Uršula Konopka

Životopis slavné věštkyně Uršuly Konopky se nepíše snadno, jelikož její život je opředen mnoha mýty. Již o jejím dětství se toho mnoho neví, snad jen to, že o panenství přišla na statku svých rodičů ve věku devíti let, když jí nechali samotnou na dvorku s nadrženým bernardýnem. Tato informace se po rodné vísce rozletěla rychlostí blesku. Její rodiče Etna a Vilczek Konopkovi pocházeli ze starého židovského rodu v Dolním Slezsku a holokaust přežili jen díky tomu, že po celou dobu války doma nosili uniformy SS a insignie měli i na pyžamu. Holokaust sice přežili, ale o statek z tohoto důvodu při poválečném vypořádání přišli.

„Ze mě nikdy nic nebude,“ prohlásila smutně Uršula na oslavě svých desátých narozenin ve svém pokojíčku. „Vím to naprosto jistě, protože vždycky, když přijdu na náměstí, tak každý, kdo mě potká, zaštěká.“

„Jestli ty nebudeš vědma,“ odvětila na to její jízlivá sestřenice Martha. „S takovou pověstí přece ani nemůžeš čekat nic jiného.“

„A co když jsem vědma!“ odsekla uraženě Uršula.

„Taky si to myslím!“ opáčila sestřenice a odběhla si hrát s míčem.

V tu chvíli Uršula pochopila, jaký Osud na ni čeká, stane se vědmou a bude lidem vracet utrpení, kterým ji oni sami častovali. Věštit budoucnost ovšem není snadné. Odborníci soudí, že je to především z toho důvodu, že budoucnost se ještě nestala. Nicméně již nyní je třeba rozlišovat průběhový děj od děje spontánního a děje nevratné od těch vratných. Kupříkladu když spadne vajíčko ze stolu, máme asi sekundu na to, abychom předpověděli, že se rozbije, pak už je to zbytečné. Taktéž předvídat, že z pulce vyroste výhledově žába, není nic převratného. Daleko složitější je předpovědět kupříkladu přesnou hodinu zemětřesení, jelikož tato informace je bez bližšího upřesnění opět k ničemu.

Uršula tohle všechno chápala. Když se tedy stala věštkyní, ihned pochopila, že se musí vyjadřovat ve verších, nejlépe volných, aby se neomezoval výrazový tonus (nic takového sice neexistuje, ale dobře to zní). Mnohé její věštby budily ve své době rozruch. Předpověděla kupříkladu pád Berlínské zdi a to již dva roky dopředu. Je to zřejmé z jejich veršů:

Byndželo jedno selo oplocene,

juž ňima teho a niebendže…

Desítky badatelů se pokoušely zjistit, jak mohla už rok dopředu tak přesně předpovědět pád Berlínské zdi, ale na nic nepřišli. Ony dva řádky byly nalezeny v její básnické sbírce Viaštěnie mezi dalšími tisíci podobnými, na první pohled nic neříkajícími útržky, což je důkazem mimořádného talentu.

Dalším úspěchem bylo předpovězení potopení trajektu Estonia, s mnoha sty mrtvými pasažéry. Úryvek (vlastně se jedná pouze o jeden řádek) básně, nalezený badateli ve výše uvedené sbírce:

Guboko, tak guboko…

to vystihuje naprosto přesně.

Její zářná věštecká kariéra byla zakončena kontraverzní předpovědí pádu dvojčat v New Yorku. Tuto světovou událost opět naprosto přesně předpověděla pomocí volného verše:

Gřuch a cycho,

tož napoviedz jak včilek…

Její předpověď částečně kalila skutečnost, že na své verše poukázala až rok po útoku, nicméně napsány byly prokazatelně dřív. Jeden vyhlášený profesor parapsychologie se pokoušel její předpověď zlehčovat šroubovaným tvrzením, že: „Predikovat události, které už se staly, není žádné umění,“ ale sklidil jedině posměch. Uršula Konopka se těmito činy zapsala mezi nejvýznamnější věštce všech dob a po jejím neslavném dětství už dnes díky tomu neštěkne ani pes.