SBOHEM ZORKO

Upřímnou soustrast.  

Zase se kácí v sadě... Smutná zpráva. Je mi to líto.

Zorka byla nesmírně krásná a čistá osobnost s nezaměnitelným smyslem pro humor. Měla dar spojovat lidí - v dnešní době nesmírně potřebný a vzácný. Čest její památce!

Nechce se mi věřit. Tak oddaná bytost literatuře. Měl jsem tu čest opakovaně vystoupit na jejich literárních večerech či na Literární Vysočině, kterou si bez ní ani neumím pžedstavit. Zbývá, co stačit nemůže.

Děkuji, vděčím ti a zůstávám dlužen. S úctou a2a2a

To je mně líto, bohužel Zorku jsem neznala.

RIP!

Netušil jsem, že tu byla, ale kdysi jsem něco poslal na Literární Vysočinu a asi jsme si vyměnili pár řádek. Respektive ona určitě reagovala na můj vstup do soutěže. (No, žádnou díru do světa jsem neudělal, ale když jsem na to narazil v PLŽi, zkusil jsem to!) 

přidala jsem fotku se Zorkou z roku 2004, Jičín (nevím, kdo fotil)

Bez Zorky budou čtení s prázdnem v duši, byla kouzelná...však se všichni pamatujeme...

Zorka pro mě byla ztělesněním člověka, který z ničeho nedělá problém. A když deprese, tak jenom přiměřené. Myslím, že jsem jí tuhle vlastnost vlastně záviděl. Mám s ní jeden zážitek, který mi pomáhá přežít v těžkých chvílích. Děkuju Zorko, sbohem. Zůstane tady po Tobě místo, které už nikdy nikdo nezaplní. Je to prostě v pytli.

Nikdy jsem neměl Japonku. Povídka, kterou si od Zory pamatuju. Taková momentka o stáří a smrti, která mi teď připadá mnohem smutnější. Upřímnou soustrast.

Připojuji se k soustrasti... Osobně jsem ji bohužel neznala, ale její povídky byly pěkné, některé nezapomenutelné.

Přidávám se k těm, koho tato zpráva zasáhla a chtějí všem jejím blízkým vyjádřit svou upřímnou soustrast.

 Zde jsou odkazy na fotky z některých akcí, kde Zorka vystupovala:

https://muamarek.rajce.idnes.cz/Primerene_deprese_v_kvetnu%2C_2011/

https://muamarek.rajce.idnes.cz/Deprese_na_konci_srpna%2C_2011/

Jestli to chápu správně, jde o paní Zoru Šimůnkovou... Připojuji se k upřímné soustrasti. I já jsem ji zažil na několika akcích, jmenovitě například na Literárních Vysočinách...

Ano, je to opravdu moc smutné.  Navštěvovala jsem léta její akce a i tam četla svou tvorbu. Byl to pro mě šok,  opravdu jsem věřila,  že tu prokletou nemoc zvládne.  

Je mi líto...

díky za informaci, Jarmilo.

Ráda jsem četla její povídky.