Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Protiproud
Autor
Gora
MIMO SOUTĚŽ
Plastový kruh nadnáší tělo. Konečně cítím lehkost bytí, konečně.
Voda v bazénu je po horkém dni tak teplá, že z ní stoupá pára. Chvílemi zakrývá sklíčka brýlí mlžnou rosou. Voj Velkého vozu tak přichází o několik hvězd, aby se postupně vracely do mého zorného pole.
Souhvězdí připomíná vozík ze supermarketu. Uchichtnu se.
Zpozorním. Odkudsi zničeho nic vyrazila odněkud z Malého vozu stříbrná střela a teprve po chvíli na zem dolehlo dunění motorů.
Jestlipak je na zeměkouli ještě někdo, kdo teď, v polovině června v polounoci taky vnímá ten zvuk? Polounoc, poetické slovo z dětské knihy, které utkvělo v paměti. Koho zajímá moje polounoc, vůně lesa, vyhřátého jehličí, nezralých malin? Není mizející čára na obloze, která mě tolik fascinuje, znamením, abych se už konečně rozhodla, co dál?
Otáčím se na břicho. Pohled sklouzne z nebe na zem.
Okna rodinné vilky.
Nahoře zhasnuto, skoro tchýně a skoro tchán spí. Ale v přízemí se ještě svítí, v ložnici, kam sis mne před pěti lety přivedl. Tehdy K NÁM otevřeným oknem doléhala vůně zahrady, SPOLU jsme z bazénu pozorovali noční oblohu, netopýry vyletující z vikýře a donekonečna vyprávěli historky z dětství, smáli se každé maličkosti. Zajímali se jeden o druhého. Skutečně? Možná to byl jen můj pohled, moje vášeň.
Stačilo uvnitř vilky otočit posledním vypínačem, aby se tmavých tabulek zmocnil měsíc.
Protiproud. Vzdor celého těla sloupci vody, dřina, osamělý boj. Nepohnout se z místa, třebaže tou marností umdlévám. Stereotyp.
Vylézám po schůdkách z bazénu.
35 názorů
Karle, už šestý rok skoro denně něco tvořím... nebýt Písmáka, neměla bych motivaci.
Děkuju, cením si toho.
Evženie Brambůrková
19. 06. 2021Hezké zamyšlení.
Výborná miniaturka, poetická, psychologická, hodně toho naznačuje, ale nic čtenáři nevnucuje, paráda číst...
JO!!!!...na zádech let do vesmíru....na břicho zpátky na zem....propojení tvé polounoci z dětské knihy s dennodenním protiproudem...ani nevím proč....ale při čtení mě napadlo....bytí ponořené do života....je nadlehčováno silou, která se rovná síle proudu dvou spojených osob.....*/***************
Jani, pochází od jakéhosi starého ruského klasika, musela bych pohledat... děkuju.
Irenko, moc dobře se mně četlo, se slovem polounoc jsem se poprvé setkala až teď :-))), díky a TIP
prázdnota dolieha ... rozhodovať sa, ako ďalej ... pekne napísané
Irčo, moc hezky vyjádřené. Vzpomínky na dětství a tomu odpovídající pocity nás provázejí v různých životních situacích a vynoří se často tehdy, když potřebujeme najít životní oporu.