Modelka Klára

Modelky má každý rád. Tedy kromě jiných modelek, to dá rozum. Na vině je pochopitelně tvrdá konkurence v oblasti modelingu, který skýtá neuvěřitelné možnosti ohledně pohodlného života a mediálního lesku. Kdo by taky nechtěl být královsky placen za to, že se prostě jen tak projde po molu a jediné, na co si musí dát pozor, je dodržování úkroku přední nohy tak divně do vnitřní strany, až to hrozí pádem. A zde možná nalezneme podhoubí rozličných předsudků ohledně intelektuální úrovně špičkových modelek, které, co se týče představ široké veřejnosti, soupeří s kulturisty o pomyslné prvenství v oblasti aplikované tuposti.

Všichni samozřejmě tak nějak tušíme, že náš vzhled příliš nesouvisí s vrozenou inteligencí, jelikož se jedná o dvě odlišné vývojové linie. Na druhou stranu ale téměř každý intuitivně chápe, že pohlední lidé nepotřebují vyvíjet takové úsilí, jako ti méně obdaření, aby docílili stejných, nebo i vyšších met. Z toho tedy plyne, že krásní lidé už v pubertě zákonitě zpohodlní, což téměř vždy vyvrcholí duševní povrchností, projevující se navenek jako primitivní nadutost.

S Karlou to nebylo jiné, jelikož byla od dětství prostě nádherná. V sedmnácti letech usoudila, že škole se věnovala až moc a zcela propadla péči o svůj zevnějšek. Proč by se učila, když vždy dostávala jedničky už jen za účast ve třídě. Pověst modelky vždy vše vyřešila za ni. Učiteli fyziky u maturity klidně oznámila, že E=m.c² znamená, že extáze rovná se mochito a dvě cigarety a komise se zasmála a dala jí vyznamenání. Vždyť je to modelka, oznámil předseda ostatním členům komise své rozhodnutí a oni souhlasně kývali hlavami.

Nicméně existují situace, kdy se elementární znalosti docela hodí. Klára byla totiž hrdou majitelkou nového Mercedesu, který získala jakožto první cenu za promenádu plavkách na oslavě narozenin místního zbohatlíka. Řidičský průkaz získala po jedné návštěvě autoškoly, kdy se toužebně usmála na komisaře s tím, že křižovatky jsou místa, kde se to moc hezky kříží. Zmámený komisař test vyplnil za ni a Klára mohla konečně vyjet do světa, který tady byl jen kvůli ní.

K její smůle jí ovšem nedošlo, že zatímco v dosavadním životě jí každý vždy s úsměvem uhýbal, na cestách to neplatí. Její celoživotní pravidlo, mám přednost ze všech stran, v praxi nefungovalo. Už při první projížďce s překvapením zjistila, že na ni všichni troubí (na to nebyla zvyklá) a těsně před jejím domem dokonce došlo ke kolizi s vozidlem policie. Klára vystoupila a se zářivým úsměvem pohlédla na strážmistra. Když tady je tak špatné osvětlení, zamrkala řasami. Bude to za tisícovku a dva body, oznámil jí strážník. Máte moc hezkou uniformu, pohladila Klára strážníka po rameni. Božínku, tady mám flíček, vykřikl strážník, když odsouval její ruku a Kláře pomalu došlo, že dnes se pokutě zřejmě nevyhne.