Píseň lesu

pekné tip

Tip, vílo

Litarts - je lepší se naučit číst - napsal jsem k jejímu textu alternativu s opodstatněním

to je legitimní a běžné

nijak to nevybočuje, stejně jako tvůj komentář o slabikách a zatěžujících posledních verších

Díky pane Safián za Vaši vstřícnou iniciativu, je mi líto.

Pane Litartsi, přečtěte si prosím nějakou poetiku pro začátečníky. Tam se něco dozvíte o metru, rytmu a rýmu. Třeba vám to pomůže pochopit principy vázaného verše. Ten školometský rozbor jsem napsal jen kvůli vám. Ale jak vidím, vy budete trousit blbosti pořád dokola. Píšete: to záleží na tom, jak by to autorka napsala. Ale ona už to napsala. A ne špatně. 

Děkuji všem velmi za názory, jakékoliv .)

Kotníky, lýtka ztrácí čest - nu zkrátka, řeknu to přízemně - stébla trávy je ošahávají .))

To je jen kritika, ne ukazování, jak tady má něco vypadat, jak jste to předvedl Vy.

vždyť jsi jí báseň komentoval, vytýkal co udělala podle tebe za chyby, tak co to povídáš?

To záleží na tom, jak by to autorka napsala. Já se jí do toho, jako Vy, vměšovat nebudu.

Litarts - je trochu úsměvné, že jsi neposlal upozornění na svoji reakci, ale co. Napadlo mě, že budeš postupovat podle své ustálené praktiky. Školometsky vyznívá tak leda tvůj rozbor. 

Sestava stejnoslabičných veršů by pravděpodobněji způsobila v básni nepřirozenou šroubovanost, která většině čtenářů prostě vadí.

taktedy.....krásná báseň!......ukládám se.....*/******

Školometské rozbory a kritika zastaralých schémat. Sestava stejnoslabičných veršů by dala básničce větší energii a spád. Takto působí až únavně. Ale jak jsem již napsal, dobrá snaha.

Ještě jsem se vrátil, ten můj komentář prve byl fakt moc stručnej a nic neříkající

Je to trochu reakce na výtku jakéhosi komentátora výše, který ti vytýká "nepravidelné užití veršů, nestejné počty slabik a že to básni ubírá sílu " (což není pravda)

A dalším důvodem pro pokus o variaci je výhybka od - ... lýtka ztrácí čest (sice ten obraz chápu jako vyjádření únavy a nevadí mi, ale jinému komentátorovi (kvalitnějšímu než ten výše citovaný) se to nezdá

Takže tady je ta varianta (neříkám že lepší než tvoje verze) :

Vnímám hebkost mechu

když sejdu z vyšlapaných cest 

Tam krok podobá se vzdechu

a stébly trav bez oddechu

nechávám se nést

Četlo se mi dobře, je to něžná, citově vzedmutá poezie. Místy mi trošku vadí ten archaicky převrácený slovosled (krok každý, náruč když jeho...). Proč by vázané verše nemohly být napsané současným jazykem? Nemusí se přece "tvářit" jako z 19. století. Jinak moc pěkné.

Čím je hebkost mechu udivující? Jo, takhle kdyby mech pálil nebo škrábal, to bych hned vnímala s údivem :-)

Je to pěkné.

Velmi tradiční, ale v tomto rámci velmi pěkná, živá báseň. Výtka nestejné délky veršů je lichá. K takové básni patří střídání mužského a ženského rýmu, tedy i nestejná délka verše (tady 8 a 9 slabik).  Jedinou chybičkou na cestě k dokonalosti, kterou lze snadno napravit, je o dvě slabiky kratší první verš.

Devátý verš, zakončený žensky, je o slabiku kratší, než jsou ostatní žensky zakončené verše. To není chyba. Je to dáno tím, že verš je v rámci jambického metra, které ostatní verše vzorně naplňují, trochejský. Takové výjimky jsou v básních běžné, používal je i Shakespeare. Navíc v češtině mající normový přízvuk na první slabice jsou trochej a jamb takřka  dvojčata. tato výjimka se objevuje tam, kde věta přesahuje z jednoho verše do druhého. Což je, přes nevyznačenou čárku, právě tento příklad.

Rýmy dovedně balancují na hranici gramatických, takže i 2 dvojice skutečně gramatických rýmů působí svěže. Malou výtku (když už jsme tak přísní) si zaslouží pouze jednoslabičný souzvuk ve dvou tříslabičných mužských rýmech.

Prostě je to hezké.

nádhera, naposledy som si z lesného "objatia" doniesla lesných kliešťov.

Krásné lyrické verše mě potěšily :-))) TIP

Vložení čtvrtého verše ve strofě, s rýmem k předchozímu je, řekl bych, zbytečně zatěžující. Také nepravidelné užití veršů s různým počtem slabik (7, 8, 9) básni ubírá sílu, včetně použitých rýmů. Snaha ale dobrá.

Mně se to moc líbí. :-)

První a třetí strofa dobrá, ve druhé trochu tápu u předposledního verše... slabikově sedí, ale rytmicky, možná jen mně, vázne... 

Skoro jako Antonín Sova.

Mám radost, že se tu po čase opět objevuje konzervativní autorka vázaných veršů. Tip.

Autorčiny lyrické verše, ladně znějící citovou strunou, jsou v mnohých případech často čteny, skromně tipovány, žel bez komentářů a kritiky. Snad ta uhlazenost ve vyjadřování, a použité skladby rýmů málo čeří směr působení. Já jsem překvapen a dávám tip.  

***