Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když život píše hořká romaneta...

17. 04. 2021
3
2
275

Když život píše hořká romaneta...

 

 

Nejradši bych se rozeběhla

v ústrety tvojí náruči

Jak tonoucí se chytá stébla,

z kamene vášeň nevyžebrá...

Já za své city neručím

a v přetvářce fakt nejsem zběhlá...

 

Tma se v něžné světlo mění,

že propadla jsem ti, to všude ví se...

V kako-fono-tónech znění

slyším vodu bez souznění.

Nic nezmění se, když nic nezmění se...

Už nechci nechat kámen na kameni.

 

Až tyto verše spatří světlo světa,

ty budeš mlsný vampýr, já kometa

co světlo po svém chvostu nezametá

Nesoudím tě, uplatním právo veta... 


2 názory

rozhodně to není neumělé, vnitřní vazba, děj a jeho vyústění děje dávají smysl 

rytmicky nejpovedenější mi přejde poslední, jambická sloka

v předchozích, zřejmě některá dlouhá slova, působí menší zádrhele v plynulosti


Gora
17. 04. 2021
Dát tip

Celkem zručně napsáno, Anadad, jen na kakofonetickém písni znění jsem poněkud uvízla:-)

V navazujících verších by se mohla velká písmena na začátku přeměnit v malá, například:

...já kometa

Co světlo po svém chvostu nezametá 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru