VINTAGE

Zaslechl-li by kterýkoli zdejší tuzemec slovo vintage, znějící ve výslovnosti jako vintáž, jeho významu by nerozuměl a oprávně by takový zvuk považovat za dílčí informační šum.

Kdyby se dělo třeba při semestrové zkoušce, žádný ze zdejších takový dotaz zadávajících vysokoškolských docentů by o této záležitosti nevěděl o nic víc.

Zbylým, o značný handicap znalejším, by se možná připomenula nějaké souvislost s minulostí jako svého druhu dějinností, popřípadě jistý styl oblečení asociující retro návrat do kteréhosi z nedávno minulých módních časů.

Tedy jakýsi způsob navazujícího zpodobení, jenž ovšem uvádí jen pouze vnějšnost, a nikoli podstatu či podstatnost, na níž je ono vintage jako řádné chápání onoho slova, jevu nebo dokonce artefaktu založeno.

Příkladem posledního druhu ovšem neposloužím, obdobně jako by nesvedli ani kunsthistorici nebo jiní takoví teoretici na západ od naší teritoriálně zemské hranice.

Pro představu toho, co doposud není, tedy uměleckého díla vzniklého z prožitku jisté melancholie v žánru zvaném vintage, který navíc není vlastně ani stanoven, kodifikován nebo akademicky definičně stanoven, takový předmět nebo předmětný jev uvést doposud nelze..

Přesto stále sleduji, studuji, a kde se mi naskytne příležitostná zmínečka excerpuji, a kdyby takové setkání konečně nastalo, rentgenoval bych přes historizující kostým tamto, co i přes veškerou snahu doposud postrádám.

Onu doposud žádným zdejším nevyřčenou zevnitř osvěcující zář aury související s duchem, jakož i intelektem, jako účelem výsledku nejprvotnějšího úmyslu.

V poslední větě dnešního nabádání přidám příklad, jenž by mohl usnadnit srozumitelnost předchozího tématu.

Ono slovo vintage v jedné z jeho významových variant souvisí totiž s vinobraním, nebo archivováním vín obzvláště zdařilých ročníků.

A pokud se v takové souvislosti upomeneme, samo slovo víno jako rozkoš i tekutinu, kromě vnějších znaků jako barva nebo tekutost, vzhled, popřípadě i chuť, lze charakterizovat nebo odlišovat jedno od druhého odrůdově i krajově například jeho vnitřní vůní, a dokonce ještě čímsi komplexnějším, co staří vinaři nazývávali duší; nebo nadání.