Rarášci a draci V

Jakmile drak odletěl obtěžovat královskou rodinu (jak to měl v pohádkových povinnostech), dali se rarášek, víla, hejkal a hastrman do hledání štěnice. Čas si krátili roztomilým brebentěním, vědomi si toho, že je slyší jen pan správce, který vyžvaní králi pouze to, co se mu bude zdát zajímavé.

„Stejně si myslím, že bychom měli náš pohádkový kolektiv vizuálně sjednotit, jak je to v moderních firmách obvyklé,“ navrhla zákeřně nahlas víla, když prohlížela listy kapradin. „Minimálně barvou by úbory měly být jednotné, když tady hastrman tvrdí, že jsme bezpohlavní. Já bych si představovala růžové šatičky s volánky.“

„V žádném případě nebudu nosit růžový hopsafráček!“ ohradil se hastrman. „Jak by to vypadalo, růžový vodník. Navíc voda opticky zvětšuje. Děti by si myslely, že jsem přihřátý kapustňák!“

„Co je to kapustňák?“ zeptala se víla. „Samec od kapusty?“

„Kapustňáci jsou to velcí vodní savci, známí také jako mořské krávy,“ začal ji poučovat Tatrman. „Kapustňákovití se liší od Moroňovitých ve tvaru a ocasu. Ocas kapustňáka má pádlovitý tvar, zatímco ocas moroně tvar vidlicovitý. Jsou to býložravci trávící většinu času pastvou v mělkých vodách.“

„To je fajn,“ zasmála se víla a dál tančila po mýtince. „Hlavně že budeš šťastný.“

„Taky jsem proti růžovému oblečku,“ zabrblal hejkal Nalesy. „Chodím vždycky nahý, proč bych si měl oblékat nějaké šaty, jsem snad úchyl? Stačí, když musím hejkat jako pitomec, ještě v nějakém úboru!“

„Mě růžová nevadí,“ opáčil záškvara rarášek, který by moc rád viděl hastrmana v růžovém. „Podle mě už ti musí ta zelená lézt na mozek. Opakuji, podle mě už ti ta zelená musí lézt na mozek!“

„Ticho, tady je!“ zašeptal hejkal a ukázal všem štěnici, schovanou v šišce. „Poslyšte, navrhuji ji neničit, ale využít toho, že na zámku bude slyšet jen to, co my chceme.“

„Stejně je pan král pašák a nejlepší panovník, kterého jsme kdy měli!“ vykřikl nahlas rarášek. „Jako že se rarášek Šikula jmenuji!“

„Správně, to můžu jako hastrman potvrdit!“ ihned se hlasitě přidal Tatrman.

„To jsou ale parchanti, co?“ otočil se král ke správci a vypnul odposlouchávací zařízení. „Však my už je převezeme, chytrolíny!“