Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - O nezbytnosti ústního spreje v podnikání
Autor
Gora
TD - Den nových začátků
Mimo soutěž
Sedí spolu s těmi, kdo touží po změně, po takové, že se dosavadní život bude zdát nudnou epizodou, v kulturáku jedné vesničky střediskové. Známá Dana přemluvila Veroniku, aby se společností A. zkusila podnikání. Prý není nic jednoduššího. Ne že by měla přesnou představu, co to soukromničení vlastně vůbec je. Ale jako žena v domácnosti se zrovna netopí v penězích, a tak kývla.
Dana na vedlejší židli otevírá kabelku, vyloví mrňavý ústní sprej, decentně si stříkne do pusy, jako skoro všichni v sále. Tak se nejspíš pozná začátečník, že nevlastní ústní sprej. Bez toho to v A. nejspíš nepůjde!
Vůně tolika levandulových parfémů a mentolový odér spreje pomalu, ale jistě leze do spánků.
Lidé vymydlení až za ušima, ve špatně padnoucích oblecích převážně fialové barvy, muži mají naleštěné polobotky, ženy sváteční střevíce. Sedí vzpřímeně na okrajích židlí, jako by se ostýchali opřít si záda, udělat trochu toho pohodlí. Přitom z hospody třetí kategorie v přízemí sem otevřenými okny smrdí ohřívané párky a utopenci.
Helemese, ten chlapík, který přichází s nějakým potentátem, je mi nějak povědomý, není to snad školník ze sídliště? Chodívá v monterkách, bývá umouněný, s dlouhými mastnými vlasy – teď bych ho snad ani nepoznala.Vlasy svázal do culíku. A vedle pánů klopýtá na podpatcích školníkova žena, ta myslím dělá u Podniku služeb, v městské prádelně.
Na improvizovaném pódiu stojí tabule a přes ni je přehozen list papíru s hesly.
VÍTEJTE V A… - VAŠEM VLASTNÍM PODNIKU – SESTAVTE SI PODNIKATELSKÝ PLÁN – VYTYČTE SI CÍLE:
FINANČNÍ SVOBODA, LEPŠÍ DOMOV, NOVÉ AUTO, CHATA… HNED TEĎ!
Nový začátek zřejmě symbolizuje také citát v diářích rozložených na stolku: „Nenarodil jsem se pro jedno místo, celý svět je mým domovem.“ Seneca ml.
V sále to šumí, kde kdo diskutuje se sousedy, když školník přivádí onoho perfektně oblečeného muže středních let. Představuje jednotlivé účastníky vzdělávacího kurzu. Došli k místu, kde sedí Dana a Veronika.
„Paní K. a paní L. se ke společnosti A. přidaly nedávno. Jedna je přímou distributorkou, buduje si svoji skupinu, a druhá je teprve adeptka A. byznysu.“
„Jsem potěšen vaším zájmem, dámy, podnik A. je podnikem založeným na lidech. Z přednášky zde pana T., dnešního lektora, se dozvíte víc. Kdyby něco nebylo jasné, ptejte se.“
Školník, avizovaný pan T., se chopil ukazovátka. Počkal, až hovor v sále utichne a jel po heslech na nástěnce, předčítal jednotlivé body, obracel další a další stránky. Jeho hlas zněl nejistě. Občas se podíval na čestného hosta z ústředí, jak je s jeho výkladem spokojen.
Veronika zpočátku bedlivě poslouchala, občas si udělala nějakou poznámku. Lavina slov ji však po půlhodině skoro ukolébala k spánku. Takhle ji před pár roky dovedly unavit jen schůze civilní obrany.
„Během svého života potkáte mnoho lidí, jako jste vy. Jsou to lidé, kteří si přejí zlepšit svůj život, život své rodiny a svou budoucnost.
Svůj seznam začněte rodinou a přáteli. Těm všem nabízejte naše bezkonkurenční výrobky péče o domácnost, o prádlo, o tělo a o pleť. I těm, do nichž byste neřekli, že o výrobky projeví zájem!
Pak přijdou na řadu sousedé. Přátelé ze školních dob. Sportovní kluby jako kopaná, fitnes a podobně. Následuje lékař, zubní lékař a nakonec spolupracovníci,“ rozhorlil se muž s culíkem ve svatém zanícení.
Všichni pokyvovali, občas tleskali, zejména když líčil, kam až to můžou dopracovat, k trvalé rentě z Ameriky během několika málo let podle toho, kolik teď investují do výrobků A.
