Máme-li duši...

Zde je báseň namluvena: http://www.muamarek.cz/files/mp3/mame-li-dusi....mp3

Navazuje na tuto báseň: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=348603

Doprovodná fotografie: https://muamarek.rajce.idnes.cz/Mihnuti_minulosti_I./361994461

 

 

Z Mnichova vanul ve třicátém osmém

vichr, jenž statné lípy vyvrací.

Najednou mnozí ptali se jen: Kdo jsme?

Odpovědí byl povel s vibrací.

 

 Odpovědí byl stisk, jenž nepovolí,

sedraná kůže a smrt nadějí.

Kopali do nás jako do mrtvoly

s tím, že i tu prý mají raději.

 

 „Heim ins Reich“ bylo jako tetování,

které vám denně v uších vypálí.

„Heim ins Riech“ znělo všem, kteří se brání,

jak hudba Pekla v špici fiály.  

 

 Dostali slovo ti, kdo tuze lační

po krvi, aniž hlad svůj ukojí.

Kemp střídal brzy tábor koncentrační,

kde na plyn člověk čeká u kójí.

 

 Rozbitá na prach republika sténá,

mnoho vší ještě krev jí vysává.

Dřív hrdá země byla porobená

a v jejím srdci – rána hnisavá.

 

 Amplion denně hlásil popravené,

lidé se třásli, kdy kdo zabuší

na jejich dveře a kdy s jejich jménem,

strohý hlas praští rovnou za uši.

 

 Vyhnaní z bytů, doma všude bití,

otroci, které jednou zahubí:

Tak naši předci lnuli k tenké niti,

když měli život celý naruby.

 

 Průmysl v prachu, všechno rozdupané,

útisk a k němu tuna příkoří

vyvolá vlnu, jež se mořem stane.

Bumerang vlastně přes noc vytvoří.

 

 Dnes šeřík zvadl, zmizel statný pomník,

nacismus žehlí v školních osnovách.

Prý byl ten teror vlastně autonomní:

Pozor, ať vše zas nejde od znova.

 

 V troskách byl stát a osud mnoha lidí,

chceme to opět v nové revizi?

Zanikne ten, kdo svoji paměť šidí:

Máme-li duši, paměť nezmizí…

 

---