Šmerkust

Veľkú noc som nikdy nemala rada a moji synovia to  podedili, nechodili na šibačku, pre nás to boli sviatky rodinnej pohody a dobrého jedla, mňa tešilo, že sme spolu a mám pokoj:)

Za mlada som sa radšej zamykala, skončiť vo Váhu som fakt nechcela , u nás boli niekedy dosť divoké polievačky, najmä keď polievači boli štedro poliati  zvnútra...

ale tvoje spomienky ma pobavili, to vieš, človeka poteší cudzie nešťastie...:)

Pokud bránice dostala zabrat, pak není lepší informace v dnešním dni. Díky Stromku.

Krásný vypravěčský tah přímo na bránici. Jen houšť a větší kapky.......:-)

Jsi milá. U takových kritik si vrním blahem. Pokud tě to psychicky nějak nepoznamená, tak za další nákuk do doupěte budu vděčnej. 

Jé, to je pěkné! Přečetla jsem to sice vzhledem ke vzdálenosti Velikonoc docela pozdě, ale ráda :-) Líbí se mi, že se vyjadřuješ "pěkně česky" a šikovně a taky jsi vtipný. "Žebrající sadista" je super :-) Jdu se kouknout na něco dalšího do tvého povídkového doupěte.

Něžné pohlaví si potrpí spíš na tu poesii :)

StvN, ono je to jedno. Pokud je pomláska výstavní, poezie není prioritní. Škoda, že ani "vyšperkovaná" žíla nebývá něžným pohlavím (a ne jen pohlavím) zcela doceněna. :o)) 

Tvůj přístup mi poslouží jako dobrá inspirace, pomlázku vždycky upletu perfektní, ale s poezií mám vždycky trochu problém. 

No doufám, že to úplně nezmizí. Mně by to sice nevadilo, ale děcka by si to ještě chvíli užívat měla. Díky za návštěvu. :o)

Díky, Karle, za věrnost a stálou přízeň. Velikonoce už prostě nejsou, co bývaly. Vždycky vyvstávala velká otázka, co s pytlem vajec. Kdyby slepice věděly...

Zdravím Tě, Kočkodánku. Pokud je báseň z Tvé tvorby, pak smekám. Fakt jsem se zasmál. Zmrskat se umím, i když mi už dnes bývá druhý den dost blbě. Kde jsou ty doby, kdy nám byla ráno jen velká žízeň. Jak říkal "doktor" (skutečným povoláním psychiatr) "Těším se na to, až vystřízlivým, jak se zase vožeru." To už je ale mnoho let zpátky. No a věř, že perpetum mobile by fungovalo. To si piš. Dokud by nedošel rum, popřípadě kafe. Chechtající se smajlík.

Hezké shrnutí. Možná to též definitivně zmizí...

Rád jsem si od tebe opět přečetl, Oskare. Ten tvůj vypravěčský um, je stále poplatný* Já už si také Velikonoce spíše užívám ve vzpomínkách. Jak si dílkem připoměl, bylo pro mě příjemnou záležitostí. Díky. 

Ať má dívka v hubě předkus

či chrup krásné perličky,

když po roce přijde šmerkus,

zmizí ihned výraz tupý,

z hrdélka se ozve „jupí!“

září ksichtík celičký.

Oskare, ty se v dospělosti zřejmě dokážeš zmrskat i sám, bez ohledu na kalendář.

Nejdřív jsem se lekl, že přišel v poledne doktor kvůli tvé detoxikaci.

A poslední poznámka – to vyprovázení vskutku zavánělo jakýmsi lidským perpetuem mobile. (mrkací smajlík)

Ahoj, Goro. Zdravím Tě po delší době. Jsem rád, že u mě věrně zůstáváš. :-) ...a moc mě těší, že jsi rozveselena. Musím říct, že i já se rozesmál a to přímo nahlas. Děti byly, v určitých situacích, vskutku požehnáním. ;-) Měj se nádherně a užij si Velikonoce, jak jen to půjde. 

Rozveselilo mne totéž, co Aru... celé je to milé vzpomínkové vyprávění, Oskare.

Vždycky jsem se tomu jen smál, ale poslední dobou, zvláště ráno, mě pohled děsí!

zrcadla jsou vůbec nebezpečná, vždycky tam vykoukne nějaké strašidlo :D

"Zajíčku" děkuji. Dnes už mi omrzliny odpadly a tak mi to taky přijde vtipné. Zvláštní je, že ač jsou děti dávno dospělé, stále mají o Velikonocích protekci. ;-) Já dostanu "haprťáka" a oni k němu ještě stovku. .... Svět je tak nespravedlivý! :o))

Řeknu Ti, že dodnes, když vezmu mrskačku do ruky, tak se tak cítím. Ani kolem zrcadla radšinechodím, abych se na sebe nedíval. Mám strach,co by na mě vykouklo za výraz :o)) Díky za návštěvu.

Tak tohle se mi líbí. Velice vtipné.

"žebrající sadista" zní báječně :D