Musela se pousmát, když si představila, jak s otevřenou pusou přemlouvá svého nekompromisního zubaře, nemluvu v roušce skrytého za plastovým štítem, aby od ní koupil zubní pastu nebo ústní vodu. Nebo jak otravuje po ulici nebo telefonem všechny bývalé spolužáky a vnucuje se s „fantastickým čističem K.L.C.!“
„Copak, nějaké dotazy?“ všiml si jejího pobaveného výrazu školník. Zavrtěla hlavou, že ne.
„Vy dvě jste tady nové, mluvím jistě za všechny, zajímalo by nás, jakou částku asi přibližně měsíčně investujete do péče o domácnost a drogerie?“
„Já kupříkladu kupuji od A. každý měsíc věci tak za dva tisíce,“ prohlásila spěšně známá, sousedka Dana. Veronika se na to konto také nahlas zamyslela.
„Zubní pasta stojí tak dvacku, prášek na praní na celý měsíc stovku a dvě mýdla, každé po pětikoruně,“ řekla popravdě. Pohledy, které se na ni v tu chvíli upřely, se daly rozdělit na dva druhy: první měl za to, že si Veronika dělá legraci. Druhý hovořil zcela jasně: br, to budou asi nějací špindírové, když jim stačí na hygienu pár korun. Copak nekupují ústní vodu?
Veronika zrudla.
Co je komu vlastně do toho, za kolik nakupuju? To je teda spolek… a já jim na to skoro skočila!
V jediném okamžiku jí došlo, o čem ten „světový byznys“, ale nejvíc ze všeho vymývání vlastních názorů z hlavy vlastně je.
Stačilo. Jde se domů. Zázrak se nekoná.
„Dano, odcházím. Jedete se mnou?“
„Kdepak, seminář ani zdaleka není u konce!“
„Slyšela jsem dost, nebudu ze sebe dělat kašpara. Sbohem.“
xxxxxxx
Několik let nato spatřila Veronika na ulici školníka.
Ustrojen byl v montérkách, mastné vlasy mu splývaly kolem tváří a když ji v otlučené škodovce míjel, dělal, že se nikdy neviděli.
Podle propočtů firmy A. už měl být dávno rentiérem… Jestlipak má v kapse ústní sprej?
41 názorů
No, když to vezmeš optikou devadesátek... nikdo tady nevěděl, co přesně je podnikání! Ani paní na FÚ. Díky.
Honzo, děkuju... kdybys jen věděl, jak mi mnohokrát pily krev vlezlé telefonáty energetické firmy, která dnes vyhlásila bankrot... :-)
Moc pěkné a aktuální, Ireno. jednou jsem takhle naletěl a koupil nádobí. Nevydrželo. Dnes to nahrazuje telemarketing. Občas bývám až sprostý.
Irenko gratuluji, tak věrně popsaný nábor na letadlo jsem dosud nečetl. Mám také dvě podobné zkušenosti, možná tři, pokud si vzpomenu i na nábor u Koženého fondů. Opravdu jedinečné, s potěšením jsem si početl. Dokonce bych ti měl poděkovat za dobrý námět. Studna někdy vysychá a žíznící se chytá i krůpěje. tak si s chutí tipnu.
Jo to všechno co bylo napsáno - ať už v dílku nebo v komentech - jo. Ale já jsem se zasekl hned u toho ústního spreje a v hlavě blesklo duo Vodňanský-Skoumal
Úvaha o ústním spreji:
Použuju taký oný
Bazmek
A už dech mám vonný :D
Evženie Brambůrková
21. 09. 2021To byly dobré akce. Jako ve filmu ,,U mně dobrý".
Květoni, bylo to ve zlatých devadesátkách:-) - zjištění, že bez práce /opravdu*/ nejsou koláče, mne nijak zvlášť nepřekvapilo... jen rozesmáli ti paňácové kolem. Děkuju ti.
Naprosto dokonale vystiženo. V té době jsem se taky jednoho podobného semináře zúčastnil. Vydržel jsem asi do poloviny a pak se smíchem odešel.
Jestli si někdo nechá tímto způsobem vtlouct do hlavy vidinu bezpracného zisku, tak si nic jiného stejně nezaslouží.
Janino, to jste si na citrónové vodě moc nepochutnali:-)... sliby - chyby, a už jsme na to v téhle republice přišli /snad/ všichni... děkuju.
Krásně ironická povídka, pěkně ze života :) Posílám Tip, hezky se četlo.
Ježiš, to je tak přesný... a vtipně napsané!
