Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se(Ne)obyčejné příběhy holčičky Ivy - 5. Iva a páv
Autor
Gora
Stydlivo je nejspíš pávu.
Pod křídlo si schoval hlavu.
Iva se divila, kam se děda chystá. Po obědě se většinou natáhl na gauč v kuchyni a říkal tomu polední klid, jako by chodil do školky!
„Ani se nezouvej, Ivo.“ Tak vnučku oslovoval, když byl nazlobený. „Náš Pávík uletěl. Seděl na stromě a v jednom kuse kokrhal, a najednou frrr… a byl pryč.“
„Co budeme dělat,“ nakrčila Iva starostlivě čelo.
„Půjdeme spolu Pávíka hledat. Vzal to přímo přes Krásné údolí. Dobře, že jsi zrovna přišla, pomůžeš mi, ano?“
„Běžte nejdřív k Vonáskům,“ radila ustaraná babička. „Teď telefonovali, že Pávík sedí u nich na střeše.“
„To víš, babičko, já za ním polezu na střechu,“ hněval se naoko děda. Babička mu podala misku s pšenicí.
„Hlavně nikam nešplhej, a ty, Ivuško, ohlídej prosím dědu. Stačí přece stát dole a zavolat: Pávíku, dobrota, a on přiletí sám.“
„Babičko, a nechceš si páva chytit sama, když všechno tak dobře víš?“ odcházel s miskou v ruce a Ivuškou za patami děda.
„Kdepak,“volala za nimi, „někdo přece musí zůstat doma, kdyby se vrátil.“
Sešli z kopce do Krásného údolí a už zdálky slyšeli svého ptačího uprchlíka. Měl hlas jako zvon a neustále kdákal. Zdálky mu odpovídal nějaký cizí kohout.
„Pávíku, Pávíku, dobrůtka, na!“ volala Iva i děda. Pávík naklonil hlavu a určitě je poznal. Procházel se po hřebeni střechy a nic si z nich nedělal.
Z domků v údolí vyšli snad všichni lidé, kteří byli právě doma. Někteří se přidali a volali na páva, jiní se smáli a říkali, že takovou legraci ještě nezažili. Děda byl celý rudý a lilo z něj. Byl totiž horký letní den.
Páv se najednou zablýsknul ve vzduchu. Lidé v údolí zmlkli. Takové krásy, když proti bílým mrakům rozpřáhnul křídla!
„Jsou fialovomodrá, takovou barvu má Sargasové moře,“ zasněně pronesl pán, který se doteď nejvíc smál. „A podívejte na tu krásnou šíji…“ Byl totiž malířem.
„Co je to šíji, dědo,“ ptala se Iva.
„To je docela obyčejný krk, Ivuško, ale honem, ať neztratíme Pávíka z očí.Blíží se večer a liška v lese Dubíku by přes noc na páva jistě číhala. Mohla by ho snadno ulovit!“
Zaslechli páví křik z ulice, které se říkalo Na cihelně.
„Dědečku, támhle je, koukej,“ ukázala Iva mezerou v plotě do jednoho z dvorků.
A opravdu. Chovali tam totiž slepice. Pávík se před nimi naparoval, točil okrasným chvostem, až vířil prach, a předváděl slípkám svá barevná oka. Dupal a bylo ho plné Krásné údolí. Slepice se krčily v rohu dvora, nevěděly, co dělat. Takového nápadníka ještě nikdy neměly. A kohout? Raději zalezl do prázdné psí boudy.
Děda přelezl plot a skočil po Pávíkovi zezadu, aby ho z námluv nevyplašil. Popadl ptačího krasavce za dlouhatánské nohy a šli přes celé Krásné údolí s Ivou a uprchlíkem domů. Páv se nejspíš styděl, jak potupně byl polapen. Zastrčil si hlavu s královskou červenou korunkou pod křídlo a vypadal, že ji vůbec nemá. Lidé z domků se dívali, jak Iva a děda s Pávíkem jako malý průvod procházejí údolím. Kdekdo si chtěl páva pohladit. Jedna holčička tleskala radostí. Děda už se usmíval, dokonce i na pana malíře, který se jim předtím tolik smál.
