Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěděli jste, že Slunce jednou bude Černý trpaslík?
Autor
Charybdis
Každý den se člověk dozví něco když ne vyloženě užitečného, tak alespoň zajímavého. Tak například, že Slunce, naše Slunce je hvězda a patří mezi Žluté trpaslíky. Časem se změní na Rudého obra (někdo říká velkého Červeného obra), potom se změní na Bílého trpaslíka a nakonec z něj zůstane Černý trpaslík. Je otázkou, dokdy bude Slunce život podporující hvězdou. Pan Stephen Hawking říkal, že se lidstvo musí dostat do vesmíru, k jiných hvězdám. Vzhledem k tomu, že na pohon k jiným hvězdám zatím nemáme technické předpoklady, zůstaňme v naší sluneční soustavě a odhadněme, kam je asi tak reálné doletět resp. létat pravidelně tak, aby se tam nějaká základna na přestěhování a život dala postavit. Proč pan Arthur Clarke v cyklu Vesmírné odysey zaměřil svou pozornost na Europu? Rudý obr pohltí planety Merkur, Venuši a Zemi. Mars bude příliš blízko na to, aby se na něm udržel život po změně stadia na Bílého trpaslíka. Jupiter je plynná planeta, takže na něm život, jak jsme zvyklí, udržet také nepůjde. Zbývají měsíce kolem Jupitera. Jsou stejně pevné jako naše Země, takže minimálně jednu věc, na kterou jsme zvyklí, tu nacházíme. Otázkou je, jak vyřešit dnešní sluneční svit po proměnách Slunce. Stejně jako Perseus dokázal přežít Medúsin pohled, stejně tak možná jednou dokáží lidé zužitkovat světlo Rudého obra i Bílého trpaslíka. Odražené paprsky nejsou tak intenzivní jako přímé paprsky. Navíc se může ukázat, že Jupiter dokáže nějakou škodlivou část světla odfiltrovat, a tím lidem jejich nový život na svých měsících ulehčit. V tom s panem Clarkem naprosto souhlasím. Lidská budoucnost je na Jupiterových měsících. Na které měsíce bych lidi poslala já? Mám pět prstů, tak vyberu pětici...třeba:
Ganymedes
Adrastea
Themisto
Europa
Sinope
K dnešku je prozatím pojmenováno 79 měsíců. Sestaví někdo jiný seznam měsíců, kam by nasměroval pozornost našich budoucích potomků on? Pokud se navíc vyzná v astronomii, může připsat proč by volil zrovinka ty. Já se v astronomii opravdu nevyznám, takže jsem vybírala jen podle toho, co o nich psali na Wikipedii či jinde na netu.
15 názorů
Ještě jsem nepřečetl dlouhé komentáře fundovaných kritiků, takže se vrátím, ale autorce píšu, že souhlasím - a doufám, že tak jako ona bude uvažovat hodně lidí, protože bez memetické nákazy se žádná expanze neuskuteční.
Je potřeba začít s přípravami brzy, jakkoliv technika je zatím nepříliš pokročilá. Musíme doufat, že kreativní potenciál lidstva bude vyšší než ten destruktivní - a právě kdyby ne, tak i v tomhle ohledu je dobré mít víc želízek v ohni. Možných katastrof je mnohem víc a jsou mnohem blíž než budoucí neblahý vývoj Slunce, viz třeba Václav Smil. Dobře že o tom přemýšlíš a píšeš!
tvrdíš, že konkrétně vědění o černých děrách je dobré k tomu, že to víme, protože narozdíl od žárovky se s tím nic jiného dělat nedá, než to znát.
myslíš že lidé dnes "nejsou tak náchylní k manipulaci skrze sofismata a podprahové sugesce" díky astronomii a jejímu zkoumání objektů, které tam už ani nejsou?
pořád nevidím většinu počínání astronomů, jako přínosné
Tak to už připomíná ono sarkastické: "K čemu je vám děti matematika nebo fyzika, Archimédův zákon nebo Pythagorova věta vám chleba v obchodech nezlevní."
Mimochodem - Pythagorejci měli vlastní filozofický systém - nebudu teď rozvádět, ale zajímavé!
K čemu je to dobré?! Jémináčku, to je přece to nejdůležitější na světě! Věda, umění a kreativní prokrastinace (viz mnou citovaný Čapkův fejeton "O Amerikanismu") má ten zásadní efekt, že tříbí a kultivuje lidské myšlení a cítění!
