Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLuminiscence
Autor
Santi€
málem už ve slově doufat
změníš literu
ale se zábleskem signálního zrcátka
zahlédneš v mlze
mnohem víc
světýlko které v lese
uviděli Jeníček s Mařenkou
i svit lampičky
o nějž jsi žadonil v dětství
když pohádka skončila
zavřel jsi obrázkovou knížku nadobro?
kolikrát jsi téměř přepadl
přes okraj pýchy
plamínek klukovské naděje
stále plane v tvém těle
ačkoli lokty a ramena
tvrdí že ne
vráska napříč čelem
je lávka na druhou stranu
čím víc ti schází
víc se rýsuje
na hranici léta s podzimem
rozhrábneš uhlíky
složíš stan
obeplul jsi sebekouli
netušíš
že světlo bylo
celou dobu s tebou
23 názorů
Jsou v ní moc skvělé momenty - třeba:
... čím víc ti schází
víc se rýsuje ...
... rozhrábneš uhlíky
složíš stanobeplul jsi sebekouli ...
- jen ten konec mi prostě přijde málo, ta to jaks rozehrála ... :) tohle prostě není úplně to moje světlo na konci, jen lampička - a já pořád čtu a obcházím okolo, abych ji nesfoukla ... je to tvoje světlo:)
sebekoule, přepanutí přes okrak pýchy ... super nápady, celek nevšední
Dala by se z toho udělat pěkná básnička, takto je to jen nápad, námět.
Moc všem DĚKUJI za nahlédnutí, tipy, slova uznání, sdílení postřehů, vážím si odezvy. Obzvláště děkuji atkij, Bačkovskému a Zborovi.
Markétce makové mávám.
Omlouvám se, že si čerstvé kusy šetřím a v době sklizně okurek vytahuji starší, ale těší mě, že oslovují... Zrovna tento text v čase vzniku patřil konkrétní osobě... Na letošním MAČi autorům v upoutávkách kladli dotaz, zda se jim stává, že po čase ve svých dílech nalézají něco překvapivého navíc, co sami nezamýšleli... Netrénuji se struhadlem zrovna děkovnou řeč na literárních oscarech, ale i když to nedávám často najevo, jsem opravdu vděčná za písmáckou školu a zpětnou vazbu.
a co mám ještě podotknout, když Zbora to vyslovila lépe než bych uměl...
Melancholií tak nabitý text, že působí skoro jako útok. Je v něm hodně emocí a rozhodně sis nedala práci s tím, ukrývat je za mnohoznačné metafory, které by změkčily obrysy. Sázíš na přímost, dojemnost - nestrojenou, nepokryteckou. A to je v případně této básně asi dobře, protože působí bezprostředně, ovšem svým způsobem fascinujícím dojmem, což z ní dělá skutečně poetický text a nikoli jen pouhou zpověď.
Je to úplně jiný typ poezie než by myslím spousta konzervativních básníků dokázala skousnout. Poezie, která je svým způsobem známá, jednoduchá, a přesně jak píše maková panenka; věcná a zároveň křehká.
Dílo posunuju snad vědomě a snad i s trochou soudnosti do ZV, protože tohle je podle mého zhruba ten typ básně, která má tu moc přemostit břehy mezi banálními obehranými říkankami a těžkou konvenční poezií současnosti (oboje v mírných uvozovkách).
Civilní, ale současně téměř náboženská poezie (myšleno pochvalně). Velmi pěkný text, např hned v úvodu "málem už ve slově doufat změníš literu" nebo "zavřel jsi obrázkovou knížku nadobro?"
pro mě asociace s "Nebudeme-li jako děti ... " a dál to známe.
Obeplul jsi sebekouli: příprav se na druhou plavbu :)! Velmi pěkné. Krásné detaily. Trefné. Tip a.
Krásné.
připojuji se ke kolegům...........mimochodem sebekoule...to slovo se mi moc líbí.......*/********************
Moc krásné, oslovilo, jako by to bylo částečně o mně: protože to popisuje obecný vývoj člověka asi. Do oblíbených a budu se vracet.
skvělé, zapomenout na svět pohádek, nikdy! :))
ostatně, kdo chce může se pokusit zahlédnout vílu, či skřítka, ale ne každému se zadaří, pokud nemá ostrý zrak ;)