Doteky

V rukou zas šaty pro princeznu,

delší či kratší mám je šít? 

Náprstek hledám, nit a jehlu  

a opravdu si je vezmu

za princem,

bude-li mne chtít?

Hladké jsou, ozdob prosty,

krajkoví jinde ukrývám,

nech nezraní se jeho prsty

až přivine mne dosytosti.

Pohádkám

vážně věřit mám?

Jednou už kdysi na dosah 

já jemu, on mně byl.

Pak vzdychla jsem -  počkej, ach, 

když náhle v hádankách

pro dobro mé

mě opustil.

Bojím se od té doby

pomyslet, jeho zeptat se,

zda střádat do zásoby

doteky v sobě, neb nádoby

křehké

rozbít mohou se.