Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivot na samotě
Autor
Květa Sněžnická
Povídka z autobiograficky laděné knihy povídek s názvem Idivnosti.
ŽIOVOT NA SAMOTĚ
Samota, ale ne osamělost.Moji krásní rodiče měli rádi společnost. V té době táta i filmoval a tak mnozí slvní herci té doby, přijížděli rádi na samotu v lesích.Někteří, co se již nevešli do hájovny, spali ve vedlejší budově v rytířském sále.Tam se rád , za parného dne, chodíval chladit náš hucul Cikán.
Také se u nás stavovali mládenci z pohraniční stráže, náhodní houbaři, lesní dělníci.Ze Sněžníku došel můj budoucí pan řídící Vilímovský a pan spisovatel Velínský. Když přišli oni, tak vždy došlo na domácí muzicírování a zpěv.
Já, tehdy ještě jedináček, jsem se směla všeho účastnit.Táta měl nádherný školený baryton.Však jako voják zpíval v Armádním souboru Víta Nejedlého sóla. Často sedal táta k piánu a spolu s maminkou zpívali. Jen tak pro radost.
Dospělých se u nás pohybovalo dost, jen děti jsem moc neznala. Byla jsem šťastné dítě.Milované a vyrůstající v krásném přírodním prostřědí. Učila jsem se prostřednictvím svých rodičů vnímat kouzla přírody, soucítit se zvířaty.Ať jsem se vrtla, kam jsem se vrtla,měl jsem co zkoumat.Jednou mi táta přinesl z lesa havrana s poraněným křídlem.Křídlo se vyhojilo , ale havran již nikdy nelétel.Chdil za mnou jako pejsek.
Žádného zvířete jsem se nebála, jen Pepíka. Pepík byl náramný kohoutí vejtaha. Jak jsem se ocitla v jeho blízkosti, tak mne začal prohánět a útočit na mne.Možná měl plezír z mého řevu. Jednou však "doplezíroval".A to když mne šeredně do krve pokloval a pařátama poškrabal záda.
Maminka mi opšetřila zranění, ukonejšila pláč a vzala malorážku.
Já nevím , jestli vy máte něco proti slepičí polévce.Já tedy ne. A ještě jsem si přidala!
12 názorů
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Vydáno je-jen tady je mrrskám jako bábrdle tenis-díky za slova.
na můj vkus na to, jak je to napsané, moc chyb. taky je dělám, asi to teprve bude číst korektor, měl-měla, Chdil-chodil, a je toho asi víc, jako celek to jistě nějak působí, ale myslím si, že pokud člověk chce vydat něco, třeba na vlastní náklady, měl by chyby opravit
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Děkujinza Tvůj čas k přečtení.
Tak slovosled je můj a já si ho tak nechám.Je to součást mé osobnosti-smích.
Budu ráda, když mi zachováš přízeň. Květa
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Zdravím a díky za kritiku.Však já ji potřebuji jako koza drbání-smích.
Neumím moc na pc a jako velkej lajdák ani po sobě nic nečtu. Snad další kapitola bude lepší.
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Zdravím a díky za přečtení a za slova.
Já se přiznám, jsme děsnej lempl a na pc moc neumím.Tak snad další kapitola už bude k přečtení.
Spisovatel byl Miloš Velínský a jeho syn , Tomáš , měl za přítele Kapitána Kida-spolupráce hudební.
Měj hezké dny.Květa
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Zdravím a děkuji za tip.
Protože jsem byla opět Písmákem vyzvána , napíši dnes pokračování.
Květa Sněžnická
11. 07. 2021Je to celá kniha, tak pak asi vyznívá jinak.
Děkuji za přečtení a za tip.
Ahoj Květo, tvoje povídání jsem četl už dřív, ale pak jsem jel na dovolenou. Píšu trochu zbytečně, protože k tomu mám totéž, co už napsali ti přede mnou. Hezký popis pěkného dětství, bohužel dost odbytě napsaný a plný různých chyb.
Pan spisovatel Velinský – pokud jde o Jardu Velinského (Kapitána Kida), tak s tím jem se před pár lety dvakrát setkal a pokecal si s ním. Byl s Mikym Ryvolou na trampské osadě Prašivka, kam jsem jezdíval.Jeho píseň Krinolína mě provází už od internátních let.
Ještě k tomu psaní: rád si od tebe zase něco přečtu, je to pěkné. Ale - buď se trochu zaměříš na to, jakým způsobem píšeš a na to množství chyb, nebo budeš psát jako dosud a pak my budeme číst tvůj neurovnaný způsob, protože holt už jiná nebudeš. Taky dobře. Ahoj.
Nespoutaný
15. 06. 2021Zajímavé. Jen mi tu hladkost čtení ruší četnost chyb (chybějící mezery, překlepy). Já jich tam mám taky teda mrtě, ale jsou rozloženy do větší plochy. Tady mě to pleská co chvílí přes oči, mozek,..
Pěkná momentka ze života v hájence, četla bych dál... jen příliš naturalistický konec mi k předchozímu textu nesedí.
občas přehozený slovosled a drobné překlepy/ Často sedal táta k piánu - Táta sedal často k piánu/
mnozí slavní herci té doby, havran již nikdy nelétal, Chodil za mnou jako pejsek, v krásném přírodním prostředí,Maminka mi ošetřila
Pěkné, a obzvláště je mně blízké:
Učila jsem se prostřednictvím svých rodičů vnímat kouzla přírody, soucítit se zvířaty.Ať jsem se vrtla, kam jsem se vrtla,měla jsem co zkoumat.
TIP
Je to barevný. Jako samostatný dílo mi to přijde tak trochu nedokončený, ale možná to v kontextu tý knihy působí jinak. Rozhodně ale tip a.