Krvesaj a Nekronella XI

Následujícího jitra bylo možno vidět desítky temných postav v prapodivných kostýmech, jak míří do školy na první hodinu. Většina rodičů byla nadšena školním nápadem ohledně první upírské školy a pomohla svým ratolestem k tematickému úboru. Amatérské kreace od černých límečků až po záhrobní líčení zaplnila nádvoří. Krvesaj a Nekronella je se znechucením pozorovali z blízkého parku.

„Je mi z těch smrtelníků nevolno,“ zavrčel temný upír Vlad Krvesaj, skrytý s Nekronellou ve křoví. „Myslí si, že když si vezmou černé oblečení a umělé zuby, budou z nich automaticky upíři.“

„Přesně tak,“ podívala se Nella na Vlada v černém oblečení a s umělými zuby. „Jenomže podstatu duše maskou nezměníš! Nikdy nebudou doopravdy nemrtví!“

„Kam tohle povede,“ zasmušil se Vlad. „Za chvíli nebude nikdo, komu bychom mohli pít krev. Upír na upíra nemůže, takže nejspíš budeme muset opustit město a žít v pustině, s divou zvěří!“ rozohnil se.

Nekronella na něj pohlédla.

„Nebo alespoň změnit školu,“ zmírnil Vlad podmínky, když zahlédl v jejích očích pochopitelné zděšení.

Nějakou dobu pozorovali své spolužáky, jak jeden za druhým procházeli v upířím úboru průčelím školy a jeden druhému dávali najevo své znechucení. Bylo jim jasné, že nad jejich záhrobním světem se začíná smrákat.

„A to není všechno,“ dorazila po chvíli ticha Vlada Nekronella. „Sedmáci se prý rozhodli, že budou vlkodlaci! Když prý šesťáci můžou být upíři, oni budou vlkodlaci.“

„Cože?“ vyděsil se Vlad. „Co se to s tím světem děje? Blíží se snad konec našeho vesmíru? Ještě minulý týden jsme vládli škole a teď se budeme muset uchýlit do podzemí?“

„Asi jo! Už měli první kvílení, jak tomu říkají,“ rozhlédla se Nekronella, jestli je nějaký vlkodlak neposlouchá. „Scházejí se večer na náměstí a někteří mají rezavé paruky a licousy. Kvílí tam a lidi na ně hází z oken slupky od banánů a pomerančů. Prý je to skvělá zábava.“

„Mezi upíry a vlkodlaky zuří už po staletí nemilosrdná válka,“ odtušil Krvesaj, když si vzpomněl, jak mu sedmák Karel minulý týden snědl svačinu. „Nenávidím vlkodlaky a sedmáky!“

„Zdá se, že ve škole se to bude ode dneška jen hemžit upíry a vlkodlaky,“ složila hlavu do dlaní Nekronella. „Nevím, jestli to zvládnu.“

„Tak v tom případě už nám zbývá jediné, stát se normálním člověkem,“ zachvěl se hrůzou Krvesaj. „Musíme se zbavit všeho, co z nás dělá záhrobní bytosti a tím se znovu začít odlišovat. Jinak splyneme s davem a naše osobnosti zmizí v průměrném nedohlednu!“

„Probůh to ne!“ vykřikla Nekronella.

„Neboj, je to jen na chvíli,“ vykročil z křoví Vlad, odhodil zuby, černou košili a prohlásil pravdu všech pravd: „Dnes je holt taková doba, že být normálním je vlastně jediný způsob, jak se odlišovat!“