Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Snítky šeříku
Autor
Gora
úryvek z rozpracované novely Lánov
MIMO SOUTĚŽ
Za okny jaro, doma zatažené závěsy a puštěná televize.
V Televarieté zazněla nesmělá narážka na režim, rozpačití diváci tleskají nejdřív opatrně, ale psychóza davu rozvibruje dlaně frenetickým potleskem, následuje kouzelník s králíky, cvičení psíci, artisté na kruzích. A opět scénka.
„Ta Bohdalka snad mládne, viď?“ zeptal se Kristýny, aby řeč nestála.
Jen něco zadrmolila. Nerozuměl. Jak by mohl, víno vykonalo své.
Na stole voněla bohatá kytice šeříků. Natrhal ji cestou domů v blízkém parku. Vyskakoval do výšky po těch nejkrásnějších bílých snítkách. Co výskok, to přání. Přijít tak domů jako kdysi, do naklizeného bytu, v němž čekávala Kristýna.
Na dráze bylo příliš mnoho mladých, naivních žen, biletářek v kase, průvodčích, uklízeček. Občas se některá chtěla nechat vidět se strojvedoucím. Kdo jen mohl tušit, že zrovna, když si pozve domů výpravčí Naďu, svolnou ke všemu, rozbolí Kristu v práci zub? A malér byl tady.
O většině z úletů se Kristýna naštěstí nikdy nedozvěděla. Lánov je odříznutý od normálního světa, tam šuškanda lázeňského městečka nedolehne.
Možná potřeboval poznat ještě další ženy, aby si uvědomil, jaká je ta jeho vlastní. Chytrá, na úrovni, a milování s ní ho nikdy nepřestalo bavit. Děti už jezdily domů jen na víkend, přes týden studovaly v krajském městě. Proto necítil takovou odpovědnost a snadno se zahleděl do jiných. Prý druhá míza, poznamenala jeho žena. Nikdy nepomyslel na to, že by se skutečně rozešli.
Pozoroval Kristýnu, jak sedí v křesle. Na stolu prázdná lahev od vína a poloprázdná sklenka. Baví se jen o věcech všedního dne, že je třeba zaplatit složenky, co koupit dětem k Vánocům a podobně. Ale co oni, co bude s nimi?
Změnila se. Jak na rovinu promluvit s někým, kdo se ti ani nekoukne zpříma do očí a řešit nic nechce? Možná jí to takhle vyhovuje. Má slušně placené zaměstnání, v psychiatrických ústavech dostávají příplatek za zvlášť náročnou práci a navíc je vrchní sestra! Vlastně by se dovedla uživit sama.
Musí to být deprimující, osm, dvanáct hodin denně beznaděj, kam se koukne, žádné zlepšení jako třeba v nemocnici. Nikdo neodchází domů, naopak, pro ty postižené třináctileté holčiny je pořád málo míst. Říká se, že už po dvou letech při takové pracovní zátěži dochází k vyhoření personálu, a ona je tam dvacet let!
Ohřál si v kuchyni večeři a snědl jen tak z kastrůlku. Ve dřezu nebylo ani místečko, všude špinavé nádobí. S povzdechem si uvázal zástěrku kolem beder a pustil se do toho. Někdo musí byt udržovat, už kvůli dětem. Nechtěl, aby pochopily nahou pravdu o vztahu rodičů a už vůbec ne o pití jejich mámy. Měly by si uchovat pocit domova.
Slyšel, jak se manželka vedle něčemu směje, ale než domyl talíře a nahlédnul do pokoje, už podřimovala. Dovedl ji do ložnice a položil na postel. Všechny touhy ho přešly.
„Kristýno, běž se umýt nebo aspoň vyčistit zuby,“ řekl. Bezvládně máchla rukou. Chvíli se díval na spící tvář. Otoky pod očima, bledá pleť, na rtech bezděčný úsměv. Odrosty ve vlasech větší, než kdykoli předtím.
Pootevřel okno, aby vyvanul odér vína. K letišti postavil plastový kyblík, kdyby jí v noci bylo zle. Ustlal si na sedačce v obýváku.
Raději bude vdechovat omamnou vůni šeříku.
Když bílé snítky trhal, bylo mu pěkně, jako už dávno ne.
38 názorů
Lánov si přečtu celý. Pořád si to drží tu zvláštní atmosféru. Psát po chvilkách, po kouskách, a skládat z nich pomalu dohromady nějaký celek je velmi zajímavé a lákavé. Já to mám podobné.
Evženie Brambůrková
22. 05. 2021Ale tak to mnohdy opravdu je. A je to smutné.