Teprve kultivovaní a vnímaví jedinci se mohou kvalifikovaně spolurozhodovat v nějakém demokratickém společenském uspořádání, protože díky sebepoznání nejsou tak náchylní k manipulacím skrze sofismata a podprahové sugesce.
Kultivovaný a vnímavý člověk se nepotřebuje množit jako králíci, neboť ovládá svůj pohlavní pud, a buď se dokáže uspokojit bez rozmnožování, a nebo ho nechá jako atavismus vyhasnout docela.
Kultivovaný člověk se nepotřebuje přejídat - dobře, tady mám velké rezervy, ale pracuju na tom ze všech sil!, ani opíjet. Nepotřebuje se dopouštět násilí na ostatních, nemusí se chlubit drahými a zbytečnými atributy moci a bohatství, a hlavně a už vůbec nikdy nepovede války!
Teprve takto kultivovaný člověk (Nietzche mu říká "nadčlověk", übermensch, ale pozor, ten pojem nemá s nacisty nic společného, protože Nietsche byl dříve než nacistické Německo!), tedy teprve on a jemu podobní mohou založit onen platónovský "stát filozofů", kterého bych byl jednou strašně rád občanem - a když né já, tak snad moje dcera, nebo její (doufám, že nemnohé) děti.
Takový vědec konající základní výzkum si neříká "Teď vynaleznu žárovku, ajfoun nebo plazmovou žehličku", základní výzkum prostě posouvá hranice lidského poznání, kam až to jde, protože každá odpověď na kardinální otázky existence a povahy a vlastností světa kolem nás přináší další otázky.
Jestli na něčem vůbec na světě záleží, je to tento, jak říkával profesor Mlček "erotický vztah k moudrosti", nebo-li pěstování skutečné filo-sofie, lásky k moudrosti.
Pečení housek, stavění domů, éroplány a matematická analýza, jak by řekl tentýž profesor, jsou už pak jen takové "triviální aplikace" takto nabytého vědění.
Proto na mudrování o černých děrách záleží nesmírně!!!
vyhazují se peníze, mrhá se zdroji na bádání, které pro lidi na Zemi nemá užitek žádný, cokoli co se týká bádání mimo naši sluneční soustavu. opravdu nevím k čemu je lidem dobré vědět kdy vznikl vesmír, nebo kdy skončí, je to jen osobní záliba těch vědců, kteří se tím zabývají a aby obhájili nesmyslnost své činnosti, snaží se jí popularizovat a namluvit lidem, že to má nějaký smysl.
vidím v tom přímou souvislot mezi ignorováním problémů, které máme na Zemi a nesmyslným upnutím se ke hvězdám. no ja jsem zvědav na ty Muskovo kolonizátory jak budou budovat život na Marsu od nuly :D
a k čemu je to komu na Zemi dobré, že to víme? přestanou snad kvůli tomu lidé chodit do práce, letadla létat, nebo cestovky prodávat dovolené? je to dobré jen v tom že to víme, jiný užitek to nemá, nebo ano?
Jo a ještě mám výhrady k tvrzení , že "přemýšlení o černých děrách patří mezi [podobné nesmysly]". Černé díry nejdříve vyšly jako jedno z řešení nových relativistických rovnic (jako objekty, které by někde ve vesmíru měly existovat), a teprve poté byla jejich existence prokázána astronomickým pozorováním (ale jen díky tomu, že astronomové věděli, co mají hledat!)
Jinými slovy - bez onoho přemýšlení bychom nikdy černé díry neobjevili, protože jsou tak dokonale černé! Jsou to doslova ninjové hvězdného nebe!
V zásadě tak. S jednou výhradou k "přestat se zabývat nesmysly", protože mi v daném kontextu ještě nikdo nedokázal jasně a bezesporně definovat, co jsou to ty "nesmysly" a jejich případný opak, pokud existuje ("smysly?"). ;-)
no vidíš, jinými slovy píšeš to samé, přestat se zabývat nesmysly co bude za miliardy let a hledat nějaký planety vhodný pro život, když už jednu vhodnou planetu pro život máme.
takže problém se vyřeší sám, ať ho lidé budou řešit nebo ne, buď se sami uskromní, nebo se civilizace zhroutí :D
Tak tady bych měl pár faktických poznámek. Zaprvé, označení slunce jako "žlutého trpaslíka" je zastaralé a nepřesné, přesné označení je "hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy G".