Kdysi jsme se nechali celá rodinka zlákat na akci, kde se mělo nabízet jakési super výhodné podnikání v oblasti cestovního ruchu... měla být přednáška, posezení s občerstvením... tož jsme si řekli, třeba to bude zajímavé. No, nebylo :-) Přednáška skutečně ve stylu vymývání mozků, výhodné to muselo být určitě, akorát že pouze pro ty, co to zorganizovali... a občerstvení? Voda s citrónem. Syn, tehdy pětiletý, se postaral o malé zpestření, když ukousnul kus skleničky :-) naštěstí bez zranění. Vždycky to vyprávíme s tím, že to udělal z hladu :-)
Tak to chodí. Podobné věci, slogany, akce, nic takového na mě dávno neplatí. Kupuju pouze to, co sám chci, nebo co zrovna potřebuju. Nenechám si nic vnutit. Ae bývalo to i u nás.
Naše bývalá kočka Veronika nevydala na osobní či jinou hygienu ani korunu, respektive euro. A jsem si takřka jist, že by se ke změně postoje nenechala přemluvit ani sebelépe voháknutým školníkem nebo údržbářem ve zvířecím útulku.
Já mám poněkud jiný přístup než zmíněný chlupatý čtyřnožec. Používám například ústní vodu tradiční značky Odol, což je při vysoké frekvenci mého líbání (dů)chodkyň na ranní cestě do práce velmi vhodné.
P.S. Toto pěkné dílko jsem nečetl v montérkách.
Jani, teď jsme na šmejdy už připraveni, těsně po změně režimu to bylo něco nového:-)... děkuju!
Irenko, popsala jsi to skvěle, zaujal mě i závěr :-))). Jednou jsem se v metru setkala s prodejcem, který vnucoval francouzské parfémy a byl hodně neodbytný, ale měl smůlu, a to nejen u mě.
Renato, Tvoje příhoda sedne na tzv. šmejdy, o nichž se jeden čas hodně mluvilo i psalo.
perfektne si to napísala...vrátila si ma o niekoľko rokov naspäť, keď ma exšvagriná nahovorila, aby som s ňou šla na dvojdňový výlet do Prahy s "medzipristátím" v horskom hoteli na nejakej prednáške, nechcelo sa mi, ale nakoniec som súhlasila. Prvý deň nás odviezli na "samotu u lesa", odkiaľ sa nedalo uniknúť, počúvať celý deň hlúposti, s ktorými som nebola od začiatku stotožnená, ma nebavilo, no prežila som... a nikdy viac už nechcem:)
Jo taky podobné metody pamatuji. Naštěstí se pomalu zákony mění tak, že už se pokus o vraždu seniora nedá nazývat "obchodní sdělení".
Zažila jsem jednou zájezd se seniory kamsi na výlet zdarma. S obědem. Jeli jsme tam s kamarádem. Zastavili v Rakovníku, zavřeli nás do jakési tělocvičny a chrlili na nás informace o jakýchsi kuchyňských robotech. Dostali jsme studený párek a vypadalo to, že dokud si nějaký robot za nejmíň dva tisíce nekoupíme, tak z tělocvičny neodejdeme. Prchli jsme naštěstí zadním východem.
Tihle přednášející už asi měli podobný výcvik na vymývání mozků za sebou a úspěšně ho aplikovali...
Hezky jsi tu atmosféru vylíčila.
jo jo, bezkonkurenčí výrobky se před lety běžně prodávaly po ulicích, naštěstí tahle móda naháněčů je už pryč, jednou jsem se sám málem nechal nachytat
Takových Veronik by se mělo při těch seancích vyskytovat víc, a tak jim to trochu nabourávat.
dievča z lesa
19. 09. 2021pekne ušitá atmosféra*
JJ....když ptáčka lapají....mažou mu med kolem huby...ale... pečení holubi sami do huby přiletí...nedivím se, že toho měla plné zuby a nechtěla dělat kašpara......s politováním...někteří si sednou na vějičku...ev. na lep...a pak ... slibný začátek je pádem do propasti.....hezky jsi to napsala...vidíš k jakému zamyšlení jsi mě "dohnala"?.......*/*******************************
Ano obleky na obleky fialové barvy si pamatuju. :)
A ta finta, že pěkně oblékli někoho, kdo byl předtím neupravený se používala asi často. Nám vedoucí takového sezení vyprávěl, že on sám byl zvyklý chodit v teniskách, riflích a bundě, ale když ho poprvé sousedé viděli v obleku a s kufříkem, tak čuměli, a mu to obrovsky zvedlo sebevědomí a už kvůli tomu stojí za to se do toho pustit. A ty čistící prostředky: musíš taky vyčistit auta, bazén, používat léčebné biokrémy - a to by bylo, aby jsi se k těm dvěma tisícům nedostala! :)
Pěkný závěr. :)