Návrat

K některým básním se pročítám až s odstupem času, na určitém bodu, cestě... 

Entropia: To co nazýváš zdroj (Bůh, jak ho chápou mystici, tao, které když se pojmenuje přestává být taem... ) podle mne zahrnuje jak bytí tak nebytí, je tím posledním (svrchovaným, prazákladem), takže máš pravdu, že není prázné, ale prázdnota je jeho součástí, jako nebytí, jako prostor, jako ticho, bez něhož by nemohla znít hudba...

Takže ten návrat v nejzasším významu bude spíš cesta uvnitř, než k něčemu.

Možná to tak má být, být smířený a zároveń mít naději (ale moc se k ní nepoutat).

Díky moc.

Pro mě nebytí není nebytí, ale Zdroj. Ostatně nicota prý ani neexistuje, snad jen potencialita. Hezky se ti povedl návrat, zarámování v závěru. Báseň dýchá nadějí a smířením zároveň.

Díky moc Okamžiku...

to se mi líbí, že Ti člověk poděkuje a zní to jako báseň.

Vloni jsem si koupil básně Chan šana, líbí se mi jejich obsah i vrstevnatost, občas se o podobnou vrstevnatost pokouším, ty rezavějící oka a střecha jsou skutečné i metaforické. Mám radost, že sis těch ok všimla.

Dík i za upozornění.

:-)

Díky moc za pěkný komentář cassy.

Díky moc vesuvanko.

Jsi pozrná čtenářka annnie, je to napsané tak, aby to šlo číst doslovně i přeneseně.

Dík.

Děkuji Evženie.

zplodil jsem syna

zasadil strom

ale dosud nepostavil dům

a kdo ví

jak to bude se střechou

našeho paneláku

..................................

Líbí se mi uchopení a rozpětí básně!

Moc pěkně napsané :-))), TIP

Velmi krásný, ať už jdu po doslovným nebo přeneseným významu. Taky se snažím ještě opravit střechu :)... i leccos jinýho...

Tip a.

Velmi pozitivní.