Zlato

Otvírám bránu bolesti
Vstupuje do mě hladce
jako had

Tančí v mých útrobách
na šarlatovém koberci
jemně protkaném slunečním zlatem

Na trůně sedí srdce
Na rozevřené dlani jablko
Z bojovníka stal se král

Přidává se k jejímu valčíku
a
v nádherné svátosti
spojují se chymickou svatbou
v jedno

V přirozeném splynutí
vzájemně se pohltí
a rozpustí v hedvábně bílém světle