Vrtiška a Záhada prvního září - díl druhý

Ferda se zvedl ze země, oprášil se a Jiří spěšně zavřel pusu.

"Moc ti to sluší Lindo."

"Haf, hafí, hafó, hafá." Ohodnotili vzhled Lindy Jiří s Ferdou.

"Neměla jsem co na sebe, tak jsem ve spěchu na sebe něco hodila a vzala jsem i KápéZetku, hele."

"Ta se nám bude hodit Lindo, to jsi dobře vybrala. Jak jsi vlastně věděla, že je 2. září a tím pádem nemůže začít škola."

"No, pan ministr školství obvolával v noci děti, aby jim sdělil, že škola zatím není, ale že na to najme nejlepšího záhadologa."

"To mě taky mohlo napadnout Lindo, když volal i mě."

"Tak kde začnem' pátrání Jiří."

"Haf?"

"Pojedeme do Číhoště! Tam je střed republiky a určitě tam najdeme nějakou stopu. Celej den přece nezmizí sám od sebe a musel ho, nebo museli ho někam ukrýt."

"Ale to je strašně daleko Jiří, vždyť nás tlačí čas!"

"Kdepak Lindo, až najdeme 1. září, tak bude prvního září, takže máme času kolik chceme."

"To je skvělé Jiří, zbožňuju tvou záhadologickou mysl, ehm, echech, ehmmm. Tak čím pojedeme?"

"Můžeme to vzít po Vltavě, kolem Kadibudky a pak přes Sázavu a zbytek dojdeme."

"Hlavně aby měl Ferda dost peněz." Ferda vytáhl pohotově z náprsní kapsy koženou peněženku a držel ji nad hlavou napráskanou penězi, protože Ferda byl spořivý a vedl Vrtiškovi domácnost, tak toho dost ušetřil. Navíc mu chodil psí policejní důchod na psí knížku.

"To je skvělý Ferdo, tak to si určitě koupím nějaké šatečky, mám jich hrozně málo." Ferda toho okamžitě zalitoval a na Jiřího šli mrákoty při vzpomínce na nakupování s Lindou.

"Ale teď hoši jako správní záhadologové si musíme před cestou nejdřív koupit zmrzlinu, aby se nám dobře záhadologovalo."

"Crrrr, cr, rrrr, crcrcrcrcr crrrr."

"Hm, tak to mi určitě volá ministr školství."

"Zatím plánujeme Jiří, to je taky důležitý."

"Hm, tak já to zvednu. Haló, pane ministře?"

"Jak jde vyšetřování pane Vrtiško, řekli mi, že jste nejlepší."

"To vám řekli správně. Plánuju se svými kolegy směr pátrání."

"Cože? Teprv plánujete? Je skoro večer! Nemáme vůbec čas, to je strašnéééé!"

"Ne ne, jakmile najdeme 1. září, tak bude prvního září."

"Vy jste génius Vrtiška! Tak vám tady všichni držíme palce, ať najdete ty hnusný únosce, 1. září se nekrade, nikdy!"

"Tak to by bylo," utřel si Jiří ledový pot z čela a z kufírku vytáhl jízdní řád po Vltavě, "když si přichvátnem, tak stihneme parníček Vltavský Titanic."

"Ten rozhodně berem', zní to tak důvěrně a bezpečně Jiří." Ferda jen nad tím nápadem kroutil hlavou, až mu z pod přilby plandaly uši ze strany na stranu. Došli až k boudě, kde se prodávaly jízdenky, ehm, ehm, totiž na loď jsou to samozřejmě 'loděnky.'

"Jeden celý, a dva poloviční..."

"Ale Jiří..."

"Vrrrrr, haf, haf."

"No tak tři celý loděnky na Vltavský Titanic."

"Cha, chááá, pane Vrtiška, vy jste dobrej, ten se potopil už loni někde u 'Tejna' a letos přímo tady před mýma vočima po tom co nastoupil poslední cestující, jeďte radši Tlustým Tondou, nebo Veselou Hokynářkou." Povídal bodrý pán v boudě prodávající loděnky na lodě.

"Hm, a jsou tam místa na spaní?"

"Jo, tak to si počkejte na noční parník Tichou Sovu. Zase něco vyšetřujete, pane Vrtiška?"

"Ano, tentokrát mě pověřil až sám ministr."

"No jo, tak to padlo první září na vás, že jo? Ať votáčím kalendářem na prvního září jak chci, vždycky tam skočí druhýho."

"Je to záhada, kterou ale se svým týmem vyřeším." Ferda instinktivně vypnul hruď, dýchnul si na knoflíky a přeleštil je packou.

Výprava se usadila v přístavní krčmě U Jednonohýho papouška, než připluje noční parník Tichá Sova. Mezitím si krátili čekání jako správní mořští vlci karbanem a pitím. Vrtiška měl sodovku, Ferda vodu, Linda malinovku a hráli pexeso.

- Příště už vážně záhadologický tým vyrazí.