Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta z minulosti
Autor
KarolineArt
Přesnot, úzkost a strach
zaplňují černou minulost.
Oči hvězdných drah,
pohled ve věčnost.
Sfouknout kouř, zapálit svíci,
milovat a být milující.
Strhnout okovy tížící,
probouzí se spící.
Na rukou znamení,
že vlak nejede zpět.
Kde řeka pramení,
jen vpřed teď hleď.
Neokouněj jak okoun v síti,
tebe nepolapil.
Slunce na cestu ti svítí,
abys pochopil.
4 názory
KarolineArt
30. 03. 2021Děkuji za kritiku. Bylo to psáno dosti intuitivně, v podstatě hned jak se tužka dotkla papíru. Taková tvorba je, dá se říci, pro mě "svatá" a měnit už ji nechci. Ale je pravda, že s námětem jako takovým se pracovat ještě dá. Děkuju za komentáře a případné podněty.
Á dvojka si vymýšlí, vůbec to nemyslí vážně. Když to uděláš, už ti nenapíšou
Ta báseň má nedostatky, provázanost veršů působí nuceně a vyznívá jako nějaká agitka ve dvou posledních slokách. Také ve výrazu působí pateticky. Ale když jsem přečetl první sloku a i druhou, zaujal mne obsah či spíše námět a s ním by se dalo něco dělat, pokud bys to z té burcující a všeobecné polohy položila do konkrétního prožitku, poněvadž to, o čem píšeš, se skutečně děje a řekl bych, slunce nepomáhá. Rozhodně tě nechci znechutit, naopak, máš-li něco určitého na mysli, co tě třeba ve snech či po večerech skličuje, využij toho a napiš to co nejobyčejněji.