Květina jménem Natálie

Já vím, pár těch filmů jsem taky viděl. Jo, sympatickej hrdina většinou nezemře a tomu darebákovi to všichni přejí. Pokud to byli muži bez rodin, tak bych to pochopil, jenže každý asi někoho má... Nesmyslné je právě to zabíjení. Ve prospěch většiny, školy, náboženství, něco jako oběť pro slávu ostatním, kteří ale byli rádi, že to nebyli zrovna oni sami. 

K3,

rytířské turnaje skutečně mohly fungovat jako jakýsi středověký předstupeň sportu. Ve skutečnosti ale byl přece sport záležitostí starověku - dávného Řecka a návrat ke sportu v devatenáctém století byl jednoznačně návratem k antice a to včetně myšlenky olympismu.

Souboje mohly ve středověku fungovat čas od času jako záležitost"božího soudu", to znamená, že ten kdo vyhrál měl pravdu, neboť ho jako vítěze vybral Bůh.     Jinak ovšem už od starověku byly souboje záležitostí cti, v Asii pak navíc byly souboje též komerční záležitostí. V Číně spolu bojovali mistři kung-fu, aby se ukázalo, čí škola je lepší. V Japonsku spolu takovýmto způsobem bojovali mistři, kteří vedli šermířské školy. Když mistr a zabil soka, získala jeho škola tu nejlepší reklamu a žáci z bohatých rodin se jen hrnuli. ...Co je na tom nesmyslného? Z pohledu dnešního člověka je to sice drsné, ale zároveň je to naprosto pragmatické.

Marku,

děkuji za uvítání a taky jsem rád, že jsem opět mezi vámi.

Palaven: Prolog je pouze informativního rázu a uvedením básně do kontextu. Ne každý zná souvislosti. Báseň potom stojí sama o sobě.

Musaši - díky moc za zastavení a komentář. Jsem rád, že jsi zpět.

 Hezký den oběma :-)))

Bravo, ale tím prologem to celé shazuješ, Marku. Sdělení by měla nést báseň samotná. Takto se dostáváme na pomezí bulvárního tisku, kdy čtenářstvo zhltne titulek a zbytek přejde letmým pohledem.

Já to chápu, u nás byly rytířské souboje. Všechno je to zahalené falešnou otázkou cti, jejíž původ je v primitivismu. Zrovna tak ruská ruleta nebo souboje střelců na divokém západě. Já bych byl vždycky stejný, mám to v sobě. Ale nevzniknul právě proto, jako protiklad proti té nesmyslnosti sport?

K3,

můj historický jmenovec Mijamoto Musaši byl šermířem z povolání, část života též polním velitelem. Byl učitelem šermu, což znamenalo v praxi také to, že byl profesionálním duelantem. Všechny své souboje vyhrál tak, že zabil protivníka, respektive protivníky, protože někdy jich proti němu stálo více. Zároveň to ale byl buddhistický mnich, kaligraf, básník, malíř a spisovatel. Dodnes je v Japonsku národním hrdinou a na mnoha místech stojí jeho sochy.   Tím vším chci říct, že různé doby a různé kultury vnímají souboje zcela jinak. Ty se díváš na souboje očima dneška, ale pro aristokrata z počátku devatenáctého století, neřkuli pro renesančního samuraje, by byla naše doba z morálního hlediska neuvěřitelně úpadková a jistě by se s úlevou vrátili do hrobu.

Musaši, nesmyslné jsou v zásadě už podobné souboje.

K3,

dnes už se asi nedozvíme nové detaily o duelu M.J.L. s jeho spolužákem z vojenské školy, majorem Martynovem. Hypotézy jsou různé. Někdo zastává názor, že Lermontov byl zabit na politickou objednávku tak jako Puškyn, jiný tvrdí, že to bylo kvůli jeho nevhodnému chování vůči carově dceři, ale většina badatelů se kloní k názoru, že ten duel byl vlastně Lermontovovým způsobem sebevraždy. K souboji došlo v Petrohradu krátce před tím, než měl být poručík Lermontov odvelen zpět na Kavkaz, neboť byla zamítnuta jeho žádost o odchod do civilu. Martynov nabízel smír a souboji se dalo vyhnout. To Lermontov na něm striktně trval!  

Mně ta básnička nepřipomíná Lermontova, ale spíše Vysockého, který se jakožto herec pohyboval i mezi tanečnicemi a taky ke kriminálnímu prostředí měl rozhodně blíže než aristokrat z té nejvyšší společnosti. 

Ve tvé krimisérii cosi zvláštního. Tip. 

Fialko, Black - moc děkuji oběma a přeji Vám hezký večer.

zbytečná smrt květiny.......*/*****...............P.S. móóóc dobré" čtrtání"!!!!!

Pěkně napsaný smutný příběh.

Tej: Děkuji.

 K3: Ano, to byla velmi zbytečná smrt.

Oběma poklidné dny.

Je to krásná pocta Natalii...

Trochu mi to připomnělo osud Lermontova, který zemřel při nesmyslném souboji rukou přítele.

Bixley - to mě těší, díky. Pohodový den přeji.

Zajímavě zpracované, nejprve žurnalistický úvod a potom verše. Oslovilo.

Líbí se mi to. I téma je zajímavé.

Tečka na konci verše mně nevadí. Někde si říkám, že bych ji tam raději viděla, ale v poslední době si všímám, že více lidí ji tam vynechává. Asi je to nějaký trend. Mě záleží hlavně na použitých slovech. Když něčemu nerozumím, tak mně ani zvýšená plynulost bez teček nepomůže.

Kočkodane, Jamardi - díky oběma.

Irčo - črtám si, jak mě zrovna napadne. Najednou si řeknu - tohohle bych si zkusil "zmršit" - a už s chutí kreslím...

 Pěkný den všem tu.

Dobře, raději bych to viděla napsané než zaměstnávala mozek krom obsahu přemítáním, kde má / může být interpunkce, ale díky za vysvětlení...

Pěkné portréty v odkaze... kde "chytáš" ty modely? Nebo se adepti hlásí sami??

Kdyby mela být zversovaná vsechna svinstva, kterých se lidi dopoustí,  byla by ohromná spousta amaterských i profesionálních básníku zamestnaná az do konce zivota.

Irčo - to je styl mých básní, že nikdy nedávám interpunkci na konci řádků (přijde mi to u básní rušivé, současně ale odmítám vynechat interpunkci v celém textu). Jinak ji ale držím, aby čtenář věděl, kdy klesnout hlasem a kdy začíná nová myšlenka. Velká písmena na začátku nového řádku dávají tušit, že na konci řádku předchozího by byla tečka. Pokud je na začátku řádku písmeno malé, značí to, že na konci předchozího řádku by byla čárka či jde o plynulé navázání.

 Díky moc a měj se.

Zajímavý případ, Marku, a dobře jsi téma zpracoval... trochu mne mate, že někde máš věty ukončené tečkou, a čárky,  jinde ne, to samé s velkými písmeny na začátku veršů...