Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVčela v hubounově břiše
Autor
Movsar
Určeny k vraždění
Štrádujou si to Vodičkovou. Modrovlásek a děravá punčoška, holky sladké karamelky. Jenže sotva se zasníš, už jde ulicí prsatá Jolka. Je poledne, chystá se u okénka zkrmit svá nadělení. A tak zatímco karamelkám pod trička příroda nadrobila jen takové nicotky lásky, Jolka je má k vraždění. A jednomu Miškin a druhému Čepiga se přezdívá.
Sečtené babizny
Na jindřišské poště brblají důchodkyně. Přišly se sečíst, stát by jim měl děkovat, a k tomu nemají čas, nutně to potřebují hned a bez debat, k čemu občanka? vždyť to přece jsou ony! Ano, jsou, takové si nikdo nesplete, myslí si úřednice za sklem a zanese je do archivu. A mají to sečtené, babizny, zamumlá si pak na viděnou.
Včela v hubounově břiše
Letnou už létají divoké včely. Opile se pletou chodcům do cesty, narážejí do nich, i do těch dvou macatých holek, co si vyšly s neposedným teriérem pocucat kelímkové latté. A ten šedosrstý huboun by si latté taky dal líbit, a tak poskakuje a otevírá oslintanou hubu, až mu do ní vlétne divoká včela jménem Jonáš. Až se večer včely vrátí do svého úlu, jen Jonáš bude chybět, velmi vousatá a vzdělaná včela o něm ve včelejštině do voskové tabulky zapíše mudroslovný příběh.
Mnohost příběhů
Německý filosof Odo Marquard připomíná, že člověku je blízká polymýtie, tedy mnohost příběhů. A dnes vstupujeme do takového věku. Sotva jsme vtaženi do nějakého příběhu, už je mu konec. Tak mladí lidé vstupují na dobrodružnou cestu lásky, aby náhle, ehjle, skončila. Neměli jsme nic společné, slyšíme jak latté hloupou řeč dvou kamarádek u vedlejšího stolu kavárny. Tak se někteří odváží zaplést příběh rodičovství, aby měli dalšího do party. A sotva se jeho první veliký životní příběh začne, už končí, protože ti dva, kteří si ho ke svému příběhu přimysleli, už spolu nedokázali vydržet. A nemusíme v kavárně stražit uši, abychom věděli, jak malicherné důvody vedly k tomu konci. Ještě si tak úplně neumíme v polymýtii hovět, někdy to svědí na duši. Doufejme, že ti drobousové, vržení do vln mnohosti příběhů, už budou plavat s radostí.
11 názorů
Zeanddrich E.
22. 04. 2021Především za tu čtvrtou:)
Kopyto jelito platí to.
Mám výbornýho a levnýho tiskaře, až budeš potřebovat.
Děkuju vám, přátelé, a přeju sny o včelí lejdy.
To nejsem, Annie, ale děkuju. A pokud se někdy přece jen seberu a seberu to a poprosím dobré muže u lisu, všem vám tu knížku dovezu s věnováním.
Thea v tramvaji
20. 04. 2021Skvělý pozorovací talent :) Moc se mi líbí to pocucávání kelímkového latte... to tak pěkně voní jarem a lavičkami v parku!
mně se líbí včelejština...a něžní agenti...
Dnes ještě více movsarovských novotvarů než jindy... škoda, že tu nemáš i své kresby!
opět pěkně odsledované.....sečtené babizny vedou..:-)))).........*/****