Anna má těžký sen

Pavle, pokud jde o Boha, žádám ho o milost dennodenně, a nejen pro sebe, a žádám ho o to v bdělé stavu (ovšem je možné, že i v tom nebdělém). Tohle byl ale opravdu "jen" sen a nebyl to Bůh, nýbrž můj partner, ke komu jsem tu nepochopitelně vypjatou větu pronesla. A to mě právě zaujalo a udivilo a proto jsem napsala tuhle báseň...

Díky, přeju krásnej den a.

Život není nic jiného než proces odpadnutí od Boha a návrat k Bohu. Aby ses mohla setkat ještě za života s Bohem potřebuješ Boží milost, musí Ti být poskytnuta a musíš ji umět příjmout. Nemá to nic společného s tím jestli v Boha věříš nebo ne. V každém z nás probíhají na pozadí nevědomé procesy. Možná o milost žádáš, ani o tom nevíš.

Zeanddrichu, překvapuješ mě, a samozřejmě mě to velmi těší.

To mě nenapadlo, že tam mohlo jít o někoho třetího. Kdo ví... 

Díky, měj pěknej den a krásný sny a.

Musím se vracet ke Tvým starším věcem.. :)

((...)).

Napadlo mne zde, že jsi přeci nemusela žádat o tu milost pro sebe?!

Mortície, chápeš to přesně. Díky za porozumění i za návštěvu! Měj se fajn a.

....ten tichej vykřičník zabouchl dveře mezi světy...a spousta dalších...líbí se mi to.   ***

Já to ty chápu velice konkrétně, jen pro tu jednu osobu. 

Vlastně myslím, že to bylo nakonec docela snadný - celej vtip byl jen v tom nespěchat a pěkně si to v klidu rozložit v čase. Ale to mi tak nějak vždycky řek Bůh, já bych to asi nevymyslela...

No tak tohle já opravdu nedokážu.

Naposledy jsem ječela, když dcera přijela s malým Edou ze setkání s přáteli a on tam dostal jako hračku plyšovýho potkana! hnus! :-) Já beru jen Mickey Mouuse :-))

Já jsem se jednoho dne začala otužovat: nejdřív jsem si vzala knihu, kde byly fotky hadů, a vždycky jsem si řekla: Je to jenom obrázek! - a pak pomalu listovala, až jsem ho našla. Ze začátku jsem vydržela se na něj jen rychle kouknout, a honem zavřít!!! Ale postupně jsem to prodlužovala a zvykala si. A taky jsem si o hadech občas něco přečetla - ani to nebylo jednoduchý...

Potom jsem si půjčily gumovýho hada, byl docela realistickej - zmije. Nejdřív jsem se na něj jen dívala, postupně jsem se ho občas dotkla, atd.

Třetí fáze byla, že jsem začala po hadech koukat (hračky, fotky, žížaly...) místo dřívějšího zavírání očí.

Čtvrtá fáze: připravovala jsem se na skutečný setkání.

Pátá: jednou jsem našla slepýše, jak se vyhřívá na silnici - snažila jsem se ho vyplašit, aby zalez  do bezpečí, ale spal tvrdě. Tak jsem si řekla: tohle je ta pravá chvíle - a dotkla jsem se ho ukazováčkem pravý ruky. A pak jsem ho jemně pohladila a nakonec ho nějak (už si nepamatuju jak) dostala z tý cesty.

A pak přišel hrozně těžkej krok: měla jsem dávno v poště jedno video s hadem, který bylo tak strašný, že když jsem ho kdysi (neznalá obsahu) pustila, málem jsem dostala infarkt. No tak jsem začala trénovat na něm. A nakonec - neplánovaně - jsem na Karlově mostě viděla chlapa s tlustou krajtou kolem krku - a dokàzala se na něj dívat. A od tý doby, když v přírodě narazím na hada, jsem vlastně celkem v klidu (dřív mě to naprosto znehybnilo, stáhlo hrdlo, totální paralýza...)

Celej ten trénink moh trvat, řekla bych, tak asi rok - dva...

Tvý myšopříhodě rozumím...

Věřila, jsem přece profesí zdravotní sestra ;-)

Jen by mě zajímalo, jak ses z té své vyléčila ty. Mně se zdá, že to se mnou je čím dál horší, jen už nevyskočím tak rychle na stůl, jako kdysi v našem podnikovém bytě - to jsem nechala kluky na zemi a sama řvala z okna na topiče, ať zavolá manžela z kanceláře. Bydleli jsme hned vedle mlékárny, kde šéfoval. Myslel, že se stalo něco hroznýho, letěl přes dvůr v bílém plášti ... a já na psacím stole pod oknem, že v kuchyni běžela myš. On mi řekl, že jsem měla zavřít dveře a já, že se asi zbláznil! Dodnes v sobě mám ale tu výčitku, že kluky (3,5 a necelý rok) jsem se ani nesnažila zachránit a nechala je na zemi si hrát. 

