Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOd domu k domu
Autor
Evženie Brambůrková
,,Hlavně si neber zbytečné věci, deku ani povlečení, vše u nás je." Podávám základní informace tetě Bru.
Je třetí z naší party a dlouhodobě spolu jezdíme už mnoho let na týdenní dovolenou. Tu trávíme v některém z objektů naší rodiny.
Letos to je bráchova a moje chalupa po rodičích, kterou s Olinou předěláváme.
,, Bude teplo, přijedeme pro tebe v 8.15 a čekej před domem." Instrukce jsou jasné a stejné jako každý rok.
Nalodění proběhlo v pohodě, na jedné straně auta sedíme my dvě s Olinou a na druhé, vedle mne řidiče,
pak Bru. To aby bylo auto váhově vyváženo.
Trochu to narušeje pes Bilbo (10 kg) na straně Bru, ale to se při té hmotnosti ztratí.
Vydáváme se pomalu na cestu, rychlost naberu až na D8.
,,Proč máš tu ortézu?" Vyzvídá Olina s hlavou vpředu mezi námi.
,,Zase mě chytly ty karpály, to potom nic nemohu dělat a hrozně to bolí," vysvětluje už dlouho bývalá učitelka, která nyní nemusí nic opravovat ani psát, snad kromě křížovek.
,,No to bude veselé", huhlám si a přemýšlím, co bude následovat.
Zastavujeme u našeho Lídlu v NB a Bru s Bilbem necháme raději v autě. On by běžel za námi do krámu a ona by mi asi zlomila předni poloosu, kdyby se zbytečně zvedla.
,,A jsme doma!" Vynášíme věci z vozu, není jich málo a Bilbo konečně radostně kadí.
Vše je uloženo a pro Bru upraven pokojík a pohodlné lože.
Vytahuji svou oblíbenou sekačku a jen v tílku vyjíždím na obří zahradu s trávou tak vysokou, že se chvílemi ztrácím. Musím sekat bez koše a za mnou pak půjde Olina a pohrabuje. Snad se přidá i Bru.
Bilbo běží vysekanými cestičkami a raduje se z pohybu.
Bru se nedostavuje. Bolí jí nohy. Má nadváhu a špatně chodí. Nechce se jí chodit, protože má nadváhu.
Uháním zahradou a pot se jen lije.
Když dorazí brácha, zajedu do depa ke kůlně. Je prima, že dorazila posila.
Bru sedí na lavici ve stínu. Je jí horko.
S přestávkami pokračujeme do večera.
Bru sedí ve stínu, je horko a bolí jí nohy.
Brácha jede zpět do Prahy, má večer práci.
Další den staruji sekačku, je toho ještě hodně.
Olina pohrabuje.
Bru sedí ve stínu a piluje si nehty.
Sekám jen v plavkách a jsem obalená zeleným hnusem.
Bilbo již neběhá, ale chodí na strategická místa, aby viděl, co dělám.
Olina pohrabuje, nakládá suchou včerejší trávu a vozí ji v kolečku na hnůj.
Bru luští sudoku.
Přijíždí další člen naší staré party. Zírá s hubou dokořán.
,,A nemají ty holky žízeň? Nosíš jim aspoň pití?"
,,Kdyby chtěly, tak si snad dojdou."
Zajíždím do depa a za mnou se plazí Olina s hráběmi. Jako z fabriky.
,,Dáš si pivo?"
,,Jo."
,,A ty si Bru něco dáš?"
,,Ne, já pivo nepiju."
Byl to velmi poučný týden. Jak se vcelku společenská, jinak docela fajn učitelka, může postupem času proměnit, z dobrého kumpána, na matku představenou, která snad ani neprdí.
Nevařila, nepila, nehrála karty a nechtěla ani na výlet, nevyšla dál než pár kroků za chalupu.
Odmítá se léčit s obezitou a prudí a prudí. Poučuje a káravě zvedá obočí.
Odvezla jsem ji opět od naší chalupy před její panelák. Ať si tam třeba shnije.
Zrušila jsem další týden společného pobytu v jiné lokalitě.
Prostě nemohu být s někým, kdo nic nedělá.
Jen jí to musím říct.
Nějak šetrně.
Nebo ne?
27 názorů
Evženie Brambůrková
16. 07. 2021To máš pravdu.
Zeanddrich E.
