuzí o problémech s početím, ale jde o zpovědi a nejhlubší pocity žen, které po dítěti touží a stále to nejde. Obecně je to pro ženu tak citlivé téma, že se s tím ženy mezi sebou moc nesvěřují. Teprve až když jsem zažila svůj první potrat a svěřila se nejbližším kamarádkám, začaly mi líčit, jak mi rozumí, že to také mají za sebou atd. Moje zkušenost je taková, že o tom ženy začínají mluvit až s odstupem času, většinou až jako šťastné matky po letech. To samé s problémy při početí. Autorce přeji, ať se brzy na testu objeví ty dvě správné čárky. 

Omlouvám se, ale jedna věc pro mě není pochopitelná. Proč by o tom měly ženy někde mluvit. Vždyť je to intimní věc, se kterou, jako s každou jinou intimní věcí, lidé hovoří jen s těmi nejbližšími. Proč by o tom měli vykládat někomu ne zcela blízkému? Na tom není nic špatného. Já taky neříkám všechno na potkání. A ani to není definice tabu. Tabu je něco, co je "zakázané", o čem se nesmí nebo nesluší mluvit, ne něco, o čem se mluví málo.  Třeba se to vždycky nehodí, třeba není co říct. Pokud něco nemá být tabu, tak o tom musí mluvit odborníci tak, aby lidé, kterých se to týká, pochopili, že v tom nejsou sami, že to, co prožívají, je normální a že se z toho dá dostat. Literárně je to nosné téma, to určitě ano.

Já přiznávám, že se možná pletu. Že je to jen můj pocit, který jsem získala ze svého okolí, kde naprostá většina žen o tomto svém problému nemluví a pokud ano, tak až po opravdu dlouhé době nebo až se zadaří. Občas se zmíní, že se snaží o dítě a momentálně se nedaří, ale rozhodně nemluví o svých pocitech z toho. A už vůbec ne o potratech, které jsem výše zmiňovala a který rozhodně ve vašem okolí zažilo více žen než o kterých víte.

Pravdou je, že čisté tabu už je těžké najít. Ale za mě je toto stále nepříliš diskutované téma, o kterém některé ženy mluví na internetu, ale naprostá většina jich mlčí a nesvěří se ani svému nejbližšímu okolí.

Záleží v jaké sociální skupině se pohybuješ ;)

Chceš-li téma přiblížit lidem, kteří do toho světa, jak říkáš, nemají náhled, nebylo by lepší psát tak, aby tomu rozuměli? Jestli chceš odkrýt tabu, nesmíš z toho tabu sama dělat. 

Díky za komentáře! Je pravda, že text asi není vystavěn jednoznačně pro člověka, co nemá náhled do tohoto světa... Popisuje totiž pocity ženy snažící se otěhotnět po negativním těhotenském testu, což je relativně tabu téma. A právě proto jsem se rozhodla o něm psát, jelikož mnoho mých přítelkyň má problém počít a ať už o tom víme nebo ne, každý zná ženu, která má/měla problémy s neplodností nebo dokonce zažila potrat.

Pochopil jsem, že to je špatně, že není těhotná, ale nepochopil jsem úplně proč. Pro mnoho žen by to byla dobrá zpráva. Nebo alespoň to je takový literární zvyk. Líbí se mi, že tady je to postavené jinak. I když jsem to asi nepochopil.

Je víc lidí, kterým se nechce ustoupit, když něco chtějí.