Doma skončil páv ve své voliéře, unavený děda si konečně mohl dát šlofíka a Iva pozdravit kuře Pampelišku.
45 názorů
Přemku zdravím......já se o to pokusím.....děkujíííííííííííííííííí
Irenko, další poutavé vyprávění na dobrou noc. Děda musel být statečný a obratný, protože chytit páva za nohy není vůbec snadné. Pro blacki - obrázek naskenuj na tiskárně, ulož do složky obrázky a pak můžeš naprosto věrný obrázek kopírovat libovolně kamkoliv.
Je to každopádně dost strešidelný zvuk, zkrátka ďábelský hlas. Ale podle mého bys ho klidně mohla nazvat křikem, i když je to dětská knížka.
Díky, kvaji... on je to tak divný zvuk, že přesně nevím, jak ho nazvat. Psát do dětské knížky něco o křiku /řevu se mi taky nechce... ještě to zvážím, děkuju.
Tak byl to páv nebo kohout kura domácího? Podle všeho to byl páv, ale to kokrhání mě mate. Pávi přece jaksi hrozivě křičí. Je taková charakteristika páva - andělský šat, zlodějský krok, ďábelský hlas.
Hele, Norskej, doporučuji ti, abys byl ve svých komentářích méně útočný, anžto tímto způsobem si koleduješ o ban.
Taky si chci dát šlofíka.. :D ... Ale nejsem děda... PS: Pávové jsou páni.
Vtipně jsi to napsal, Peter... děkuju moc. Určitě i za ilustrátorku.
Ireni, stáva sa z vás zohratá dvojica, myslím s ilustrátorkou. Chudák dolapený páv, až mi ho ľúto, že musel do voliéry, nepomohlo, ani že robil dekapitovaného.
Evženie Brambůrková
04. 04. 2021To bych chtěla vidět :-)
Karle, my páva dostali za opravu komínu... ale co s ním bude za dobrodružství, jak náš dům časem podle něj bude identifikovat půl Krumlova, to jsme netušili:-)), díky.
Luboši, obdivuju, že si vždy najdeš vtipný oslí můstek, i když se jedná o příhodu s pávem:-))
Takovou legraci jsem také ještě neviděla... Hlavně, že se Pávík nakonec nechal chytit, a děda věděl, jak na to. Moc hezké vyprávění a pěkný, výstižný obrázek :-))), TIP
Pávi umí krásně létat. Jen tak ho chytit bych se asi bál. Ale hlavně, že se neztratil.
Kdybych chodil cizím lidem po střeše, také bych se následně nejspíš trochu styděl. Ale ty se za svoje dílko rozhodně stydět nemusíš.
Obdivuju dědečka, že uměl pávíka tak pěkně chytit, a páva, že se s ním nepral, ale jen se styděl.
dievča, přesně tak to bylo:-), a měl velké štěstí, že byl polapen - cestou jsme viděli lišáka, který snad nějak na dálku cítil, že páv je vydán na pospas šelmám... díky!
Jamardi, díky ti, Pávík nedopadl dobře kvůli lidské zlobě, ale to už do dětského povídání nepatří...
dievča z lesa
04. 04. 2021pekne sa hanbí pávik ... v príbehu aj na obrázku
blacksabbath
04. 04. 2021Irčo........já už jsem měla tu čest číst dřív než ostatní....zase krásné povídání pro děti......*/**********
Jamardi....to není kouř ani mlha...prostě se mi nedaří nakreslený obrázek ofotit ostřeji.....:-(...naskenovaný mi zase nejde otevřít a vložit.....můžeš mi poradit?
Ireno,moc hezký další díl, bezva příhoda,která děti určitě zaujme napětím. A taky hezký obrázek, blacki.
Ještě že se páv tak rád předváděl. :) Kdyby se ztratil v kouři, který je na obrázku nebo v mlze, tak by ho nenašli. Radost pak neměl, když skončil ve voliéře.
Větší děti spát po obědě nesmí, na to si dávají pozor :)