16. 07. 2021Je to někdy těžké, když chce člověk někomu „nenápadně" pomoci
Evženie Brambůrková
13. 07. 2021Víš, Annnie, já jí to nabízím pořád dokola. Nechci, aby ji obezita zahubila, na to jsme ještě mladé.
Pokud ji máš ráda, řekni jí pravdu. Dáš jí tím šanci nahlédnout na sebe tvýma očima a pouvažovat o změně. A nabídneš-li jí k tý změně pomoc, jsi kamarádka, kterou vyvážit zlatem je málo.
Pěkně jednoduše čtivě napsaný. Tip a.
Evženie Brambůrková
07. 07. 2021Léta se jí, Lído, snažít dohnat do redukčních lázní, ale je opravdu velmi pohodlná na to, aby se hnula. Mrzí mne to, ale nic s tím neudělám.
Velkou palici si, Ivi, pořídím. Na velikou Bru. :-)))
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021Děkuji ti, Benetko, snažím se pobavit, i když to někdy není k smíchu, ale vždy se něco najde.
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021A nejhorší jsou jedináčkové, Jamardi. Jako je naše Bru. Ale už z toho mohla v důchodu vyrůst. :-)))
blacksabbath
06. 07. 2021někomu stačí napovědět....jiného musíš praštit palicí......*/******
Přesně takováto povídání ZE ŽIVOTA mám moc rád. Dobře podáno nepříliš dlouhé a celkem i vtipné... ;)
Pokud žije sama, mohla být vyděšená, že kdyby se jí zhoršilo, nebyla by schopná se obsloužit. To ji ale neomlouvá, že jí pak nebylo nic vhod.
Jistá osoba tvrdí, že měla hrozné dětství, prostože její sourozenec, který žil za stejných podmínek říká, že měl krásné dětství. Ta samá stěžovatelka dále nemůže zapomenout své matce, že ji nedoprovodila na její první cestě na internát. A ta samá je velmi pracovitá a bez stěžování snáší fyzickou bolest. Je to záludné.
Mě naštěstí ještě toho tolik nebolí, ale čím je člověk starší, tím víc se to objevuje. :)
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021Máš pravdu, Čudlo. Ryvhlý řez a přeber si to. :-)))
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021Renato, Bilbo běhal za mnou v prosekaných pěšinkách.
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021Zahrada má skoro hektar a trávy je letos hodně. Taky mne občas něco bolí, ale nikomu to neříkám. :-)))
Nepříjemná rozhodnutí je třeba udělat razantně. Chvíli je to nepříjemné, ale jasno je hned. /*
Vy máte ale obrovskou zahradu!
Je nepříjemné, když je někdo protivný a nic ho nezajímá. Podle mě se nafoukla, že jste ji pozvali, když jste měly v plánu dva dny kosit zahradu a předem jste se nezajímaly o její zdravotní stav.
Evženie Brambůrková
06. 07. 2021Moc vám všem děkuji i za to, že mi neradíte, abych znovu dělala, že se vlasrně nic nestalo, když jsme kamarádky tak dlouho. Řeknu to šetrně hlavně proto, abychom mohly zůstat kamarádky. Ale změnit se musí.
dievča z lesa
06. 07. 2021držím palce, nech sa to dorieši v pokoji alebo aspoň rýchlo
Já myslím, že radši neříkat a nechat tak. Až kdyby se divila, tak říct, a ne moc šetrně.
Na strategická místa přišli i chlapi ze sousedství, aby viděli, jak vypadáš v plavkách. A záře jejich očí nebyla nepodobna novoborskému křišťálu...
gabi tá istá
05. 07. 2021nič jej nehovor a nechaj ju v tom paneláku...máš predsa Olinu!:)*
...obdivuji za ten týden..."změním se já , změní se okolí", změnila se Bru, změníš se přeci i Ty. Už si nemáte co říci.
ta "Bru" :D
já teda nevím, ale vyluštila vám sudoku, tak jaký, že nic nedělala a nezlomila ani nápravu auta :D:D
někomu můžeš říkat co chceš a už stejně nepochodíš...
odvezte ji tajně v noci do lesa a jestli se vrátí hubená, tak si to můžeš zapsat jako úspěch :D:D
Spíš razantněji, Evži, jinak se může stát, že to přejde a příště zas ožije někde na lavičce ve stínu pilníček na nehty:-) a spousta rad, jak na to máte jít...