Smetanova Vltava

Milý Nostalgia_For_finity,

       díky za Tvé podněty.

       Srandu jsem si nedělal. Jsem zkrátka málo citlivý, málo básnický, zůstávám na povrchu. Není to tak, že bych se těmi vlastnostmi chlubil. Prostě mám svůj strop.  

       Beru řádky této kritiky jako snahu o rozhovor, ne jako přetahování o pravdu, konfrontaci. Budu se snažit reagovat na Tvá slova:

       Báseň vznikla velmi rychle. Nenechával jsem ji uležet, hned jsem ji poslal, měla posloužit jako dopis. Beru psaní jako druh komunikace, a tak se tomu úplně nebráním. Výsledek ale je, že první strofa zůstala neproškrtaná. 

       V básni se snažím přistoupit k druhému člověku. Vím, že se mu dějí vážné věci. Přesto se k němu nechci blížit jako na pohřbu. Je pravda, že to asi až příliš zlehčuji, což v Čechách bývá obvyklé, ale nechci se na to vymlouvat. S lidmi to spíš neumím, takže toto těžko mohu posuzovat. 

          V básni jsou dva póly - oslovovaný člověk a mé vnímání, které se na něj ladí. Z člověka jsem udělal řeku, z vnímání orchestr. Jako průsečík těchto dvou mi vyšel třetí pól - Smetanova Vltava. Je tam tedy jen jako asociace, jako nářadí. Ač je to tak velké dílo, tak tam má poslední prioritu. Je těžké toho díla používat, protože ve čtenáři vzbudí silnou asociaci, kterou je potřeba respektovat.

          Nyní vidím, že má báseň je špatná stejně jako můj přístup k lidem, kterým se děje něco temného, osudového. Jsem za jedno, že tyto stavy se nemají násilím přetavovat do laciného kašpárkovství. 

          I tak si myslím, že zasažený člověk někdy zatouží po společenství druhého, byť by to byl tajtrlík. 

          Jsem na tom nyní příliš dobře, abych svedl tyto věci posuzovat.

          Děkuji za otevírání očí

          Kaj

PS: Tůně bych tam nechal. Prostě v té řece jsou.

Předpokládám, že si ze mě děláš srandu, ale i tak - můj osobní názor, který ti nevnucuji je, že v daném kontextu slovo "tůň" je samo o sobě příliš a je jedno, co dáš za něj. K Vltavě se celkem i hodí, pokud byl účel nadhodit soudobou báseň, ale v kombinaci s těžkými existenciálními výrazy jako bytí, život, vnímání, osud, zamyšlení apod. na každém řádku (!!), to je stručně řečeno overkill. Navíc Vltava je krásné dílo, které plyne hladce, čistě a něžně. Zdůrazňuji to "něžně". Z každého řádku tvé básně čiší patos, který já osobně vnímám jako prvek násilí a nedůstojného tlaku. To prostě nesedí. Formu básně bych hodnotil stejně i bez asociace s Vltavou, ale pokud chceš tyto dva zážitky propojit, výsledný negativní dojem se umocní. Není to soudobé. Je to prostě špatně.

Patos má taky svoje místo ne že ne. Jen si myslím, že tady je to přespříliš a i když oceňuji tu myšlenku, forma mi v tomto případě nejde naproti. Ale samozřejmě proti gustu...:)

pěkné :-)

Milá bixley,

     díky

     krásný den

Kaj

Není to tolik o skladbě jako spíš o vcítění se autora do řeky. Ale má to hloubku.

Díky, je to podnětné. Tůň zamyšlení je kýč. Třeba se touto cestou naučím kýčům pomalu vyhýbat. Tůň starostí je lepší? 

Fakt se mi líbí "aby Tě jez rozsekal". Upřímně. Odkaz na Vltavu je taky super. Jinak báseň jako celek je trochu úlet. V tak komprimovaném prostoru tolik velikých slov a obratů, že by jeden pohledal - v tůních zamyšlení, no teda :)! To asi ani rozsekaná na jezu nezachrání.

Jen stručně. V básni je příliš moc bezjakostních obecných výrazů. Navíc jsou pospojované genitivními přívlastkovými vazbami. Primárně nic proti genitivním metaforám, ale musí stát za to. Třeba "topinky ulic přetírané česnek davu lehce čpí". Ale

orchestr života?

peřej vnímání?

To fakt ne.

Rádo se stalo

Vidím Vltavu, i ten orchestr, krásné

Kaji, zdravím a moc děkuji za odkaz. Je to velmi zajímavá nahrávka, pro mě nádherný zážitek. 

V Kostomlatech jsme kdysi byli a obdivovali hrad. Ať se Ti výlet do Středohoří vydaří! 

Díky, pěkný den

S tímhle je těžké se vypořádat. Myslím, že se to povedlo velmi dobře.

...Kaji, díky za tip k poslechu :-)  Hezký den

Díky, krásný den

Nejraději poslouchám verzi pro varhany: 

https://www.youtube.com/watch?v=4q0UpQb79lQ

Tam žádný orchestr není :-)

V sobotu se chystám do Středohoří. Podniknu výlet na severu - okolo Ohníče a Kostomlat pod Milešovkou

Orchestr mého vnímání

se ladí

aby nastudoval

skladbu Tvého bytí

aby se vcítil

do Tvého prožívání

dotknul se 

Tvého osudu

ocitl se 

v peřeji Tvého života

Krásná báseň, která připomene  Bedřicha Smetanu a jeho nádhernou skladbu. Líbí se mně i prolog, TIP

... moc hezké obrazy

Orchestr mého vnímání

se ladí