Irenko, příběh mě zaujal, je smutný velmi pěkně napsaný. Ráda si přečtu pokračování, jakmile budeš mít možnost je napsat :-))), TIP
Luboši, tys tomu zas nasadil korunu, nó, to se ukáže...snad, než mi bude sto, dočkej času... ale díky za podporu, vážím si jí...
Já jen řeknu jinými slovy to, co v úvodu Janina – pokud bude celý Lánov tak pěkný jako tahle ukázka, tak se my čtenáři vůbec nemáme čeho bát. (mrk)
Hanko, oceňuji, že věříš mým příběhům, že je čteš ráda... asi si budu muset vzít volno od Písmáka, abych novelu dotáhla do zdárného konce... díky moc!
Okamžiku, je to jen ukázka z dlouhého díla, která se mi hodila k tématu, tak jsem vytáhla ze šuplete:-), díky.
že Irenka vie zachytiť to "neuchopiteľné" v ľudských či zvieracích osudoch, je dávno známe, jej príbehy jednoducho milujem, aj tak vždy v novom prekvapí schopnosťou vystihnúť to naj...
myslím si to, čo Okamžik, prečo sa cítil krásne ako dávno nie - krásou těch šeříku, či vzpomínkami na dřívější časy s Kristýnkou. Pripomenulo mi to časy rozpadajúceho sa manželstva, kedy som sa pokúšala znova a znova zlepiť niečo, na čo už dávno lepidlo neexistovalo...stávali sa niekedy podobné situácie, cestou domov som započula pieseň, či zacítila vône, ktoré vrátili spomienky na pekné chvíle a vyvolali vo mne chuť zabojovať, no po príchode domov to rýchlo zmizlo...
Irenka, dopíš a zverejni, už teraz sa teším
Okamžiku:) nemyslím si, že vůně uprostřed zdevastovaného vztahu může navodit pohodu jako už dávno ne. Cítím tam posun, který mě zneklidňuje ... :) Jakýkoli posun je dobrý. A zároveň nevím, jestli se někam posunovat, když nevím kam - jen šeřík:)) Fajn, že to místo vnímáme podobně - Gora zaujala a to se v tvůrčím snažení počítá
Já Lucie píšu...
22. 05. 2021Jojo, jsem ráda, že souhlasíš se mnou :)
Irenko, příběh mě zaujal, je smutný velmi pěkně napsaný. Ráda si přečtu pokračování, jakmile budeš mít možnost je napsat :-))), TIP
Kus obyčejného života. Je škoda, když se zasukuje a nikdo z nich to neumí rozplést. Možná by pomohlo víc mluvení mezi sebou.
Přemýšlím, proč mu bylo tak dobře jako dávno ne ... hodně zajímavě nedořečeno:)
Člověk se v životní deziluzi vždycky upíná k něčemu krásnému, k přírodě. Dobře vystižený kontrast momentální životní situace se vzpomínkou na mládí.
Já Lucie píšu...
22. 05. 2021Moc se mi líbí ten název - Snítky šeříku! Zní to strašně pěkně :) Nevím proč, ale je to super! Občas mám v těch názvech takovou malou mou úchylku, hehe :) Jinak je skvělé, že si také připojila úryvek s šeříky (celý text byl celkem silný, až mě to teď překvapuje)! Pěkně napsané a také si myslím, že je škoda, že je mimo soutěž ;)
I to se stává.
Zvláštní, že s tím pitím může chodit do zaměstnání. Ale asi se to v psychiatrické léčebně schová. Pracují podle stále stejných pravidel a personál má bezemoční výraz, tak to není tak nápadné.
Ivi, děkuju, jsem potěšena, že tě ukázka zaujala, snad jednou budeš mít možnost Lánov přečíst celý. Snad.
Kontrast bílých šeříků s životními tragédiemi.....
Nikdo neodchází domů, naopak, pro ty postižené třináctileté holčiny je pořád málo míst.
...už kvůli dětem. Nechtěl, aby pochopily nahou pravdu o vztahu rodičů a už vůbec ne o pití jejich mámy.
Raději bude vdechovat omamnou vůni šeříku. Když bílé snítky trhal, bylo mu tak pěkně, jako už dávno ne.
Škoda, že jen mimo soutěž.....je to hodněmocdobře.zachycené!!!!!!!
Janino, jsem strašná ostuda... píšu, ale pomalu... a počtvrté!
Děkuju... časově mi nevyšlo napsat k TD něco nového, a tak jsem sáhla do novely, kde šeřík voní:-)
Jsem tak ráda, že pořád píšeš Lánov. Fakt se těším, až to bude hotové. Tohle je prostě... lákavá ochutnávka :-)