PO LÁSCE POTOPA

Stíny si už o nás nešeptají,

Lampy slepnou nocí můr,
Durmany zavoní múzám,
Smrtihlavům...
Zvou tichý stud,
Krok sun...skok,
Nároží už nejsou plná zvědů,
Není láska,
Jen z knih prýští,
Slova plná jedů,
Surová,
Syrová...,
...zášť sílí,nebe bledne,kost v hrobě skví se chladně...,
Ladně...,
Skladně...,
Balet protkaný klusem,
Život polévaný hnusem,
Ticho zbývá,
Jen ticho v zákoutích,slzy a prach,
Jen obavy,neklid a strach,
Co přinesl dnešní den,
Co přivolá spánek,noční sen,
Co vyvolá lék...
Smrtný skřek,
Vždyť obmyslný Ďábel nechá zaznít svůj smích,
Zas a zas mu naslouchám,
Propadnu,
Ostatní vteřiny jsou jen věk,
Co zachází na pravidlech lásky,
Zpočátku smutek,potom vztek...
Hněv neléčí,je jen hnis,
Co hnul mi žlučí,
Venku vítr skučí,
Je zima...,
Pohltil mne chlad,
Už není lad,
Symfonie tichosti,
Oněměl Bůh,
Hřešil jsem za úplatu,
Nositel barevných stuh,
Blýskavých mincí,
Řevnivost ničí,měšcem řinčí,
Zapotácí se a padne,
Léto chřadne,v mráz se mění,
Rubáš překryje mne po setmění.