Manžel mi sice tvrdil, že ta myš mě nesežere, ale já mu to fakt nevěřila :-)))

Ale to chápu velmi dobře! Já měla nejmíň do pětatřiceti - čtyřiceti totální fóbii z hadů, a vztahovalo se to i na červy a žížaly...

Fóbie jsou hrozná věc. A to si představ, že mám kamarádku, která má fóbii z knoflíků, věřila bys tomu??? Fakt, nekecám. 

Tak moc přeju, aby tě to moc netrápilo. Nebo dokonce aby ses toho dokázala zbavit - já sama jsem důkazem toho, že to možný je. Ale je to dlouhej proces... Měj se krásně, Pá a.

O mém vztahu k myším už víš... no a v tom snu naše Lara(tedy dceřina - sibiřský husky) chytla potkana, vyválela ho v blátě a pak s ním přiběhla do kuchyně a skočila na mě zezadu a přes rameno mi třepala tou mrtvou, zablácenou hrůzou před obličejem... bylo to tak děsný, že jsem opravdu ječela ze sna tak, že mě to probudilo. Za dva dny mi manžel řekl, že jsem měla štěstí, že jsem nevyšla z domu hlavním vchodem dřív než on. Lara  ulovila potkana. Soused chová ptáky a má jich v zahradě asi plno pod garáží, která stojí těsně na hranici našeho pozemku. Krmí se u těch ptáků - nechápu to, jak si tohle někdo může na zahradě nechat. Lara tam u zdi  číhává...je to lovec :-( Já se jen děsím dne, kdy mi nějakou tu ošklivost přinese doopravdy až do kuchyně přes terasu...pak mě asi klepne.

Ty to asi nepochopíš, to dokáže jen člověk s musofobií.

:) :) :) To se chechtám tomu druhýmu odstavci, samozřejmě.

Já jsem měla tak do šesti let noční můry snad denně... Zaplaťpámbu, od tý doby spím jak dudek a pokud si pamatuju sny, tak jsou většinou pěkný a zajímavý. O to víc mě pak překvapí, když je to jinak.

Přeju hezkej večer a sny přenádherný! Pá a.

Taky jsem se nedávno vymrštila ze spaní. Probudil mě tak živý sen,  ječela jsem v něm hrůzou a vzbudila se ...

Myslela jsem si, že jsem musela vzbudit tím jekotem i manžela. ale ten mi ráno tvrdil, že nic neslyšel... klidně bych vedle něj mohla umřít a on by na to přišel až v poledne...asi, že by nebyl oběd. 

Kaji, díky. Já taky radši happy. Naštěstí většinou spím velevýborně a spíž mám plnou dost :)

Měj happy day a.

Pěkné, má to vyústění, pointu, ale pro mě znepokojivě neúplnou. Evokuje mi to představu, že to tak může být každou další noc a to by pak moc úleva nebyla. Možná si moc potrpím na happyendy a toto je spíš život. Přeji autorce spíš happyend, tedy: Ať dobře spíš a máš plnou spíž.  

Aru, myslím, že máš dosti úzký náhled na možnosti „představ" u „křesťanů" :). 

(( ...)).

„

Co si prožijeme ve snu, nemusíme si pak prý prožít v ..reálu (výjimkou by ale  asi mohl být tzv.  sen prorocký, který se ovšem pozná většinou, přinejmenším, podle toho, že se několikrát opakuje..)

((...)).

Hezky, cassy... Ano, úleva... Sama doteď nechápu ten úděs a ta úleva pak dala týhle básni smysl. Díky. Měj se krásně, Pá a.

úleva je rodu ženského, proto je tak osvobozující, chtělo by se říct sladká, ale…dneska bez ale, zrovna se objevila mezi dveřmi, usmívá se a je fajn…

Benetko, dobré ráno! Už jsem si ho přečetla a myslím, že byl o dost horší, než ten můj... Více tam. Zatím díky moc, měj se krásně a.

Goro, naopak, k čemu by to bez upřímnosti bylo? Díky, měj se krásně a.

Black, tebe Matylda evidentně zajímá. Pozvání stále platí! Měj se krásně, díky moc, Pá a.

Květinu, děkuju. Za ignoranta tě vskutku nepovažuju :) Měj se! Pá a.

Dievča... Příjemnější bolest??? 

Ach, Evženie... To je teda hutnej komentář... a velmi zajímavej. Díky za něj. Měj se krásně, Pá a.

Milá Lucie, co je tou úvodní větou, to je záhada, proto vznikla tahle báseň...

Představuješ si to dobře :)

Díky, jsem ráda, že moje texty zkoumáš. Měj se krásně, pá a.