Píšu to proto, že název "žlutý trpaslík" evokuje cosi zakrslého a nepovedenéh. a naše Slunce zaprvé není vůbec zakrslé (svítivostí předčí 90 procent hvězd v Mléčné Dráze), a není ani žluté (barvou je daleko blíže k bílé, nažloutlé je jen nezbadatelně, a my ho jako žluté , oranžové až červené vidíme díky vlivu atmosféry, která pohlcuje světlo modré vlnové délky (proto je taky vypadá obloha díky zachycenému a rozptýlenému modrému světlu modrá).
Korektní název "hvězda hlavní posloupnosti" pak žádné emoce nevyvolává, naopak naznačuje, že jsme naprosto v průměru, co se hvězdných parametrů týče.
Otázka, dokdy bude slunce "život podporující hvězdou" je již zodpovězena - při rozpínání do podoby rudého obra Slunce pohltí blízké planety, a tedy i Zemi, a to žádná známá životní forma nemůže přežít. Daleko dříve by ale případný život na Zemi zabily fluktuace a anomálie způsobené úbytkem hvězdného paliva.
I kdyby ovšem tohle někdo chtěl řešit galaktickou expanzí, kolonizací dalších systémů, atd., tak je stejně existence vesmíru časově omezena fyzikálními zákony, konkrétně zákony termodynamickými - podle nich totiž entropie uzavřené soustavy nemůže nikdy klesnout. Nárůst entropie je smrtící pro všechny organizované systémy (a tedy jak stroje, tak i všechny formy života) - v důsledku tento zákon říká, že vše živé musí jednou umřít, a všechny stroje se musí jednou rozbít, a všechny budovy se musí rozpadnout na prach, atd. Podle současných modelů vesmír vznikl Velkým Třeskem ze singularity a buď se do ní zase vrátí (scénář A), nebo se bude věčně rozpínat, až dohoří palivo ve všech hvězdách, vyčerpají se všechny energetické potenciály nutné ke konání fyzikální práce a nastane tzv. Termodynamická Smrt (scénář B). Který z těchto scénářů nastane dosud nevíme, protože neznáme hustotu hmoty vesmíru na jednotku objemu vzhledem k tomu, že 90 procent vesmírné hmoty je tzv. Temná Hmota, která s námi nijak hmotně neinteraguje (nezáří, ani záření nepohlcuje a neblokuje).
Zdálo by se, že by snad šlo entropii udržovat konstantní, ale i tady vás zklamu - každý proces, který má za následek výměnu tepla (změnu teploty) zároveň vždy a bez vyjímky zvyšuje entropii systému, ve kterém probíhá. Každé uvaření kafe, každé rozdělání ohně, každé křísnutí o kovadlinu, ale i každý pohyb svalů spalujících glulózu (a ATP), každé nadechnutí, každá myšlenka a vjem generovaný a zpracovaná mozkem, samotná údržba lidského vědomí, to vše zvyšuje entropii okolí a tudíž to nevratně přibližuje konec světa - a to tím rychleji, čím více a intenzivněji to děláme. Západní technologická společnost tedy přispívá k urychlení zániku všeho daleko více, než křováci a indiáni v pralese.
Nicméně to jsou události, které přijdou až za miliardy let - s tím si nemusíme jako lidstvo "lámat hlavu", protože máme akutnější starosti - jmenovitě vyčerpání energetických (a dalších surovin), nedostatek úrodné půdy a životního prostoru, redukci biodiverzity ekosféry, na níž jsme jako biologický druh závislí, globální změny klimatu způsobené člověkem, které se v této fázi již pravděpodobně nedají zastavit, ani významně zpomalit, hrozbu v podobě zbraní schopných zdevastovat planetu jako celek, globální kontamínaci toxickými látkami, plasty a mikroplasty, atd.
Hawking měl pravdu, současné vědecké prognózy dávají lidstvu pouhá desetiletí na řešení těchto problémů. Jestli budeme dělat vše, jako doposud (konzervativní pojetí, "moudrost našich pradědečků"), tak je do roku 2100 veta po vysoce organizované, globalizované, technologické civilizaci s internetem, televicí, ledničkami, auty a (žel) i počítačovými hrami.
Cestování do vesmíru problém dosatečně rychle nevyřeší, protože planety sluneční soustavy jsou bez teraformingu neobyvatelné (plánovanou výpravu "Mars One" by zabilo už kosmické záření na cestě k Marsu, nebo na Marsu samotném). Pro mezihvězdné cesty nemáme dostatečně rychlý pohon, a generační kolonizační loď ve stylu povídky "Nonstop" od Briana Aldise by pravděpodobně dopadla stejně, jako v té povídce.
