Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkání s kunou
Autor
Jamardi
Na ten kopec chodíme rádi, co si pamatuji. Nejdříve ho musíme samozřejmě vyšlapat. To je námaha. Ale z vrcholu je krásný výhled do kraje. A nejen z vrcholu. V průběhu celé cesty je možné ohlížet se a dívat se do otevřené krajiny. A nahoře je pak les, kde můžeme něco nasbírat.
Kdysi jsme tam chodili, protože jsme to měli blízko. Nyní, abychom věděli, jak to tam teď vypadá. Ale místo toho raději řekneme, že jdeme na houby, že tam jistě rostou a bylo by nerozumné chodit jinam. Dříve vedla nahoru jen vyšlapaná cesta. Pak ji vyasfaltovali. Ale pořád je to ta cesta, vedle které jsem jako malá válela sudy a běžela po ní, abych tam dole byla první.
Asi před deseti lety jsme se odtamtud vraceli s trochou hub a kochali se pohledem na krajinu. Nevím čí oči to byly, ale někdo uviděl v dolní části kopce pohybovat se zvíře.
Nejdříve jsme si mysleli, že je to kočka. Zvíře šlo po asfaltované cestě úplně přirozeně. Pohybovalo se pomalu, chvílemi se zastavovalo při okraji a něco si tam prohlíželo. Pak šlo dál. Několikrát se zastavilo a dívalo se zpátky. Ne na zem, ale do otevřené krajiny. To už jsme věděli, že to kočka není a poznali jsme kunu. A tím víc jsme byli překvapení, že se k nám blíží.
My šli dolů a ona nahoru. Napadlo mě, že ji vyfotím, ale vzápětí jsem to zavrhla, protože zvířata vždycky prchají, když se o to pokusím. Možná že jsem ale přece jenom měla. Kuna se totiž na nás vůbec nedívala. Ani jednou se nepodívala dopředu, pořád jen do strany nebo dozadu.
Začali jsme o ní mluvit jako o staré kuně. Staří se přece pohybují pomalu, ohlížejí se zpátky, jsou hluší, špatně vidí a mají slabý čich. Padl i vtip, že si nás vůbec nevšimne a mineme se.
Probrala se, když byla asi tři metry od nás. Konečně se poprvé podívala před sebe.
To už mě nepřipomínala starou kunu, ale spíš mladou, která poprvé uviděla to, o čem jí vyprávěli. Malé dítě, které vidí auto a rovná si v hlavě, že nemá stát na silnici. Byla jsem v opačné roli, než na jakou jsem byla zvyklá. Ne v roli chodkyně, která má dávat pozor a která je v ohrožení. Vlastně jsem byla chodkyně. Ale necítila jsem se tak. Cítila jsem se důležitěji.
Následující sekundu odběhla na louku a běžela dál pryč rychlostí zdravého a silného zvířete.
Pravděpodobně pro nás foukal příznivý vítr. Ale stejně bych ráda věděla, na co ta kuna myslela a o čem přemýšlela. A jak daleko asi kuna vidí?
25 názorů
Zeanddrich E.
24. 04. 2022Kuna prostě asi také může být ..duchem bez sebe.., jako lidi :)
Nemám na písmák tolik času, kolik bych chtěla, a tak málokdy tu čtu prózu. Ale jsem ráda, že tvůj Krokodýl mě na tebe upozornil a tak jsem zavítala i do lesa s kunou. Dobrá příhoda, dobře napsaná, s dobrou otázkou. Tip a.
Zeanddrich E.
16. 07. 2021Je to hezké:)
Hezká zvířecí příhoda. Měli bychom si takových setkání vážit, každé je pro nás zážitkem a možná nejen pro nás.
Evženie Brambůrková
04. 07. 2021Byla prostě zamilovaná a ten její bydlel v údolí a mávali si, dokud na sebe viděli. :-)))
Jarmilo, moc dobře se mně četlo, měla jsem pocit, jako bych tam byla. Asi byl příznivý vítr, jakl píšeš, a proto vás kuna necítila. Kuny mají výborný sluch i zrak, čich mají trochu horší. Těžko říct, co si myslela a proč se dívala jen do strany anebo dozadu. Možná, že ji zaujal nějaký drobný šelest nebo něco zahlédla, třeba myšku. Jinak asfalt v přírodě mě netěší, navíc se po něm hůř chodí. TIP
blacksabbath
04. 07. 2021Jamardi....pěkně napsané...úplně jsem si to vidím....:-))).........*/***********
dievča z lesa
04. 07. 2021pekné a zaujímavé stretnutie ... pravdepodobnejšie je, že zviera pozoruje a je v obraze ... a človek býva zaskočený pre svoju nepozornosť a zľakne sa
Kočkodane, kdybych potkala kočkodana, dost pravděpodobně bych napsala, kdybych potkala Luboše, tak asi ne, protože ani Písmák nemusí vědět všechno. :)
Dík za nakouknutí. :)
Jarmilo, rád jsem se setkal s tvým dílkem.
A té kuně trochu závidím. Skoro se vsadím, že kdybych byl na místě oné šelmy já, tak bys o mně na Písmák nenapsala ani čárku... ;-)
pohodlné to moc není, zkus jít po silnici a pak stejnou dobu po vyšlapané cestě, z asfaltu bolí nohy - pro mě je to záhada proč v přírodě, kam chce člověk uniknout z města musí mít ten svůj asfalt, snad nějaká obsese :D
Aru, jo asfalt ten musí být všude kvůli pohodlí. Kdybychom potkali medvěda, to byl byl jiný příběh. :)
Díky :)
kuna není medvěd, neroztrhá vás v momentě :D
ty asfaltky v lese, to je nějaký módní trend, to musí být asi už všude...
Hezká minipovídka, Jarmilo. O zvířatech si ráda čtu a jistě nejen já.
Kuny asi nemají moc nepřátel, možná proto se tak nesla:)
.......
Zde bych dala - cesta z hlíny nebo vyšlapaná cesta nebo tak nějak... - jen hlíněná cesta.