Dvacáté výročí tátovy smrti

takový dušičkový, že?

Poeticky smutné.

velmi povedené!

Své haiku ještě upřesním, protože první verš je víc chimérou pocitu než pocitem skutečným.:

Jako by včera -

jen datum na náhrobku

napsali dávno

ještě jsem tu

jen náhrobek čeká

na nové datum

Jsme spolu -

jen datum na náhrobku

je z dávna

---------------------------

Radovane, forma haiku neodpovídá, zato mluví obsah  (i o tobě).

:-)

občas za těch 20 let jsme tam dali pár nových kytek, věnečků ... naposled před Velokonocemi :-)

Mne tam zarazila ta růže. Spojila jsem si ji s 20letým výročím a to by už za tu dobu byla více než rozpadlá. Ale ty už asi víš, jakýma oklikama já uvažuju :) Nikdy ne rovně. Každopádně soucítím...

Já ti samozřejmě rozumím, mám to s tátou podobně... ale ...

Kočkodan - brzo - 62 let

Gora - na překvapení teprve čekám - že by vzkříšení?

Důležitá je ta vzpomínka.

Tak to zní jako na parte. 

Stojí u hrobu

hlavou proběhla slova

odešels brzy...

(Nebo tě měl tatínek již v trochu zralejším věku, to je samozřejmě také možné.)

Přesně neposoudím zda je to haiku. Ale co na tom. Oslovilo mě. T.:-)

Námět prožitý, malinko by se dal upravit... kupř. místo metafory ve druhém verši.

Něco mi tam schází, nějaký moment překvapení, Radovane.