Toužení

Zeledo, děkuji moc za Tvůj hezký komentář, milá slova. Děkuji i za přání, jež takto vyjádřené je samo o sobě dost poetické.

Filipe, není to příliš optimistické, co píšeš. Ale je to jen tvá interní záležitost. Rád si tvá vyznání přečtu. Forma i obsah by měly být ale v jednotě. Když čtu tvé komentáře, napadá mě jakýsi symbol romantiků - Modrý květ. Je to vlastně touha po touze. Nesplnitelná touha po pozemském štěstí. Nechť ti můza sedí furt za krkem. 

Majaksi a Okamžiku, děkuji za vaše zastavení zde.

Díky za návštěvu, Zeanddrichu. 

Pokud myslíš tu touhu, která nám ukazuje správnou cestu, tak jo (jinak jeden druh intuice snad :) )

(( ...)).

ten Tvůj úlek úplně na konci může být tzv. hlas rozumu, který naše touhy koriguje:)

Děkuji všem za čtení a za reakce.

To jsou pozoruhodné představy. Moc pěkné.

pod poslední větu se podepisuju....*/*********

moc hezké zamyšlení, poslední věta je platná asi pro všechny, jen ti nevěřím tu neznalost lásky......

tak nepiš o lásce, jsou i jiné pocity, plus celá obrovská říše fantazie, které se asi část psavců bojí a přitom je to giganticky svět, jednak fantazie daná konkretnímu člověku a pak jsou tu světy mýtů, pověstí, pohádek, legend, které mají svoji moudrost, často nepoznanou, nebo zapomenutou modernímu čtenáři a obrovský zdroj inspirace i pro dnešní autory, navíc jsou tam moc zajimavé příběhy

Aru, jo, máš pravdu, ale já píšu úplně o něčem jiném. Píšu o pravdě svých bolestných pocitů, které mě trhají na kusy. Zatímco psaní literárních textů je dnes hlavně o formě, autenticita nikoho nezajímá. Mně už ale nebaví psát vymyšlené verše o lásce, kterou jsem nikdy nezažil. 

pravda? fantazie! to mě zajímá jako autora i čtenáře.

přesný přepis určité události mě nezajímá, to zvladnou roboti už dneska.

co jiného je pravda, než otrocky doslovně přepsaná událost, cokoli si přidáš, nebo ubereš se odchyluje od takové "pravdy"