Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvony křikem šeptají
Autor
Akim
Chomáčky smíchu
na tvář lepí se mi,
oči mé však,
steskem uondané,
v slzách smutečních bloudí,
podobenství hříchu
tvar líčkům dodává
snad jen lehce groteskní,
odstíny vrásek prosebně
v barvách střemhlav kanou
vstříc vzpomínkám toulavým,
a to vše navzdory srdci bolavému,
dolíčky úsměvů nezachytí je,
propadlištěm plusových záporů
a mínusových kladů
rázem letem propadnou se,
pak v hlubinách mořských
hřebeny hor zrcadlit se spatří.
5 názorů
Těžko říct, co jsem tím chtěl vyjádřít, jsou to prostě takové chomáčky z mého podvědomí. :-)
Po delším čase na Písmáku náhodně přilákána kategorií Volné verše...zvažuji, co k dílu napsat. Prezentuješ bohatou slovní zásobu, kterou od oxymoronického pojmenování s razancí rozhoupáváš, až se čtenářský dojem definitivně potopí v závěru. Celá báseň je tvořena jediným velice hutným souvětím, uniká mi, co tím chtěl autor říct. Přesto chci zmínit, že mě příjemně zaujalo slovní spojení "chomáčky smíchu". A svým způsobem onen celkový nesmysl obdivuji. :-)