Vesnický kostel

... proto, když jsem to psal, vzal jsem si gumáky :-)

stačí zavřít oči...a člověk se po kolena brodí svým životem...!

no tak to mám radost

Moc pěkné.

Kamamuro, ty se nezdáš, to jsou formulace hodné zpracování do podoby básně

Žádnej ameatér, bezva rozbor, dík!!!

K "sedmému pádu" : tady jsem si dovolil onen rozpor napsat schválně, výrokem "usychají slzami" jsem chtěl vyjádřit smíření vyjádřené slzami lítosti, to nepříjemné i špatné, co se kdy stalo - nepříjemně mokré, vysušit tímto způsobem 

Tričko, míněno tílko jako nátělník, to, které je přímo na holém těle, na hrudníku, nejblíže srdci ... vidíš, právě toto vyjádřená, když mě napadlo, mi udělalo největší radost, až jsem se zatetelil, jak se mi povedlo vyjádřit to, co jsem chtěl.

Dokonce spojení tryčka rýmem se slovem kmotříčka považuji za zdařilé -

emoce z narození a s tím spojené první svátosti křtu s podobně silnou emocí vděčnosti předkům (to je to, co se odehrálo pod tím tričkem) považuji taky za povedené

je úplně perfektní, jak se tady dá sledovat různost pohledů, vnímámí čtenáře a autora, čtenáře, který přemýšlí, i v tom je poezie nádherná a pesrtrá

Udělal jsi mi radost! Škoda, že se nedá dát komentáži deset tipů.

Úvod velmi pěkný, živý, rovněž pokračování s proklečeným dlaždicemi je citlivé, výstižné. Dál se vsouvá rozpor. Nic nemůže usychat slzami. Patrně nepozornost se sedmým pádem. Poslední sloka je rozhozená a pokus o rým kmotříčka a trička je násilný. Báseň se může líbit, svědčí to mnoho náhledů a tipů. Je jednoduché to odklepnout a bližšímu pohledu se vyhnout. Dovolil jsem si jako naprostý amatér trochu jiný pohled. Doufám, že nebudu zastřelen. 

Tričko se nepovedlo. Ahoj

Krásná vzpomínka na vesnický kostel. Přímo mě to tam vtáhlo. T.

Krásná trilogie. Závěr tý třetí mě dojal. Tip a.