V navráceném okamžiku

 

Touha se proplétá s představou

a mé rty bloudí ve tvých vlasech

stejně jako stříbrné paprsky posledního zimního úplňku

stékají nocí do moře času

pro okamžik

kdy se dotknu řas na tvých zavřených víčkách

okamžik tak neskutečně skutečný

jako hvězdy třpytící se na nehybné hladině

tak blizoučko

na dosah

zakleté ve své nedotknutelnosti

odsouzené jako roztančené bludičky

unikat každému polibku

svádivě se vlnící v kruzích

kolem zlákaných

zvědavých kapek

neposlušných pravidel koloběhu

dychtících po tajemstvích nekonečných vesmírů. 

 

Se zatajeným dechem

chvějící se na řasách v navráceném okamžiku

hladový po dalším doteku

čekám až tančící jiskřičky ustrnou

a hladina splyne do zrcadlova

abych s dalším paprskem sklouzl po vlásku

pro kouzlo ukryté pod zámky náušnic

a zapomenutým jazykem beze slov

odříkávám odemykací zaklínadlo

otevírající cestu ke tvým rtům

chránících poklad jinotajů

ukrytý do tvých pocitů

a jako slepec skládám z písmen doteků

slova písně tažných ptáků

o dalekých cestách nad mořem bez břehů

spřádám plány z jejich příběhů

a sbírám odvahu

vrhnout se s třetím paprskem nad hladinu

ožívající v rytmu tvého dechu tichou melodií

vábící ptáčata opustit hnízdo

 

Opojený prvním roztažením křídel

přelétám nad štíhlou šíjí k návrší houslových petrklíčů

a měkce usedám na louce rozkvétajících tónů

splývajících do akordů blues

znějícího v synkopách našich splašených srdcí

 

Očima hladím snovou krajinu

se špičatými vrcholky za kterými

v závojích jemné mlhy

vlny růžového moře

olizují perleťovou pláž

klouzavým pohledem prolétám nad hladinou

rozcuchanou zrychlujícím tempem sílících tónů

až na obzor

kde se koupe hvězdná obloha

a naslouchám rodící se symfonii 

uchvácen nástupem hřmících kopyt tryskem cválajících pegasů

 

Modré plamínky poskakující na hrotech vrcholků

věští blížící se bouři

a dech beroucí síla tvého objetí

otevírá bránu do zakázaného nekonečna neznámých světů

 

"Teď." 

Ve chvíli souznění

znovu rozpínám křídla

a s každým máchnutím stoupáme výš

pryč od slunce

vysoko ke hvězdám.

 

Možná poletíme výš než nejrychlejší z racků

možná až na planetu s květinou

možná se ztratíme

možná zřítíme...

 

Ale Ikarovu chybu jsem neudělal :-)

---