v noci jsem byl na místě věčných prázdnin

Vracel se s lopatou z čínského krámku s bylinkami.
Na hraně lopaty částečky kůže DNA.
Prasklo mu těsnění v mozku a tak se tvářil hodně nezřetelně.
Sundal si ručník z čela, kde mu trčela zasádrovaná krev.
Na sádře se mimo jiné skvěl čínský znak, který však nikdo nedokázal přečíst.
„Můžu mít vlastní názor?“ zeptal se očima přes velké okno kavárny ženy, která tam nehmotně seděla u šálku kávy.
Jejich oči se střetly.
„Jsem jen utržené jablko, které nemělo možnost padnout daleko od stromu,“ řekl beze slov přešlapuje z nohy na nohu.
„Víte o tom, že jste nezvěstný?“ řekla žena oknem a odhodila sirku, která ji počala pálit bříška prstů.
Přiložila ucho na stůl, jak při popravě na špalek.
SLYŠÍME SE?

PS.
Někomu stačí vařečky, aby si vytvořil panáčky a s nimi hraje divadlo.
Generálové používají mapy přes celý stůl, kde mají olověné vojáčky a malé tanky.
"Co se to tady, u všech čertů, děje?"
„U všech čertů se pořád něco děje.“