Lída

Díky moc, Honzo, jsem ráda, že se ti "příběh" líbí.

Zvláštní, netradiční styl, ale zajímavě pojatá vzpomínka. Doháním, co jsem po dobu nepřítomnosti zameškal, proto tak pozdě. 

Přemku, vidím, že jsi člověk mnoha zájmů a umu... např. tvé video mne včera velmi překvapilo. Děkuju za vše, i za rady.

Koukám, že jsem poslední. Větral jsem hlavu nějaký čas jinde. Zaujal mě již název cyklu, patrně obsahem se sociálním zaměřením. Rád bych si přečetl sbírku celou. Báseň je široce hodnocená, se zajímavými podněty. Přimlouval bych se také za zpracování v povídce (novele). Pracoval jsem mnoho let v opatrovnickém senátu jako přísedící a takové případy jsme řešili často. ke gratulaci přidávám tip.

Milane, Milane:-)... a dík.

Pavle, díky za tu knihu, určitě se poohlédnu, i za hodnocení! Moc mne potěšilo.

To mu rozumím :-)

Ona to nebyla otázka na Tebe, spíš mám pocit, že visí ve vzduchu. Je to dětský pohled, některé souvislosti dojdou až později. Ta nedořečenost je tedy na místě, navíc ponechává čtenáři prostor, který může vyústit, až do komiky. Lo Ching tvrdí, že poezie je dětský pohled na svět. Pokud neznáš jeho sbírku "Báseň je kočka" doporučuji, myslím, že by se Ti mohla líbit. Každopádně děkuji za odpověď.

Děkuji, Pavle, za komentář, zajímá mne, jak na tebe báseň působí.

Maminka je odjakživa rázná a tatínek měl slabost pro ženy:-)...

Moc pěkné. Jakoby ve stylu haiku, jsi konkrétní, je to napsané bez metafor, bez sentimentu na čtenáře to působí autenticky, mám moc rád tuhle poetiku. Je to dokonce i v závěru nedořečené. Uvažovala maminka pouze prakticky a nebo měla i obavy, aby se tatínek s maminkou Lídy moc nesblížil?

Dášo, děkuju ti...

Hanko, děkuju, asi bych taky byla zvědavá...

hezké, s atmosférou, a předposlední strofa asi nejvíc :-)

komentáre predo mnou povedali všetko za mňa...pôsobivý príbeh v spomienkach z detstva...kamarát ušiel za socializmu do USA, má po 60-ke, nedávno sa mu ozvala pani z Čiech, vraj je jeho nevlastná sestra... mama už nežije, pamätal si síce, že nejaký čas pracovala v Čechách, jeho a sestru vtedy opatrovala babka, no o ďalšej sestre nevedel až doteraz...a nevie sa s tým stotožniť, netúži spoznať ju...som iná, určite by som chcela...

Karle, vidíš, to mne nenapadlo, napsat na to téma povídku... děkuju:-)

Irčo, já jsem tu jeden z posledních, ale to snad nevadí. Je to krásný příběh. Dotklo se to. Lze ale pochopit oba rodiče. Většinou se řídí jeden z nich spíš srdcem, zatímco druhý spíš rozumem. Byla by to i hezká povídka.

Andělko, ano, to bývalo pohraničí... dík!

an, děkuji MOC.

Na severu Čech - různí přistěhovalci s tajemstvím. Tak objevila v součastnosti jedna spoluvesničanka ve vsi rodné - že její máma, už dávno mrtvá - zanechala "NEVLASTNÍ"  dva sourozence v dětském domově v původním místě života. . S sebou je nevzala do nového života,  do vystěhovaného pohraničí.

Jedna z tvejch pro mě nejlepších. Trpkost i humor. Tip a.

Díky, Evži:-)

Ani se mamince nedivím.

Díky, Čudlo...

Pěkné  /*

Luboši, díky za čtení a gratulku!

Petře, díky, no, a na tom náměstí jsme bydleli... a dolů k hradu chodili na vycházky. K Ohři.

Jarmilo, byly jsme děti a neuměly si některé věci vysvětlit...

Renato, díky... ano, dnes má svátek (sv.) Ludmila.

Irčo, nikdy bych (a dnes obzvlášť) nevzal do ruky koště a nepravil (nezařval): Další tvoje dílko jen přes mou mrtvolu!

Spíš bych měl uchopit do pařátů pugét kosodřeviny a žblebtnout: Všelicos nejlepší!

(A písmácké Lídě taktéž.)

Myslím si, že to mohla brát tak, že je matka slabá a je jen otázkou štěstí nebo smůly jak to dopadne. Jestli byla opilá, mohla něco říct a po vystřílivění zase něco jiného.....

Hezky přiblížený příběh jedné rodiny. Tvoje maminka je super. :-)

P.S. A dnes zrovna mají svátek Lídy čili Ludmily... 

dievča, děkuji, no, mé "péči" neunikli ani toulaví psi na tom dvorku:-))

nie je to jednoduché pomôcť ... *

Jarmilo, zde to naštěstí byly jen plané výhrůžky, ale víš, jak děti vše berou vážně... děkuji!

Ivi, děkuju, no, už ta křídla ochabují:-)))

cassy, dík za souznění...

Mě napadlo, že do děcáku musí jít kvůli sociálce. Že někdo nahlásil počínání matky jako nevhodné prostředí pro děti. Je to smutné.

kousek mozaiky z tvého života.....je dobře, že maminka stojí pevně na zemi....ty bys vzala... pod svá křídla ... úúúplně všechny.....napsala jsi to moc hezky!!!!!!!!

laskavý střípek ze země za horami...!

Děkuju, Jani... i za příběh.

Irenko, i mně báseň připomněla něco z dětství, klepadlo na dvorku a hromadu uhlí ve sklepě. Zaujala mě prosba za kamarádku Lídu  a závě, TIP. V naší ulici bydlela máma podobného ražení se dvěma dětmi. Do dětského domova je nedala, synek byl jen v polepšovně. 

Jirko, a stálo jí to dost úsilí:-)) - děkuju.

Jardo, děkuji, mamka jediná stojí u nás nohama pevně na zemi, je z Moravy...

Ale, ale lidičky, pro maminku bylo rozhodující, aby tatínek, dobrák od kosti, neokusil neřesti.

Tak. Maminka z vás jediná myslela na blaho vlastní rodiny. Mimochodem, moc hezky napsané.

Z.E., ano... jejich máma, v té době bylo nezvyklé, že měla každé dítě s jiným a nikdo s ní nezůstal, tedy z těch mužů, měla na děti vztek za "zpackaný život".

Janino, to mě těší, že i ty sis připomněla. Děkuju.

To je do toho děcáku snad chtěla poslat ta jejich máma?! -pokud tomu rozumím dobře

Začátek mi připomněl dětství - jak jsme si hrávali v opuštěném domku... Ta část o Lídě je taková úsměvně smutná. No, jako život...