Phantasia III.

Stojím na chodníku u nároží domu nějaké velké křižovatky ve městě. Z leva za mnou se po ulici řítí závratnou rychlostí tramvaj. Jede tak rychle až vykolejí přičemž smete auta zaparkovaná u chodníku přelomí a vyvrátí pár stromů až se nakonec zaboří do zdi domu naproti. Vše doprovází strašný hluk a také prudký vítr který víří listí papírky a úlomky skla. V havarované tramvaji zhasnou světla a rozhostí se ticho.

Střih.

Ze spánku mne probudí nějaký zvuk. Posadím se na lůžku a spatřím AnděLenku. Tančí prozpěvuje si a směje. V ruce drží sklenku bílého vína. Překvapeně na ni zírám. Takhle ji neznám! Ano - chodí na dámské jízdy spojené s návštěvou diskotéky ale vždy když se nad ránem vrací tak je tichá jako myška. A hlavně: Nikdy nepije! Všimne si že na ni koukám a posadí se naproti mě na maserský stůl a říká: Poslouchej! Zjistila jsem něco o té tvé tramvaji! Víš že přitom zemřela jedna starší paní? Pustím ti video zpomaleně dívej se. Ve filmu se znovu dívám na splašenou tramvaj. Už se blíží k domu do kterého má narazit. Jeden starší muž stačí uskočit a skrýt se do vchodu. Ale starší žena už nikoli. Má zelené šaty a bílý kloubouček. Film teď běží políčko po políčku. Žena se snaží přeběhnout před tramvají směrem do ulice. Ta ji ale zachytí a ona skončí pod ní. Toho jsem si předtím vůbec nevšiml říkám AnděLence. Najednou se probudí i Adámek rozsvítí lampičku a říká: Mami tati co se děje?! Nic Adámku řeknem současně - spinkej. AnděLenka se svléká a lehá si na svou stranu postele.

Střih.

Snažím se nahmatat AnděLenčino tělo. Natahuji ruku šátrám a nic. Kde je?! Vždyť si přece lehala vedle mne!? Natahuji ruku ještě víc a stále nic. Ruku už mám tak daleko že to až není možné... Ještě kousek a!

Probudím se a jsem sám.

Je půl třetí ráno.