Hutnější výraz jako tady v této básni mi u tebe, annnie, lépe vyhovuje... i tak bych se obešla bez druhé strofky... a nejspíš i bez čtvrté a páté. Mé vidění tvé poezie, snad nevadí, že píšu upřímně...

Anno a Lucko, po vašich komentářích mi mou 63 letou líbeznou tvář neznetvořil nespokojený škleb. Spíše tu jsou jisté náznaky toho, že by se mohlo mluvit dokonce až o opaku.

Třeba by pomohla vysvětlit Matylda...... co prolétlo záclonou se stoletými květy....*/***************************

Nejsem dobrým čtenářem volných veršů, to je o mně známo, ale tohle je takové dešifrovatelné a snad i pochopitelné i pro takového ignoranta, jakým vpravdě jsem. Jinými slovy - je to pěkné.

och! ten ZÁVER ... najúčinnejší liek ... kde ho vziať a nekradnúť ... aj keď prosiť vesmírne prázdno o príjemnejšiu bolesť má svoje čaro ... LENŽE.ENŽE.NŽE.ŽE.E

Občas slyším někoho hlasitě promluvit. Otevřu oči a jsem sama. 

Přemýšlela jsem, co pro mě znamená to "ty"... Píšeš to celkem často ve své tvorbě. Došla jsem k tomu, že si vždy na tomto místě představuji někoho (asi muže), kdo je Ti blízký. 

Při četbě jsem měla pořád pocit, jako kdybych potřebovala vědět, co je za tou větou, kterou zmiňuješ na začátku. Bylo to takové tajemné, ale konec se mi hooodně líbil. Miluji tu Tvoji vážnost v celé básni a pak přijde konec, kde mluvíš o tom, že přilétají ptáci :) Takové rozvolnění mi vždycky bodne!

Měj se krásně a musím říct, že koment od Kočkodana mě pořádně dostal, hehe :)

Milý Kočkodane, o tobě sním celé dny :) Snad už dávno víš, že když ti píšu v takto dramatickém tónu, není to mezi náma žádný drama :)

Žij blaze! Pá a.

Proboha, já se u názvu lekl, že se Anně zdálo o Kočkodanovi! ;-) (snad už dávno víš, že i když píšu komenty v lehkém tónu, tak jimi dílka nezlehčuji)

Vesuvanko, děkuju. Ať věříme čemukoli, pravdu se dozvíme nejdřív po smrti. Jestli vůbec... Jsem s tím vcelku smířená... Činy jsou stejně důležitější než myšlenky.

Tak takhle to máš s tím nickem...Zajímavý.

Měj se krásně! Pá a.

Ano, Aru, každý, kdo je schopen se s "ty" identifikovat, stává se součástí mý básně. To se mi líbí. Ze stejné látky utkáni jsme jako sny :)

Aničko, měla jsi zvláštní a zajímavý sen, TIP. Já na sny moc nevěřím, stejně tak nevím, zda existují minulé životy, i když mě některá místa magicky přitahují, jak napovídá i můj nick. 

báseň čte více čtenářů a pak ono ty v doslovném pojetí platí každému, kdo přecetl, ale chápu, že to tak nebylo myšleno ;)

člověk je stejně složitý jako jeho sny :))

Janino, přesně tak. Jinak by sen byl mnohem děsivější a mohl by snadno ovládnout i den... Díky! Pá a.

Jak je dobře najít vedle sebe v pořádku toho, o kom se ti zdál těžký sen! To je ta lepší možnost.

Milý Aru, "ty" je skutečně někdo velmi konkrétní, ležící vedle mě, nicméně druhé možnosti výkladu se vůbec nebráním... Je to kupodivu v ich-formě, protože to byl maximálně silnej vjem, a tak i místo obvyklýho "Muže" či "Musiciena" je tam "ty"

Ano, možností výkladu snů je mnoho, a já jsem tím dnešním dosud silně zasažena a zvažuju i možnost, kterou tu naznačuješ (minulý životy). Stejně jako si opakuju výklad, že všechny postavy snu jsem vlastně já sama, to taky naznačuje ledacos... Ale co přesně to znamenalo, to asi stejně neodhalím - a tím spíš mě to provokuje a nutí na to myslet... Velmi zvláštní ráno!!!

Díky. Měj krásnej den i sen, pá a.

"ty" je každy čtenář, nebo je to někdo konkrétní? :))

ve snech se probouzí ono podvědomí a mluví s tím, čemu říkáme "já," ona dočasná jednotka vědomí působící zde na zemi. řekl bych, že do snů se mohou promítnout i minulé životy, nebo lidé zde již nepůsobící jako živí. křesťan je tuto představu nucen zavrhnout jak nehodící se do jeho vesmíru a nezbývá mu, než operovat s představou na bázi já-bůh/nebo někdo jiný z křesťanského pantheonu svatých/andělů