Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaše alej
Autor
Tej
Vracím se po té cestě zpět
bylo nám deset, nebo pět?
Alej s mohutnými topoly
aktovka a rychle do školy.
Vracím se po té cestě zpět
tady jsme dobývali svět
smích, plány, naděje
kdepak jsou? kde teď je?
Cestu znám už nazpaměť
stojím, hledám odpověď
je zakletá? v listoví?
je někdo, kdo to ví?
Na mě spadl jen trus holubí.
14 názorů
Morticia Adams
07. 11. 2021Trusu nevěřím (že fakt spad), ale všemu ostatnímu ano. Pěkné vzpomínky.
Musaši, Black, díky, že jste se stavili...kytarou nevládnu a texty jsou jistě lepší...
blacksabbath
27. 09. 2021no prý padající h**** stejně jako hvězda....nosí štěstí...ale kdo to má prát??...:))))))
Možná by to mohlo fungovat jako textík, kdyby někdo vzal do ruky kytaru a pokusil se to zhudebnit. Tip.
ten trus zasáhnout měl tehdy
ne až teďka, onehdy
třeba by mě varoval
proroctví mi darova
že ten život pak
dá mi pěkně na zobák
Kočkodan:) moje vzpomínky jsou nevinnější:) Zdendu jsme ve třídě neměli....mrk mrk:) ale tvé básnění a odhady osobností mě vždycky dostanou:)
Terezka jde směrem k škole,
topol vedle topolu,
vidí Zdendu: “Hele vole,
můžeme jít pospolu.“
Ona vklouzla do puberty,
jeho vývoj opožděn,
dělá si z něj trochu žerty,
už má to, co mnoho žen.
Rtíky zdobí tmavá rtěnka,
mamce šlohla intimsprej,
na hrudník si dává Zdeňka,
mazlíkem je hbitým Tej.
Trefil jsem to? ;-)
Benetka. Děkuji, že jsi četl, někdy sama sebe překvapim, jak se nad některými věcmi dojmu:). Vzpomínky tak rychle naskočí někdy, ani nevíme, co vše je někdy v hlavě ukryto:).