Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKde domov můj - díl třetí
Autor
annnie
Kde domov můj? - díl třetí
21
Je to tak týden
Kdosi si kdesi pochvaloval, a to písemně,
jak nic nedal do natažené ruky
A včera Ludmila, naproti tomu, rozdala
poslední korunu
a nakonec i okurku,
co měla k večeři
A nad tím si dnes vzpomínám
na všechny ty prázdné misky
dlaní
na všechny ty prázdné disky
očí
Na ženu s vlčákem jménem Nicolas Cage
v pražském metru
Na muže s flašinetem na mostě z ostrova
svatého Ludvíka
v Paříži
Na hladce oholeného starého pána s rukou
v kontejneru
Na opilce, probuzeného na lavičce
bdělou dobříšskou městskou policií
Na chlapce v knihovně, s dlouhými jemnými řasami,
který tam chodil pro svačinu
Myslím na muže, ženy a děti s ranci
Myslím na muže bez ranců
a ženy bez mužů
a děti bez lásky
Na cestách do Nikam
Maličko – máš svůj domov
Maličko – nemáš
Kolikrát transportní vlak osudu zabrzdil těsně přede mnou
jen tak-tak
Kolikrát
jen tak-tak
před každým z nás
Je dobré mít to na paměti, řekla bych
a v tobolce mít připraveno vždycky pár mincí
Koneckonců, všichni máme mnohem víc, než
potřebujeme
Mnohem víc, než
si zasloužíme
Koneckonců
všichni
jsme bezdomovci
ráje
33 názorů
Mortície, díky. Ono se mi s tím třetím dílem bohužel stalo, že jsem ho sem nedopatřením dala jen část. Zjistila jsem to pozdě, tak už jsem to neopravovala... Jsem trdlo :)
Morticia Adams
07. 11. 2021Ach...četla jsem všechy díly najednou. Pro mě silné hlavně 2 první díly. Tip najednou pro všechny.
Bixley, díky! Bodejť by ne smutek, k takovýmu tématu, že... Ale termín Pozitivní smutek mě pobavil :)
Hezké obrázky jsi vykouzlila. Je v tom trochu smutek, ale takový pozitivní. :-)
Dane, moc děkuju. Obdiv mi určitě nepřísluší, to ostatní ráda beru :)
Měj se krásně a.
Vaše prevozchaditelstvo, moudrá řeč!!! Nedá se nic dělat, ty jsi můj typ :) Měj se krásně, Pá a.
Ja si vážim aj toho čo nemám! To je niekedy tiež dosť. Nemusieť sa s tarať o manžela naloženého v liehu, platiť zaňho dlhy, ťahať deti po protidrogových liečebniach. Nejako je niekedy fajn vystačiť s tým čo máme, a nechcieť viac. Pretože tá kára vie byť niekedy pekne vrchovato naložená. A ťahať sa musí!
Annnie, prázdniny no ;) A teď pomalu navazuju na svůj původní život. Ono to půjde... nějak...
Theo!!! Šmarjá kdes byla, už se mi stejskalo!!! Doufám, že jsi o.k. Nádech - výdech, nádech - výdech... ono to půjde! Přeju krááásnej den a.
Thea v tramvaji
02. 09. 2021Annie! Dala jsem si všechny tři najednou, a byl to fičák. Jsi skvělá v pozorovalní detailů a jednoduše popisuješ tak závažné situace v životě! Je mi to moc blízké... za všechny dávám tip a pomalu začínám zase dýchat :)
řekle bych, že ta velká slova i ta nejmenší tam prostě patří...jsme to my...mě se ten proud vědomí líbí...!
Milí přátelé,
moc vám děkuju za to, jak pozorně jste četli všechny tři díly. Nebo spíš "díly" - to rozdělení je ex post, jen pro písmák, jinak je to jeden text.
Mám hroznej šrumec a nestíhám tentokrát odpovědět každému z vás osobně, omlouvám se a mrzí mě to - píšu si s váma moc ráda. Vaše připomínky a často i emoce jsou pro mě velmi cenný a inspirativní a přemýšlím o nich. A i když zde text na jejich základě téměř nikdy neupravuju, vůbec není vyloučené, že při nějaké budoucí revizi - s odstupem času - se tak stane. Moc děkuju!!! Přeju krásný dny a těším se brzy na písanou! Srdečně a.
blacksabbath
31. 08. 2021tak..... a jdu si to vytisknout......ann. prostě mě to dostalo!!!!!...........*/*****
Částečně souhlasím se Zborou. Ale když pročítám vícekrát po sobě...úvodní, rozpovídaná, zážitková, příkladová část mě dobře koresponduje se shrnující, výborně vypointovanou poslední části. Beru i úplný závěr...
Jo, a ještě k textu... :)
Úvod je na můj vkus moc dlouhý a upovídaný, pasáž s myšlením na muže atd. je jistým způsobem citové vydírání čtenáře. Předposlení strofa je parádní - je v ní koncentrovaná pravda, napálená bez kudrlinek. Patetický závěr bych oželel.
Pro mě asi nejsilnější a nejpravdivější text z triptychu.
Ještě k tomu obdarovávání/neobdarovávání. Nedat nikomu nebo se úplně rozdat? Oba přístupy jsou svým způsobem extrémní a chorobné. Znám člověka, který by nedal nikomu ani kůrku. A jeden známý zase nemůže navštěvovat centra velkoměst, protože než dojde z Hlavního nádraží na Václavák, nemá ani korunu. Oba jsou to svým způsobem chudáci.
daj posledné a na ceste nájdeš, čo potrebuješ ... téma "hniezdo" uhniezdená v srdci
Smutné, TIP. Obzvláště mě zaujalo:
Kolikrát transportní vlak osudu zabrzdil těsně přede mnou
jen tak-tak
Kolikrát
jen tak-tak
před každým z nás
Je dobré mít to na paměti, řekla bych
a v tobolce mít připraveno vždycky pár mincí
Koneckonců, všichni máme mnohem víc, než
potřebujeme
Mnohem víc, než
si zasloužíme
Opravdu, závěr je silný... až na to do Nikam se mi třetí díl líbí... dovedla jsi text do /sice/ trochu naučného závěru, ale dobré je to... i jako celek.
Sjel jsem pomalu všechny tři díly. Mám před očima všechny zůčastněné. Jako živé.
uf, to je nálož, tedy myšleno v dobrém, musela jsem si nejdřív pro kapesník, abych viděla na písmenka při psaní,....je mi ctí být součástí tak silných veršů, od řádku "myslím na muže...." by měli být vystaveny, vytesány, aby si je každý den mohl kdokoli přečíst
Zdařilé, dojímavé ukončení celého obrázku tvého domova. Líbí se mi moc.
Měli bychom si vážit toho, co máme.