Jinými slovy, jako druh jsme ztraceni, jak napsal už Keynes "V dostatečně dlouhodobém měřítku jsme všichni mrtví."
Což je ale docela úleva, ne? Objektivně na tom, co děláš, tedy nezáleží, subjektivně samozřejmě ano, ale díky absolutnosti a nekompromisnosti tohoto nevyhnutelného konce není žádná škoda, když své vteřiny ztrávíme třeba diskuzí zde... nebo střílením zombií! ;-)
Opatřil bych vše odkazy ne relevantní vědecké zdroje, ale už je šest ráno, musím začít pracovat, dnes přijde malíř malovat byt a já ještě ani nemám zapsané všechno dnešní jídlo do Kalorických tabulek, takže studium relevantních zdrojů nechávám za domácí úkol. ;-)
lidi zapomněli úplně všechno, ja to říkám pořád, pozorovat lidi je prostě utrpení, např. kdo má doma krb, který je srdcem domu a základem pro rodinný štěstí? já na ten svůj krb pořád čekám :))
místo toho lidi přemýšlí, kdy poletí na Mars, kde končí vesmír a co je to černá díra, naprostý nesmysly úplné k ničemu, mrhání zdroji a lidským intelektem.
pokud se člověk nevrátí k přírodě, tak ke hvězdám ani nebude mít kdo cestovat, protože tu žádný člověk v biologické podobě nebude
Lidi se pořád množí, takže už z toho důvodu budou potřebovat prostor. Kolik znáš lidí, kteří se přestali sami od sebe množit?
Sny? Ano, teď to jsou jen sny, vhodné k literární tvorbě.
pro mě to jsou jenom sny lidí, kteří nechtějí vidět jednu jedinou planetu, kterou mají zachránit a kterou dostali na starost, než plánovat co kdy a kam a jak vyslat, nakonec po nás zbude nějaký to harampádí ve vesmíru i na Zemi a po nás to převezme míň destruktivní druh.
nejefektivněší by bylo vysílat, když už lidi mermocí chtějí, tak roboty/umělou inteligenci, ne se snažit hledat, nebo implantovat biologický život známý ze Země, tam kde pro to nejsou podmínky, ono to tak nakonec nějak dopadne, pokud si bude dál držet tyhle hvězdný sny o tom jaký byl vesmír před miliardami let a jaký bude za miliardy let, místo aby řešil to co děje teď a tady - o tom je celá astronomie, zabývají se podobou vesmíru milirady let tam nebo zpátky, naprosto zbytečná věda, postrádající smysl pro lidi na Zemi
Amen. Jasně, že máš pravdu, Aru, ale dřív nebo později nás to stejně nemine, pokud tedy lidstvo jako druh bude chtít přežít. Stephen Hawking říkal, že by to mělo být nejpozději do sta let. Já si myslím, že ještě nějakej čas máme, ale když se tím nebudeme vážně zabývat, tak až to bude nutností, budeme mít prázdné ruce a nikoho, kdo by o tom cokoli věděl. Vezmi si, že v červenci 1969 stanul na Měsíci první člověk. Jeden by předpokládal, že za padesát let tam už bude minimálně jedna stálá základna, a místo toho to nejsme ani schopni zopakovat. Takže když nám všechno tak strašně dlouho trvá, je nejvyšší čas začít. Než vychytáme všechny problémy např. právě výrobu kyslíku a vody, z jakých materiálů, jak s co nejmenším množstvím energie atd....
lidi potřebujou kyslík, takže potrebujou buď planetu s kyslíkem, nebo vodní planetu, aby si ten kyslík vyrobili, zatím je trochu reálný jen kolonizace pomocí robotů.
stejně si ale myslím, že lidé by měli méně koukat ke hvězdám a víc se starat o to co mají, tedy o Zemi. přijde mi to úplně nesmyslný snažit se nyní o kolonizaci čehokoli, když nejsme ani schopni udržet život na Zemi a úspěšné ho likvidujeme. nemyslím si, že lidstvo má v současnosti budovat život někde od nuly, když nechápe ani co dělá se Zemí.
nynější fantazie o kolonizaci jsou jako chtít stavět dům od střechy, mrhá se penězi i prostředky do poznávání a cestování do vesmíru, ale přitom mnohem lepší by bylo lepší využít prostředky i peníze na to co ještě zbývá na Zemi. aby totiž měl vůbec kdo kolonizovat vesmír, když člověk jako druh zmizí po zdevastování Země do takové míry, že nebude tady jako druh vůbec existovat